Je-li vůči směnečným dlužníkům uplatněna směnka, jež byla dotvořena doplněním chybějícího textu do blankosměnky, brání se tito ve většině případů námitkou vyplnění blankosměnky v rozporu s ujednáním o jejím vyplnění (tato námitka se označuje rovněž jako námitka nikoli řádného neboli excesivního vyplnění blankosměnky). Shledají-li soudy na základě dokazování vedeného v intencích řádně uplatněné námitky vyplnění blankosměnky v rozporu s ujednáním exces při doplnění textu do blankosměnky, konstatují zpravidla důvodnost uvedené námitky.

Domnívám se, že ne každý exces při doplnění chybějícího textu blankosměnky je namístě kvalifikovat jako vyplnění blankosměnky v rozporu s dohodou o jejím vyplnění. Doplnění textu do listiny, jež byla emitována jako blankosměnka, případně do listiny, která byla emitována s úmyslem vytvořit blankosměnku, nemusí mít totiž povahu vyplnění blankosměnky.

VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY I

Vyplnění blankosměnky je úkon majitele blankosměnky spočívající v doplnění chybějícího textu do blankosměnky. Ne každé doplnění textu do blankosměnky však lze považovat za doplnění blankosměnky. Vyplnění blankosměnky je jen takové vepsání chybějícího textu do blanko-směnky, uskutečněné v rámci realizace uděleného vyplňovacího oprávnění.

Úvahy o úkonu spočívajícím ve vyplnění blankosměnky a o realizaci vyplňovacího oprávnění je namístě uvést stručnou charakteristikou blankosměnky a vyplňovacího oprávnění.

BLANKOSMĚNKA

Blankosměnka je listina emitovaná jako zárodek směnky nebo jako směnka s neúplným obsahem.

Neúplnost obsahu listiny je přitom záměrná a dočasná (listina je emitována s tím, že dodatečně může být vyplněna na úplnou směnku), s tím, že v okamžiku emise listiny je jejímu prvnímu nabyvateli uděleno vyplňovací oprávnění, tedy oprávnění vyplnit do emitované blankosměnky chybějící údaje.

VYPLŇOVACÍ OPRÁVNĚNÍ

Vyplňovací oprávnění je oprávnění majitele blankosměnky vyplnit do blankosměnky chybějící údaje. Je uděleno konkrétní osobě (prvnímu majiteli blankosměnky), je však neoddělitelně spjato s blankosměnkou, k jejímuž vyplnění bylo uděleno. Vyplňovací oprávnění nelze převést, přechází však na každého dalšího nabyvatele blankosměnky. Je subjektivním právem, které má svého konkrétního nositele a které může být uplatněno jen tímto jeho nositelem.

Tak jako volební právo může být realizováno jen nositelem tohoto oprávnění a platný akt volby může uskutečnit jen nositel tohoto práva, tak jako vlastnické právo je právem, jehož projevy (vlastnickou triádu) může realizovat jen jeho nositel (např. věc může převádět jen její majitel), tak i vyplňovací oprávnění může realizovat jen jeho nositel.

VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY A ZMĚNA TEXTU BLANKOSMĚNKY

Chybějící text do blankosměnky může být vyplněn v rámci aktu realizace vyplňovacího práva nebo doplněn zápisem, jenž nemá s uplatněním vyplňovacího oprávnění nic společného. Vyplnění blankosměnky je úkonem, jehož uskutečnění se musí uskutečnit v určitých mantinelech. Je-li text do listiny aspirující na vyplněnou směnku doplněn mimo vymezené hranice, nelze takový zásah do textu listiny považovat za vyplnění blankosměnky.

Vepsání textu do blankosměnky nemusí mít povahu vyplnění blankosměnky z několika důvodů. Za nejvýznamnější považuji následující:

- Listina nebyla emitována s úmyslem dát vzniknout blankosměnce (neúplná směnka).

- Listina nebyla blankosměnkou navzdory úmyslu účastníků její emise vyhotovit blankosměnku (zdánlivá blankosměnka).

- Listina je blankosměnkou, nemůže však být vyplněna (spící blankosměnka a mrtvá blankosměnka).

- Doplnění textu do blankosměnky nebylo platným právním úkonem.

- Do blankosměnky byl doplněn údaj, na nějž se nevztahuje vyplňovací oprávnění.

NEÚPLNÁ SMĚNKA

Aby listina měla povahu blankosměnky, musejí být splněny znaky blankosměnky uvedené výše. Rozhodující je úmysl účastníků emise listiny dát vzniknout blankosměnce, tedy listině, jejímž vyplněním má vzniknout platná směnka.

Nebyla-li listina emitována s cílem dát vzniknout blankosměnce, nemá tato povahu blanko-směnky a vepsání jakéhokoli textu do této listiny nelze považovat za vyplnění blankosměnky.

ZDÁNLIVÁ BLANKOSMĚNKA

Nejvýznamnějším faktorem určujícím právní povahu listiny, která neobsahuje všechny podstatné směnečné náležitosti a která směřuje ke vzniku směnky nebo blankosměnky, je úmysl účastníků emise listiny, nejedná se však o jediný faktor.

Dalším z pojmových znaků emise blankosměnky (vedle již uvedeného úmyslu účastníků emise dát vzniknout blankosměnce) je udělení vyplňovacího oprávnění. Listinu lze považovat za blankosměnku jen v případě, že nejpozději současně s vydáním listiny je uděleno oprávnění k vyplnění chybějícího obsahu. Protože úmysl účastníků emise listiny není jediným předpokladem vzniku blankosměnky, nemusí snaha vydat blankosměnku vždy dojít svého vyjádření navzdory faktu, že jednání účastníků emise listiny k blankocharakteru listiny směřovalo. Úmysl účastníků emise listiny dát do oběhu blankosměnku může ztroskotat na neudělení vyplňovacího oprávnění.

Není-li nejpozději v okamžiku vydání listiny, jež byla vyhotovena s úmyslem dát vzniknout blankosměnce, jejímu prvnímu nabyvateli uděleno vyplňovací oprávnění, je účel účastníků emise listiny zmařen a vydaná listina není blankosměnkou a nikdy se jí nemůže stát. Listina, jež při svém vzniku aspiruje na blankosměnku, která se jí však nestane kvůli neudělení vyplňovacího oprávnění, má povahu zdánlivé blankosměnky.

Vydání zdánlivé blankosměnky lze považovat za jev obzvlášť výjimečný, právní důsledky uvedení takové listiny do oběhu však není namístě nechat bez povšimnutí. Nízká pravděpodobnost, že osoby směřující svoje počínání k emisi blankosměnky dají vzniknout jen zdánlivé blanko-směnce, je dána tím, že rozhodovací praxe soudů i doktrína spojují s emisí listinu, jejíž vznik byl provázen zjevným úmyslem vyhotovit blankosměnku a při jejímž vydání remitentovi nebyla výslovně uzavřena dohoda o jejím vyplnění, udělení vyplňovacího oprávnění mlčky. Pokud je tedy neúplná směnka vydávána s úmyslem dát vzniknout blankosměnce, získává tato statut blankosměnky i v případě, že účastníci její emise na udělení vyplňovacího oprávnění zapomněli.

Kdy tedy vzniká zdánlivá blankosměnka, když opomenutí udělit vyplňovací oprávnění je sanováno předpokladem konkludentní kontraktace? Situace, v níž navzdory skutečné vůli všech zúčastněných vystavit blankosměnku, není při emisi listiny vyplňovací oprávnění uděleno, v důsledku čehož vznikne zdánlivá blankosměnka, nastane, jestliže výstavce, případně jiný blankopodpisatel (blankopříjemce nebo blankoavalista), projevil vůli udělit vyplňovací oprávnění výslovně a právní úkon, jehož účelem (může se jednat o jediný účel nebo o jeden z účelů) bylo udělení vyplňovacího oprávnění, není platný.

Je-li výslovný projev účastníků emise blankosměnky směřující k udělení vyplňovacího oprávnění neplatný, nebylo vyplňovací právo uděleno. Na popsanou situaci nelze použít zmíněný sanační režim uplatňovaný v případě, že vyplňovací oprávnění nebylo výslovně uděleno opomenutím, neboť neplatný výslovně uskutečněný právní úkon nemůže být považován za platně učiněný mlčky, jelikož uskutečnění právního úkonu mlčky předpokládá absenci výslovného projevu vůle směřujícího k témuž. Pokud totiž koza zamečí, nelze reálně tvrdit, že nemekla a svoji vůli projevila mlčky. Stejné je to i s právními úkony. Pokud je neplatná smlouva uzavřena výslovně, nelze vycházet z faktu, že k výslovné kontraktaci sice nedošlo, k uzavření smlouvy však došlo mlčky, neboť ten, kdo promluvil nebo se dokonce podepsal, nemůže s odpovídajícími právními důsledky tvrdit, že relevantně mlčel. Jiný mechanismus vzniku zdánlivé blankosměnky neznám.

Zdánlivá blankosměnka je blankosměnkou jednou provždy. Vyplňovací oprávnění lze udělit nejpozději v okamžiku emise blankosměnky. Právní režim "neúplné směnky" je dán v okamžiku, kdy ji výstavce (případně jiný podpisatel) vydá prvnímu nabyvateli. Jsou-li v tomto okamžiku splněny předpoklady vzniku blankosměnky, je listina blankosměnkou; nejsou-li splněny, blankosměnka nevznikla. Dodatečné splnění uvedených předpokladů již na právním režimu "neúplné směnky" nic nemění. Je-li tudíž vyhotovena zdánlivá blankosměnka, není případné dodatečné udělení vyplňovacího oprávnění způsobilé změnit ji na blankosměnku.

SPÍCÍ BLANKOSMĚNKA A MRTVÁ BLANKOSMĚNKA

Přestože je blankosměnka emitována za předpokladu, že může být vyplněna na úplnou směnku, může nastat situace, kdy blankosměnka nemůže být vyplněna. Například když u ní nenastaly podmínky pro její vyplnění a blankosměnka, k níž bylo platně uděleno vyplňovací oprávnění, jež však zaniklo nebo není uplatnitelné.

Smlouva či dohoda o vyplnění blankosměnky bývá poměrně často konstruována tak, že je po-dle ní její majitel oprávněn přistoupit k jejímu vyplnění až po splnění určitých podmínek. Takto udělené vyplňovací oprávnění je zjevně právem vázaným na splnění podmínky.

Je-li právo vyplnit blankosměnku sjednáno tak, že lze k jejímu vyplnění přistoupit až po splnění podmínky, jedná se o podmíněné vyplňovací oprávnění, k jehož realizaci (tedy k vyplnění blankosměnky) lze přistoupit až po splnění sjednaných podmínek.

Doplnění textu do blankosměnky před splněním podmínek, na jejichž splnění je vázána možnost jejího vyplnění, není realizací vyplňovacího oprávnění, tedy ani vyplněním blankosměnky.

Absence vyplňovacího oprávnění nemusí být nezbytně spjata pouze se zdánlivou blankosměnkou. Platně udělené vyplňovací oprávnění totiž může zaniknout. Jak jsem již uvedl výše, předpoklady vzniku blankosměnky je nezbytné zkoumat k okamžiku emise listiny. Uvedené pravidlo je třeba uplatnit i v případě, že udělené vyplňovací oprávnění zanikne. Pokud listina vznikla jako blankosměnka, zůstává jí i po zániku vyplňovacího oprávnění. Blankosměnka, která přežije vyplňovací oprávnění, již nemůže být vyplněna. Taková blankosměnka nemůže naplnit smysl svojí existence, jedná se tedy o blankosměnku mrtvou.

DOPLNĚNÍ TEXTU DO BLANKOSMĚNKY NEBYLO PLATNÝM PRÁVNÍM ÚKONEM

Vyplnění blankosměnky je plnohodnotným právním úkonem, který musí být v případě, že je žalovaným v soudním řízení kvalifikovaně zpochybněn, zkoumán ze všech hledisek, která jsou významná pro posouzení právních účinků zpochybněného projevu vůle. Právní úkon je projev vůle určité konkrétní osoby a pro posouzení právních účinků tohoto úkonu je nezbytné zkoumat, kdo svoji vůli předmětným právním úkonem projevil a zdali tato osoba byla nadána zamýšlené právní účinky skutečně navodit.

V rozhodovací praxi soudů je však akt vyplnění blankosměnky bagatelizován, neboť tomuto úkonu není s dostatečnou vážností přičítán statut právního úkonu. Podle právního názoru soudů prezentovaného v rozhodovací praxi není významné, kdo text do blankosměnky doplnil. Je mnohem snazší zjednodušit dokazování v soudním řízení o zaplacení směnky, v němž bylo namítnuto, že text do blankosměnky vyplnila osoba, která nebyla nositelem vyplňovacího oprávnění, tím, že soud identitu osoby doplnivší text do blankosměnky prohlásí za právně bezvýznamnou. Jsem však přesvědčen o tom, že uvedené zjednodušení se děje na úkor kvality rozhodování.

Neumím si představit, že by soud konstatoval platnost volby uskutečněné na valné hromadě společnosti s ručením omezeným v případě, že by se prokázalo, že volbu uskutečnily osoby odlišné od společníků, které k účasti na valné hromadě nebyly společníky zmocněny, že by soud konstatoval platnost převodu nemovitosti, pokud by se prokázalo, že na straně prodávajícího smlouvu uzavřela osoba odlišná od vlastníka převáděné nemovitosti, že by soud přiznal právní účinky uznání dluhu, které učinila osoba odlišná od dlužníka, že by soud konstatoval právní účinnost odstoupení od smlouvy, které učinila osoba nezúčastněná na příslušném smluvním vztahu, a že by soud konstatoval platnost a účinnost výpovědi nájemní smlouvy, kterou nájemci adresovala třetí osoba.

S ohledem na výše uvedené nedokážu pochopit, proč soudy odmítají zkoumat, zda chybějící text do blankosměnky doplnil nositel vyplňovacího oprávnění nebo třetí osoba, která s vyplňovacím oprávněním neměla nic společného, natož aby byla jeho nositelem. Odmítají-li soudy zkoumat, kdo blankosměnku vyplnil, přiznávají tímto statut výkonu vyplňovacího oprávnění i takovému zápisu do blankosměnky, který učinila osoba, jež nebyla nositelem vyplňovacího práva.

Nezbývá mi než se ptát, v čem je rozdíl. Proč nájemní smlouvu může vypovědět jen nájemce nebo pronajímatel a proč blankosměnku může vyplnit kdokoli? Jsem přesvědčen o tom, že žádný poptávaný rozdíl neexistuje, takže neexistuje ani smysluplný důvod, proč může blankosměnku řádně vyplnit kdokoli.

VYPLŇOVACÍ OPRÁVNĚNÍ

Vyplňovací oprávnění je charakterizováno, kromě obvyklých definičních znaků v podobě prvků (subjekty, předmět a obsah), ještě jedním limitním faktorem -rozsahem tohoto subjektivního práva. Rozsah vyplňovacího oprávnění určuje, které údaje mohou být do blankosměnky vyplněny, obsah oprávnění určuje, jaké konkrétní údaje mají být do blankosměnky vyplněny (jak mají být určena místa, data, peněžité částky, případně i jiná fakta).

Blankosměnka může být emitována tak, že v porovnání s nutným nebo obvyklým obsahem směnky v této absentuje jeden údaj nebo více údajů. Je-li blankosměnka vyhotovena bez několika podstatných, případně pravidelných obsahových náležitostí s tím, že výstavce (případně blankopříjemce nebo blankoaval) udělil remitentovi oprávnění k vyplnění jen některého z chybějících údajů, lze v rámci aktu vyplnění blankosměnky do této vyplnit jen ten údaj, k jehož vyplnění bylo uděleno vyplňovací oprávnění. Je-li do blankosměnky doplněn údaj, k jehož vyplnění vyplňovací oprávnění uděleno nebylo, nelze takový úkon považovat za realizaci vyplňovacího oprávnění. Není přitom významné, zda vyplnění tohoto údaje "nekrytého" vyplňovacím oprávněním bylo uskutečněno v bezprostřední návaznosti na vyplnění údaje, k jehož vyplnění bylo vyplňovací oprávnění uděleno, nebo izolovaně bez časové návaznosti na reálné využití vyplňovacího oprávnění při vyplnění jiného chybějícího údaje.

VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY II

Jak jsem již uvedl výše, povahu vyplnění blanko-směnky má takové vepsání chybějícího textu do blankosměnky, které je uskutečněno v rámci realizace vyplňovacího oprávnění. Za vyplnění blankosměnky lze tudíž považovat vyplnění uskutečněné v případě, že:

- vyplňovací oprávnění bylo platně uděleno,

- vyplňovací oprávnění nezaniklo,

- vyplnění blankosměnky není vázáno na odkládací podmínku, která nebyla splněna a

- vyplnění blankosměnky není vázáno na rozvazovací podmínku, která byla splněna,

- nositelem vyplňovacího oprávnění nebo jeho zmocněncem,

- v rozsahu, v němž existuje nepodmíněné vyplňovací právo (byly vyplněny jen ty údaje, k jejichž vyplnění v okamžiku vyplnění blanka existovalo nepodmíněné vyplňovací oprávnění).

ŘÁDNÉ A EXCESIVNÍ VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY

Vyplnění blankosměnky se může udát podle not, tedy v souladu s obsahem vyplňovacího práva, nebo v režimu právní disharmonie, tedy v rozporu s dohodou o vyplnění blankosměnky. Jedná-li se o akt vepsání údajů do směnky, který má podobu využití vyplňovacího oprávnění, nemá případný rozpor mezi výsledkem vyplňovacích aktivit držitele blankosměnky a vyplňovacím oprávněním žádný vliv na platnost vyplněné směnky. Exces při vyplnění blankosměnky není okolností způsobující její neplatnost. Blankosměnka vyplněná v rozporu s ujednáním o jejím vyplnění, která vykazuje znaky platné směnky a která není stižena jinou vadou způsobující její neplatnost či nulitu, je platná.

Nerespektování obsahu vyplňovacího oprávnění při vyplnění blankosměnky ale nemůže zůstat a nezůstává bez právních následků pro uplatnitelnost takto vyplněné blankosměnky. Exces při vyplnění blankosměnky otevírá směnečným dlužníkům možnost bránit se námitkou vyplnění blankosměnky v rozporu s dohodou o jejím vyplnění.

EXCESIVNÍ VYPLNĚNÍ

Aby doplnění textu do blankosměnky mohlo být nikoli řádným vyplněním (vyplněním uskutečněným v rozporu s ujednáním o vyplnění), musí se jednat o vyplnění blankosměnky. Plavání je sport, při kterém jsou přesně stanovena pravidla pro jednotlivé plavecké styly. Bude-li plavec v závodě na sto metrů prsa plavat volným způsobem, bude diskvalifikován, neboť plaval v rozporu s pravidly určujícími, jaké pohyby musí a nemůže uskutečňovat při plaveckém stylu prsa. Takové plavání lze označit jako plavání uskutečněné v rozporu s pravidly. Pokud však plavec po startovním výstřelu neskočí do vody, ale na druhou stranu bazénu se přepraví rychlým během podél břehu, zcela nepochybně v plaveckém závodě nezvítězí, přestože bude v cíli první, jeho počínání ale nelze hodnotit jako plavání v rozporu s pravidly, neboť plavec vůbec neplaval. Plavec ani v jednom z případů (v závodu na prsa plaval kraulem, bazén oběhl) nemůže být hodnocen jako vítěz plaveckého závodu, přestože byl v obou případech v cíli první. Jen v jednom z uvedených případů však lze plavcovo počínání posoudit jako plavání v rozporu s pravidly.

Podobné je to s doplněním chybějícího textu do blankosměnky. Vepsání chybějících údajů do blankosměnky, při kterém nebyla respektována sjednaná pravidla, nelze považovat za řádné vyplnění blankosměnky jen v případě, že se jedná o vyplnění blankosměnky. Pokud předmětný úkon, při němž došlo k vepsání textu do blankosměnky, neměl povahu realizace vyplňovacího oprávnění, nejednalo se o vyplnění blankosměnky a tento úkon nemůže být posuzován v právním režimu excesivního vyplnění blankosměnky.

Je samozřejmé, že pokud vepsání textu do blankosměnky (případně i listiny, jež byla emitována s úmyslem vyhotovit blankosměnku, která však blankosměnkou není), bylo stiženo právně významnou vadou, je nezbytné s touto vadou spojit odpovídající nepříznivé právní následky, které ale musejí mít odpovídající právní režim. Běh po břehu nelze považovat za neregulérní plavání, přestože běh uskutečnil plavec v rámci plaveckého závodu; vepsání textu do blankosměnky nemůže být excesivním vyplněním blankosměnky, pokud se o její vyplnění nejedná.

ZMĚNA TEXTU BLANKOSMĚNKY I

Doplnění chybějících údajů do blankosměnky (případně zdánlivé blankosměnky, tedy listiny, která byla emitována s úmyslem dát vzniknout blankosměnce, přičemž uvedený úmysl nebyl naplněn), je takové vepsání chybějícího textu do blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky, které nemá povahu uplatnění vyplňovacího oprávnění. Doplněním chybějících údajů do blanko-směnky nebo zdánlivé blankosměnky je tedy rozšíření textu blankosměnky o nový zápis nebo i více nových zápisů, v případě, že byl splněn alespoň jeden z dále uvedených předpokladů:

- vyplňovací oprávnění nebylo platně uděleno,

- vyplňovací oprávnění zaniklo,

- vyplnění blankosměnky je vázáno na odkládací podmínku, která nebyla splněna a

- vyplnění blankosměnky je vázáno na rozvazovací podmínku, která byla splněna,

- doplnění realizovala osoba odlišná od nositele vyplňovacího oprávnění, aniž k tomu byla nositelem vyplňovacího oprávnění řádně zmocněna,

- do blankosměnky (případně zdánlivé blankosměnky) byl doplněn údaj, k jehož vyplnění neexistuje nepodmíněné vyplňovací oprávnění.

S ohledem na výše v textu popsaný významný rozdíl mezi excesivním vyplněním blankosměnky a změnou textu blankosměnky je třeba se ptát, zda je namístě ztotožnit právní režim těchto dvou nestejných zásahů do textu blankosměnky (změny textu a vyplnění blankosměnky), nebo zda pro změnu textu blankosměnky definovat svébytný právní režim zohledňující specifika změny textu blankosměnky.

ZMĚNA TEXTU SMĚNKY

Úvahy o právních dopadech změny textu blankosměnky nemohou vycházet výlučně z platformy zkoumání důsledků vyplnění blankosměnky. V rámci polemiky o nasměrování důsledků změny textu blankosměnky je namístě se zamyslet i nad právním režimem změny textu směnky.

Změny textu směnky jsou tak zásadním zásahem do obsahu a právního režimu tohoto cenného papíru a především pak do právního postavení účastníků směnečného vztahu, že je nelze nechat bez právní regulace. Na neoprávněné změny textu směnky a jejich důsledky pamatuje čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového. Uvedené ustanovení uvádí: "Byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního." Regulace změn textu směnky je v podstatě zdařilá. Vychází z racionálního postoje, že pro všechny osoby podepsané na směnce je při zkoumání důsledků dodatečných neoprávněných zásahů do textu směnky určující text směnky, který měla v okamžiku, kdy ji ta která osoba podepsala. Zakotvený právní režim změn textu směnky poskytuje ochranu osobám podepsaným na směnce, které ji podepsaly s vědomím, že se jedná o úplnou listinu, do jejíhož textu nelze dodatečně zasahovat, když jim garantuje, že dodatečné neoprávněné zásahy do textu směnky nemají vliv na obsah a existenci závazků směnečných dlužníků, kteří se na směnku podepsali před změnou. Naopak směnečným dlužníkům, kteří se podepsali na směnku po změně jejího textu, není třeba žádnou ochranou bariéru vytvářet, neboť se změnou textu museli být při podpisu směnky srozuměni. Je tedy zcela namístě, že směnečným dlužníkům, kteří se na směnku podepsali až po změně textu, zákon žádnou ochranu před nepříznivými důsledky změny textu neposkytuje (pro ně je určující text směnky aktuální v okamžiku připojení jejich podpisů).

ZMĚNA TEXTU BLANKOSMĚNKY II

S ohledem na fakt, že čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového reguluje právní dopady změny textu "směnky" se nabízí otázka, zda by čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového nebylo vhodné aplikovat i na změnu textu blankosměnky.

APLIKACE ČL. I. § 69 ZÁKONA SMĚNEČNÉHO A ŠEKOVÉHO NA ZMĚNU TEXTU BLANKOSMĚNKY A ROZHODOVACÍ PRAXE SOUDŮ

Výše nastolená otázka zůstávala poměrně dlouho nezodpovězená, avšak v současné době již lze nalézt odpověď ve sféře rozhodovací praxe soudů. Doufám ale, že se nejedná o definitivní odpověď. Stávající rozhodovací praxe soudů směřuje k závěru, že čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového nelze použít na změnu textu blankosměnky, neboť uvedené ustanovení výslovně upravuje jen právní dopady změny textu směnky a blankosměnku nelze považovat za směnku. Věřím tomu, že se dosavadní pohled soudů na tuto otázku ještě v budoucnu změní, neboť k právní argumentaci, na níž je popsaná rozhodovací praxe soudů založena, mám zásadní výhrady.

Právní názor, že čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového nelze v důsledku rozdílné právní povahy směnky a blankosměnky vztáhnout na změnu textu blankosměnky, spočívá na příliš formálním přístupu, který nekriticky lpí na jazykovém výkladu zákona.

Podle mého názoru neexistuje žádný skutečný důvod, proč čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového neaplikovat i na změny textu blanko-směnky. Naopak důvodů, proč je namístě změny textu blankosměnky podřídit čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového je hned několik.

ZMĚNA TEXTU BLANKOSMĚNKY A VYPLNĚNÍ PRÁVNÍHO VAKUA

Změnu textu blankosměnky nelze ponechat bez právní regulace. Ustanovení, které by výslovně řešilo právní důsledky změny textu blankosměnky, zákon směnečný a šekový neobsahuje. Není-li v zákoně obsaženo ustanovení, jež lze na uvedenou situaci aplikovat bez dalšího, je vhodné nejdříve se pokusit najít ustanovení, jež lze na změnu textu blankosměnky vztáhnout přiměřeně.

Při hledání ustanovení, jež připadají v úvahu pro přiměřenou aplikaci na změny textu blankosměnky, nalézám v zákoně směnečném a šekovém dvě možnosti: jedná se o čl. I. § 10 a čl. I. § 69. Ustanovení čl. I. § 10 upravuje excesivní vyplnění blankosměnky, čl. I. § 69 upravuje změnu textu směnky.

Ustanovení čl. I. § 10 řeší doplňování stejného typu listiny (v obou případech se jedná o blanko-směnku), nicméně jde o doplňování, jemuž je nezbytné přiznat diametrálně odlišnou právní povahu (vyplnění blanka a změnu textu), čl. I. § 69 se zaobírá shodným typem manipulace s textem listiny (změnou textu), avšak listiny s jiným právním režimem (směnky). Jiné možnosti se nenabízejí, nevybrat ani jednu z nich by přineslo nutnost zvolit jiné, nepochybně nijak zvlášť jednoduché, řešení. S ohledem na uvedené považuji za vhodné nejdříve se pokusit vybrat k přiměřené aplikaci jedno ze zmíněných ustanovení. Jelikož žádné z nich rozhodnému skutkovému stavu neodpovídá beze zbytku, je třeba při volbě, které z těchto ustanovení na popsanou situaci přiměřeně vztáhnout, dobře zvážit jednotlivá pro a proti u obou zkoumaných variant. Při hledání odpovědi na otázku, zda při výběru ustanovení způsobilejšího k přiměřenému použití na změny textu blankosměnky akcentovat podstatu aktu vepsání textu do listiny, nebo charakter listiny, je třeba zamyslet se nad tím, zda je schůdnější podřadit právní režim změny textu blankosměnky právní regulaci vyplnění blankosměnky (tedy zařadit do stejné kategorie uvedené rozdílné akty manipulace s blankosměnkou), nebo právní dopady změny textu blankosměnky prohlásit za podobné právním důsledkům změny textu směnky.

SROVNÁNÍ VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY A ZMĚNY TEXTU BLANKOSMĚNKY

Vyplnění blankosměnky je dovoleným a předvídaným doplněním textu do blankosměnky, pro jehož uskutečnění byla otevřena cesta formou udělení vyplňovacího oprávnění a která má povahu realizace uděleného oprávnění. Vyplnění blankosměnky se děje na základě předchozího souhlasu osoby, jež remitentovi udělila vyplňovací oprávnění, když latentní směnečný dlužník při udělení vyplňovacího oprávnění byl (nebo alespoň měl být) srozuměn s možností excesu při vyplnění blanka.

Změna textu blankosměnky má naopak povahu nepředvídaného a nedovoleného zásahu do textu blankosměnky, k němuž nebyl nikdo oprávněn, k jehož uskutečnění latentní směnečný dlužník neudělil souhlas a s jehož nepříznivými důsledky nebyl srozuměn.

Výše uvedené srovnání ve mně příliš nevzbuzuje nadšení pro podřazení právního režimu změny textu blankosměnky právnímu režimu vyplnění blankosměnky.

Připočítám-li k uvedenému nedostatku nadšení pro unifikaci změny textu blankosměnky a k vyplnění blankosměnky ještě fakt, že čl. I. § 10 je konstruován tak, že při nikoli řádném vyplnění blankosměnky chrání nabyvatele blankosměnky na úkor směnečného dlužníka, považuji včlenění následků změny textu blankosměnky do právního režimu zakotveného v čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového za vysloveně nevhodné. Jestliže totiž latentní směnečný dlužník podepisuje blankosměnku a uděluje oprávnění, činí tak (nebo by měl činit) s vědomím, že při vyplnění může dojít k excesu, který půjde k jeho tíži. V takovém případě je ochrana nového nabyvatele na úkor směnečných dlužníků namístě.

Jestliže se však jedná o změnu textu blanko-směnky, nemá uvedené doplnění textu statut využití vyplňovacího oprávnění, s jehož udělením je spojeno právě zmíněné srozumění dlužníka, že případný exces půjde k jeho tíži. Chybí-li uvedené srozumění dlužníka s možností excesu při realizaci uděleného vyplňovacího oprávnění, je vysloveně nevhodné (a podle mého názoru nepřijatelné) chránit nabyvatele směnky na úkor dlužníka, který by musel nést nepříznivé důsledky změny textu blankosměnky, k němuž neudělil vyplňovací oprávnění (nebo je udělil za jiných podmínek) a s nímž nemohl počítat. Pokud totiž emitent blankosměnky udělil vyplňovací oprávnění k vyplnění určitého údaje do textu blankosměnky, musel počítat s rizikem, že při vyplnění tohoto údaje dojde k excesu a je tudíž povinen smířit se s případnými nepříznivými dopady takového excesivního vyplnění blanka; není však rozhodně namístě, aby byl přitlačen ke zdi nepříznivými dopady doplnění textu, k jehož vyplnění žádné oprávnění neudělil, nebo toto svázal s podmínkami, které zneužití vyplňovacího oprávnění měly zabránit. Pokud emitent udělil vyplňovací oprávnění svázané s určitými podmínkami, je namístě, aby musel nést nepříznivé následky případného vyplňovacího excesu v rámci splnění podmínek, na něž je vyplnění blankosměnky vázáno. Proč by však měl emitent blankosměnky nést i nepříznivé důsledky změny textu blankosměnky v situaci, kdy nejsou dány podmínky pro realizaci vyplňovacího oprávnění?

SROVNÁNÍ BLANKOSMĚNKY A SMĚNKY

Blankosměnka může být emitována buď jako směnka s neúplným obsahem nebo jako zárodek platné směnky. Blankosměnka je v případě, že obsahuje všechny podstatné náležitosti směnky, platnou směnkou, do níž lze doplnit jednu nebo více směnečných doložek. Na změnu textu blankosměnky, která byla emitována v podobě platné směnky, musí být čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového nezbytně aplikován. Ptám se, zda je vhodné tříštit právní režim změny textu blankosměnky vzhledem k faktu, zda se jedná o blankosměnku obsahující všechny podstatné náležitosti (tedy o směnku s neúplným obsahem) nebo blankosměnku v podobě zárodku směnky. Mám zato, že pokud se nenajde pádný důvod pro naznačenou divergenci, je vhodné i praktické udržet právní režim změny textu blankosměnky pod jednou střechou (tedy pod jediným ustanovením) a bez ohledu na fakt, zda se jedná o změnu blankosměnky emitované jako zárodek směnky nebo o změnu blankosměnky obsahující všechny podstatné směnečné náležitosti.

Neobsahuje-li blankosměnka nejméně jednu podstatnou směnečnou náležitost, je zárodkem směnky, jež prozatím nemá právní charakter směnky. Blankosměnka v podobě zárodku směnky není cenným papírem a není do ní vtělena žádná pohledávka. Rovněž taková blankosměnka má však se směnkou mnoho společného. Na blanko-směnky jsou kladeny stejné formální požadavky jako na směnku, neboť se při posuzování obsahu blankosměnky vychází z předpokladu, že tato bude následně doplněna a po svém doplnění musí splňovat požadavky kladené na směnku.

Je třeba vzít v úvahu i fakt, že na blankosměnku se po jejím vyplnění pohlíží tak, jako by byla úplnou směnkou od samého počátku, když původní blankocharakter takové směnky lze brát v potaz jen při zkoumání případné námitky vyplnění blankosměnky v rozporu s obsahem vyplňovacího oprávnění.

Nelze opomenout ani fakt, že jiná ustanovení zákona směnečného a šekového, která výslovně regulují jen právní režim směnky, jsou běžně aplikována na blankosměnky. Indosace blankosměnky se uskutečňuje podle ustanovení čl. I. § 12, § 13, § 14, § 18 a § 19 zákona směnečného a šekového, důsledky indosace blankosměnky se posuzují podle čl. I. §14, § 15, § 16, § 18 a § 19 zákona směnečného a šekového, splatnost blankosměnky se řídí čl. I. § 33 zákona směnečného a šekového a nikomu (tedy ani soudům v rámci jejich rozhodovací činnosti) nevadí, že všechna uvedená ustanovení hovoří výlučně o směnce. Blankosměnku lze předložit k přijetí a akceptovat podle čl. I. § 21, § 25 a § 26 zákona směnečného a šekového,

Kde je tedy problém? Proč nelze stejně jako čl. I. § 12, § 13, § 14, § 15, § 16, § 18, § 19, § 21, § 25, § 26, § 28 a § 33 zákona směnečného a šekového na blankosměnku vztáhnout i čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, žádný skutečný důvod mě nenapadá. Ustanovení čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového se nijak nevymyká ostatním uvedeným ustanovením daného zákona a pokud tyto lze přiměřeně aplikovat na blankosměnky, není důvod, proč stejný postup nezvolit i ve vztahu k čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového.

S ohledem na výše uvedené a ve světle skutečnosti, že zákon směnečný a šekový problematiku blankosměnek v podstatě neupravuje, když dokonce ani neuvádí, že nějaké blankosměnky připouští (či alespoň bere na vědomí), a za situace, když zákon směnečný a šekový slovo blankosměnka ani nezná a veškerý právní režim blankosměnek je vytvořen doktrínou a rozhodovací praxí soudů, mi vyloučení změny textu blankosměnky z režimu zakotveného v čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového nepřipadá jako opodstatněné jen na základě faktu, že uvedené ustanovení ve své dispozici uvádí změnu textu směnky, tudíž výslovně nepomýšlí na blanko-směnky.

NEDŮSLEDNOST V ARGUMENTACI SOUDŮ

Podle argumentace uplatňované v rozhodovací praxi soudů by na změnu textu blankosměnky nebylo možné použít ani jedno z uvedených ustanovení. Soudy však bez dalšího na změnu textu blankosměnky aplikují čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového, aniž by kdokoli přistoupil alespoň k základnímu odůvodnění tohoto počínání, přestože logické důvody, proč změnu textu blanko-směnky neposuzovat podle čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového, mají přinejmenším stejnou váhu a co do své podstaty jsou stejného ražení jako důvody, proč nepoužít soudem vyloučený čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového. Soudem odmítnutý čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového se s posuzovaným doplněním textu blankosměnky neshoduje v předmětu zásahu (v povaze listiny), soudem preferovaný čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového je s posuzovaným doplněním textu blankosměnky v kolizi ohledně povahy a opodstatněnosti aktu vepsání textu do předmětné listiny.

Za této situace zcela formální argumentace soudu založená na striktně jazykovém výkladu čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového a zcela opomíjející logiku výkladu považuji ve světle faktu, že stejný metr (jazykový výklad) již soudy nepoužívají při podřazení změny textu blanko-směnky pod čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového, jako jen těžko udržitelnou. Uvedené shledávám samozřejmě jen na poli doktrinální argumentace, v rovině uplatnění soudní moci je uvedený výklad nestejně využívající totožnou argumentaci pro čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového a čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového samozřejmě udržitelný poměrně snadno, neboť proti kulatému razítku se lvem, nacházejícímu se spolu s podpisem soudce pod rozhodnutím soudu, argumentovat nelze.

KRITÉRIUM MÉNĚ VÝZNAMNÉHO ROZPORU

Ať uvedené zkoumám z jakéhokoli úhlu pohledu, stále mi vychází jako méně snadno překonatelný rozpor mezi povahou vyplnění blankosměnky a změny textu blankosměnky (tedy rozpor mezi realizací uděleného oprávnění a svévolným zásahem, jenž není podložen existencí vyplňovacího oprávnění), než rozpor mezi změnou textu směnky a blankosměnky. Neoprávněná změna textu listiny má podle mne k sobě mnohem blíž, ať už se jedná o změnu směnky nebo blanko-směnky, než využití vyplňovacího oprávnění a svévolná (vyplňovacím právem nepodložená) změna textu, byť se v obou případech jedná o zásah do textu blankosměnky.

Změna textu blankosměnky by podle mého názoru měla být v každém případě posuzována podle čl. I § 69 zákona směnečného a šekového, nikoli podle jeho čl. I § 10.

ZMĚNA TEXTU BLANKOSMĚNKY A DIKCE ČL. I. § 10 ZÁKONA SMĚNEČNÉHO A ŠEKOVÉHO

Profilace námitky změny textu blankosměnky jako samostatné námitky, která se svou právní podstatou značně odlišuje od námitky excesivního vyplnění blankosměnky, důsledně vychází z dikce zákona směnečného a šekového. Tento zákon o vyplnění blankosměnky v čl. I. § 10 uvádí následující: "Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí."

Námitku vymezuje první část citovaného ustavení (nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže ...), druhá část ustanovení vymezuje podmínky, za nichž lze námitku excesivního vyplnění blankosměnky uplatnit. Pokud zákon směnečný a šekový uvádí: "nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, ... ", je z použité formulace zřejmá vazba excesu při vyplnění na způsob vyplnění. Exces při vyplnění, na nějž pamatuje čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového, musí tedy spočívat v kolizi způsobu vyplnění blankosměnky se způsobem, jak tato měla být vyplněna.

Uvedené ustanovení nelze vztáhnout na situaci, kdy byla listina doplněna, přestože nebylo platně ujednáno, že může být vyplněna. Stejně tak není namístě postupovat podle čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového, jestliže ujednání o vyplnění blanka bylo učiněno, ale možnost vyplnit ještě nevstoupila v účinnost, neboť pokus o realizaci neúčinného práva má stejný výsledek jako pokus o realizaci neexistujícího práva. Zcela shodně je pak namístě postupovat v případě, že vyplňovací oprávnění bylo sice uděleno, nicméně zaniklo, neboť neexistující vyplňovací oprávnění nelze realizovat bez ohledu na fakt, zda vůbec nevzniklo nebo již zaniklo.

V každém případě se obrana proti excesivnímu vyplnění na základě sjednaného oprávnění nachází v jedné přihrádce námitek proti uplatnění směnky a obrana proti změně textu blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky je umístěna ve vedlejší přihrádce námitek proti uplatnění směnky.

UPLATNĚNÍ NÁMITKY NA ZMĚNU TEXTU BLANKOSMĚNEK

Přestože ani čl. I § 10 zákona směnečného a šekového, ani jeho čl. I § 69 neposkytují výslovnou oporu pro obranu proti změně textu směnky v podobě námitky změny textu blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky, neznamená to, že taková obrana není možná.

Spousta běžně uplatňovaných a soudy akceptovaných námitek (všechny kauzální námitky) nevycházejí ze žádného ustanovení zákona směnečného a šekového. Nevidím jediný důvod, proč by uvedený postup nebyl možný i v případě námitky změny textu blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky.

ZMĚNA TEXTU BLANKOSMĚNKY
ZMĚNA TEXTU MRTVÉ BLANKOSMĚNKY

Vše, co jsem výše uvedl o změně textu blanko-směnky, platí i pro mrtvé blankosměnky (blanko-směnky, k jejichž vyplnění bylo uděleno vyplňovací oprávnění, které však již zaniklo). Uvedené je ve vztahu k této blankosměnce umocněno faktem, že oprávnění udělené k vyplnění mrtvé blankosměnky zaniklo.

Podřazení změny textu blankosměnky čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového v situaci, kdy vyplňovací oprávnění zjevně zaniklo, považuji za zjevně nepřiměřené.

ZMĚNA TEXTU ZDÁNLIVÉ BLANKOSMĚNKY

Rovněž problematika změny textu zdánlivé blankosměnky není upravena výslovně a ani tuto změnu listiny aspirující na směnku nelze ponechat volně vznášet v právním vzduchoprázdnu. Rovněž pro posouzení právních důsledků změny textu zdánlivé blankosměnky je třeba nalézt odpovídající přiměřeně použitelné ustanovení.

Jak jsem uvedl výše, jsem přesvědčen o tom, že čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového upravuje pouze excesivní vyplnění blankosměnky.

Při hledání ustanovení, které je namístě přiměřeně použít při posuzování právních účinků změny textu blankosměnky, jsem konstatoval, že k použití čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového nabádá skutečnost, že se jedná o změnu textu listiny a od použití uvedeného ustanovení odrazuje fakt, že dotčená listina není směnkou; aplikaci čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového na změnu textu blankosměnky podporuje fakt, že předmětná listina má charakter blankosměnky, když překážku podřazení změny textu blankosměnky pod čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového představuje odlišná povaha normou předpokládaného a realizovaného zásahu do textu blankosměnky (čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového upravuje vyplnění blanko-směnky a posuzované vepsání textu do blanko-směnky má právní povahu změny textu).

Rovněž při hledání ustanovení nejlépe se hodícího pro aplikaci na změnu textu zdánlivé blankosměnky se nabízejí jen dvě možnosti - čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového a čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového. Zatímco v rámci vymezení právních důsledků změny textu blankosměnky bylo možné konstatovat u každého z uvedených ustanovení jedno pro a jedno proti, je změna textu zdánlivé blankosměnky od jednoho z uvedených ustanovení podstatně dále. Změna textu zdánlivé blankosměnky nemá s ustanovením čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového žádný styčný prvek, neboť mění-li se text zdánlivé blankosměnky, nejedná se ani o blankosměnku, ani o vyplnění blankosměnky.

Zatímco jediný důvod podřazení změny textu zdánlivé blankosměnky pod čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového odpadá, počet důvodů pro přiměřené použití čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového na změnu textu zdánlivé blankosměnky se ve srovnání se změnou textu blankosměnky nemění, jelikož se jedná o změnu textu listiny a čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového upravuje změnu textu listiny (sice jiného typu listiny), nicméně společný jmenovatel v podobě povahy vepsání textu do listiny zůstává zachován. Zatímco tedy pro použití čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového na změnu textu blankosměnky neexistuje žádný důvod, podřazení právních důsledků změny textu blankosměnky pod čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového je opodstatněno faktem, že se jedná o změnu textu listiny, což odpovídá povaze zásahu do textu listiny upravenému zmíněným čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového.

Domnívám se, že výše uvedené lze vcelku jednoznačně sumarizovat tak, že odvozování právních důsledků změny textu zdánlivé blanko-směnky z čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového není opodstatněné a že je naopak nanejvýš žádoucí vycházet při stanovení vlivu změny textu zdánlivé blankosměnky na právní postavení osob, které jsou na změněné zdánlivé blankosměnce podepsány, přiměřeně z čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového.

RELATIVNÍ POVAHA NÁMITKY

Pro vymezení samostatné námitky změny textu blankosměnky hovoří i fakt, že uplatnitelnost námitky excesivního vyplnění blankosměnky je zákonem omezena jen na některé situace.

ABSOLUTNÍ POVAHA NÁMITKY ZMĚNY TEXTU BLANKOSMĚNKY A ZDÁNLIVÉ BLANKOSMĚNKY

Podřazení obrany proti uplatnění změněné blankosměnky námitce excesivního vyplnění blankosměnky vyúsťuje v omezení uplatnitelnosti této námitky. Omezení uplatnitelnosti námitky excesivního vyplnění blankosměnky jen na případy zlé víry nebo hrubé nedbalosti při nabývání směnky činí z předmětné námitky relativní námitku. Relativitu námitky výslovně danou čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového lze však vztáhnout jen k té námitce, která je v uvedeném ustanovení vymezena, tedy k námitce, že "směnka vydaná jako neúplná byla vyplněna jinak, než jak bylo ujednáno".

Vymezení námitky obsažené v čl. I § 10 zákona směnečného a šekového evidentně směřuje jen k situaci, kdy se při vyplnění blankosměnky nepostupovalo podle existující dohody o vyplnění. Účastníkům směnečných vztahů lze znemožnit jen to, co jim bylo zákonem výslovně zakázáno. Zákaz uplatnit námitku lze tedy použít jen pro tu námitku, ke které se zákaz vztahuje. Extenzivní výklad v tomto případě není přípustný. Jestliže tedy zákon směnečného a šekového v čl. I. § 10 váže na zlou víru nebo hrubou nedbalost námitku, že "směnka vydaná jako neúplná byla vyplněna jinak, než jak bylo ujednáno", nelze toto zákonné omezení vztáhnout na námitky sice podobné, nicméně na námitky s poměrně významnými odlišnostmi. Uvedená omezení uplatnitelnosti námitky se vztahují pouze k námitce zpochybňující způsob vyplnění blankosměnky (byla vyplněna jinak, než jak bylo ujednáno), nikoli však k námitkám zpochybňujícím nedostatek oprávnění vyplnit směnku vydanou jako neúplnou nebo dokonce listinu, ohledně níž nebylo vyplnění ujednáno vůbec.

Čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového zjevně omezuje uplatnitelnost námitky, že směnka vydaná jako neúplná "byla vyplněna jinak, než jak bylo ujednáno". Uplatnitelnost námitky, že "listina byla vyplněna, aniž možnost vyplnění byla ujednána" nebo námitky, že "směnka vydaná jako neúplná byla vyplněna, ačkoli to pro danou situaci nebylo ujednáno", však již ustanovením čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového omezena není.

Omezení vyplývající z druhé části čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového tedy již nelze uplatnit k námitkám, že:

- blankosměnka byla doplněna v části, ohledně které vyplnění nebylo ujednáno,

- blankosměnka byla doplněna, ačkoli nenastaly podmínky pro její vyplnění,

- blankosměnka byla doplněna, ačkoli zanikly podmínky pro její vyplnění,

- blankosměnka byla doplněna, ačkoli právo tuto vyplnit, jež bylo ujednáno, již zaniklo,

- listina byla doplněna, ačkoli možnost jejího vyplnění nebyla platně sjednána.

SMĚNEČNÝ CHARAKTER NÁMITEK VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY A ZMĚNY TEXTU BLANKOSMĚNEK A JEJICH ABSOLUTNÍ POVAHA

Námitky vycházející z jakéhokoli doplnění textu do uplatněné směnky nebo listiny, která formálně vykazuje znaky směnky, jsou vždy námitkami směnečnými, neboť atakují samotnou směnku. Směnečné námitky jsou ve své podstatě námitkami absolutními, tedy námitkami uplatnitelnými všemi směnečnými dlužníky vůči všem majitelům směnky. Čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového zakotvuje jednu výjimku, když směnečnou námitku vymezenou v tomto ustanovení posouvá do sféry relativních námitek.

Ustanovení čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového však pouze jednu směnečnou námitku (námitku excesivního vyplnění blankosměnky) přesouvá z množiny absolutních námitek do množiny námitek relativních, nemění však nic na obecných kritériích pro zařazení námitek do kolonky "námitky absolutní" nebo do kolonky "námitky relativní".

Námitky, jejichž podstata vyvěrá z jakéhokoli doplnění textu do uplatněné směnky nebo listiny, která formálně vykazuje znaky směnky, tedy jsou a zůstávají námitkami absolutními s jednou jedinou výjimkou, kterou představuje námitka excesivního vyplnění blankosměnky.

Námitka:

- excesivního vyplnění blankosměnky (směnka vydaná jako neúplná byla vyplněna jinak, než jak bylo ujednáno),

je tedy námitkou relativní.

Námitky:

- změny textu blankosměnky v údaji, k jehož vyplnění nebylo uděleno vyplňovací oprávnění (směnka vydaná jako neúplná byla doplněna v části, ohledně které vyplnění nebylo ujednáno),

- změny textu blankosměnky, když blankosměnka byla doplněna, ačkoli nenastaly podmínky pro její vyplnění (směnka vydaná jako neúplná byla doplněna, ačkoli pro danou situaci nebylo vyplnění ujednáno),

- změny textu blankosměnky, když zanikly podmínky pro její vyplnění (směnka vydaná jako neúplná byla doplněna, ačkoli pro danou situaci nebylo vyplnění ujednáno),

- změny textu blankosměnky, když právo tuto vyplnit zaniklo (směnka vydaná jako neúplná byla doplněna, ačkoli možnost vyplnění, jež byla ujednána, již zanikla),

- změny textu zdánlivé blankosměnky, ačkoli možnost jejího vyplnění nebyla platně sjednána (listina, jež nebyla vydaná jako směnka, byla doplněna, ačkoli možnost vyplnění, nebyla ujednána),

jsou tedy námitkami absolutními.

PROCESNÍ POHLED NA NÁMITKY

Vymezení samostatné námitky změny textu blankosměnky či zdánlivé blankosměnky na úkor širšího pojetí námitky excesivního vyplnění blankosměnky se navzdory faktu, že námitky jsou nástrojem procesní obrany, děje v rovině hmotného práva, má ale i svůj procesní rozměr.

VÝZNAM ROZLIŠENÍ EXCESIVNÍHO VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY A ZMĚNY TEXTU BLANKOSMĚNEKY

Výše uvedené rozlišení mezi excesivním vyplněním blankosměnky a změnou textu blankosměnky nemá význam jen v rovině broušení právnického ostrovtipu; uvedená klasifikace má totiž zásadní právní dopady.

Vyplnění blankosměnky má v případě, že vyplněná směnka vykazuje po vyplnění chybějících údajů znaky platné směnky za následek vznik platné směnky, a to bez ohledu na fakt, zda vyplnění bylo uskutečněno v souladu nebo v kolizi s ujednáním o vyplnění. Také excesivní vyplnění blankosměnky může dát tedy vzniknout platné směnce. Exces při vyplnění blanka mohou směneční dlužníci uplatnit v rámci námitky vyplnění blankosměnky v rozporu s dohodou o jejím vyplnění (námitka excesivního vyplnění).

Změna textu blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky není způsobilá dát vzniknout platné směnce. Pokud listina postrádala nejméně jednu podstatnou náležitost, a ta byla do jejího textu doplněna úkonem, který neměl povahu realizace vyplňovacího oprávnění, nevznikla vepsáním chybějících údajů do blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky platná směnka. Doplnění blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky nezakládá námitku excesivního vyplnění blankosměnky, ale námitku neoprávněné změny textu listiny, případně pozměnění textu listiny a námitku nulity směnky.

Excesivní vyplnění blankosměnky otevírá směnečným dlužníkům cestu jen k relativní námitce, změna textu blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky umožňuje osobám podepsaným na takto doplněné listině uplatnit absolutní námitku. Protože relativní námitky jsou uplatnitelné jen vůči některým směnečným věřitelům a absolutní námitkou je možné se bránit vůči všem směnečným věřitelům, může mít rozhodující vliv na úspěch či neúspěch uplatněné obrany fakt, zda je obrana proti uplatnění směnky, případně listiny, jež sice má obsahové náležitosti směnky, nicméně ve vztahu k osobám, které se na ni podepsali před doplněním chybějících náležitostí směnkou není, vedena cestou relativní nebo absolutní námitky.

Nelze-li z jakýchkoli důvodů doplnění textu do blankosměnky považovat za úkon realizující vyplňovací oprávnění, nejedná se o vyplnění blankosměnky a obrana proti takovému nakládání s blankosměnkou by neměla být vnímána jako námitka excesivního vyplnění blankosměnky.

PROCESNÍ OBRANA PROTI EXCESIVNÍMU VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY

Procesní obrana proti vyplnění blankosměnky v rozporu s ujednáním o jejím vyplnění je námitka excesivního vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s ujednáním o jejím vyplnění).

Součástí námitky musí být tvrzení, že:

- směnka byla emitována jako neúplná,

- k jejímu vyplnění bylo uděleno vyplňovací oprávnění (byla uzavřena dohoda o způsobu jejího vyplnění),

- jak byla blankosměnka vyplněna,

- jak měla být blankosměnka podle dohody vyplněna - mělo by stačit konstatování obsahu vyplňovacího oprávnění, není třeba tvrdit, v jaké podobě měly být údaje přesně vyplněny (stačí tvrdit mechanismus, jak měly být určeny údaje vyplňované do blankosměnky, přesné vymezení správného obsahu těchto doplňovaných údajů za nutnou součást námitky excesivního vyplnění blanko-směnky nepovažuji, je-li však v silách namítajícího směnečného dlužníka takový údaj do námitek zahrnout, doporučuji tak s ohledem na koncentraci směnečného rozkazního řízení učinit,

- v čem spočívá exces při vyplnění blankosměnky - jak byla při vyplnění blankosměnky porušena dohoda o vyplnění.

PROCESNÍ OBRANA PROTI ZMĚNĚ TEXTU BLANKOSMĚNEK

Procesní obrana proti změně textu blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky je námitka změny textu blankosměnky, případně námitka neplatnosti či nicotnosti směnky.

Součástí námitky změny textu blankosměnky musí být tvrzení, že:

- směnka byla emitována jako neúplná,

- k jejímu vyplnění bylo uděleno vyplňovací oprávnění s dodatkem, že doplnění textu do blankosměnky nemělo povahu realizace tohoto oprávnění,

- jak byl text blankosměnky změněn (které údaje byly vepsány),

- skutkové odůvodnění, v čem namítající směnečný dlužník shledává důvod, proč doplněním textu do blankosměnky nevznikla úplná směnka (například, že udělené vyplňovací oprávnění zaniklo, takže doplnění textu do blankosměnky nebylo vyplněním blankosměnky a tímto zápisem nevznikla úplná směnka nebo že možnost vyplnit blankosměnku byla vázána na splnění podmínky a tato podmínka nebyla splněna - podmínku a její nesplnění je nutné dobře skutkově popsat, případně že při emisi blankosměnky bylo uděleno oprávnění k vyplnění některých údajů, když do blankosměnky byly vepsány i jiné údaje, což nelze považovat za vyplnění blanko-směnky), případně skutkové odůvodnění, v čem namítající směnečný dlužník shledává fakt, že doplnění textu do blankosměnky nemělo povahu vyplnění blankosměnky, ale pouhé změny textu blankosměnky,

- ve vztahu k žalovanému nelze směnku považovat za úplnou a který údaj (které údaje) ve vztahu k namítajícímu směnečnému dlužníkovi směnka právně účinně neobsahuje.

Součástí námitky změny textu zdánlivé blankosměnky musejí být obdobná tvrzení jako u předchozí námitky s tím, že namísto některých výše uvedených tvrzení je třeba konstatovat, že:

- listina byla emitována jako neúplná,

- které údaje měly být podle záměru do listiny doplněny,

- listina měla být emitována jako blankosměnka, nicméně při její emisi nebylo uděleno vyplňovací oprávnění,

- doplnění textu do listiny nebylo vyplněním blankosměnky, ale změnou textu zdánlivé blankosměnky.

Námitku je vždy dobré doplnit právním hodnocením, že listina není vůči namítajícímu směnečnému dlužníkovi platnou směnkou.

NÁMITKA EXCESIVNÍHO VYPLNĚNÍ BLANKOSMĚNKY NEBO NÁMITKA ZMĚNY TEXTU BLANKOSMĚNKY, PŘÍPADNĚ NEPLATNOSTI ČI NICOTNOSTI SMĚNKY

Námitka je dána svým skutkovým vymezením. Právní hodnocení skutkových okolností využitých namítajícím směnečným dlužníkem k obraně proti směnečnému platebnímu rozkazu je smysluplné do námitky a jejího odůvodnění také začlenit, a to jednak pro lepší vysvětlení podstaty námitky a vyšší srozumitelnost námitky, zejména pak proto, že skutková tvrzení a jejich právní hodnocení nebývá snadné oddělit, takže námitka sestávající výlučně ze skutkových tvrzení působí značně neúplně a kostrbatě, přičemž separace skutkových tvrzení do výlučně skutkově vymezené námitky je časově velmi náročnou činností, na kterou je pro namítajícího směnečného dlužníka, jehož tlačí smrtící třídenní lhůta k podání námitek, škoda času.

V námitkách je tedy vhodné skloubit skutková tvrzení s odpovídajícími právními závěry, vždy je však třeba mít na paměti, že právně významná jsou skutková tvrzení, která je tudíž třeba vnímat jako rozhodující část námitky a jejího odůvodnění. Protože je v námitce stěžejní její skutkové vymezení, není až tak významné, zda bude námitka v rovině právního hodnocení prezentována jako námitka excesivního vyplnění blankosměnky nebo jako námitka změny textu blankosměnky nebo zdánlivé blankosměnky - podstatný je správný, skutečnosti odpovídající, úplný, dostatečně přesný a konkrétní skutkový popis obrany, kterou namítající směnečný dlužník vůči směnečnému platebnímu rozkazu uplatňuje.

OBEZŘETNOST A PŘEDVÍDAVOST PŘI VYMEZENÍ NÁMITKY ZMĚNY TEXTU BLANKOSMĚNEK

S ohledem na koncentraci směnečného rozkazního řízení nedoporučuji namítajícím směnečným dlužníkům přidržet se při vymezení námitek často uznávaného rčení mluviti stříbro, mlčeti zlato, neboť mlčení by namítajícímu směnečnému dlužníkovi nemohlo přinést nic lepšího než pravomocný exekuční titul vůči jeho osobě.

Jsem si vědom faktu, že výše uvedená klasifikace obrany směnečného dlužníka na námitku excesivního vyplnění blankosměnky není výrazem dlouhodobě uznávaných právních postojů. Naopak se jedná o názor v této podobě dosud příliš neprezentovaný. Je tudíž klidně možné, že popsané vyčlenění námitky změny textu blanko-směnky nebo zdánlivé blankosměnky z dosud široce pojímaného excesivního vyplnění blankosměnky nebude soudy v jejich rozhodovací praxi akceptováno.

Z tohoto důvodu doporučuji při vymezení obrany proti směnečnému platebnímu rozkazu akcentovat zejména skutkovou stránku námitky a právní hodnocení prezentovaných skutkových hodnocení koncipovat v sukcesivní podobě s tím, že bude na soudu, aby skutkovému vymezení námitky přiřadil takový právní rozměr, který bude odpovídat jeho právnímu názoru. V situaci, kdy jsou skutkové okolnosti a jejich právní důsledky uspořádány tak, že se jako vhodnější jeví námitka změny textu blankosměnky, bych se nebál prezentovat vedle sebe plnohodnotně obě námitky (excesivního vyplnění a změny textu) s tím, že námitku změny textu blankosměnky bych označil jako námitku favorizovanou žalovaným a námitku excesivního vyplnění blankosměnky bych uplatnil s tím, že i takto mohou být rozhodné skutkové okolnosti hodnoceny.

Výše uvedené úvahy na téma "sichr je sichr" mají smysl zejména ve vztahu k námitce změny textu blankosměnky, která soudy nemusí být respektována jako samostatná námitka. Námitka excesivního vyplnění blankosměnky je soudy běžně vnímána jako obrana způsobilá vést ke zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu, námitku excesivního vyplnění blankosměnky je tudíž vhodné "zajišťovat" námitkou změny textu blankosměnky či zdánlivé blankosměnky jen v případě, že právní hodnocení rozhodných skutkových okolností je sporné.

Třebaže opatrnosti není nikdy nazbyt a z opatrnosti realizované vymezení námitky změny textu blankosměnky či zdánlivé blankosměnky namítajícího směnečného dlužníka jistě nezatíží natolik, aby nestálo zato tuto námitku do námitek pro jistotu začlenit i při zjevném excesivním vyplnění blankosměnky.

V námitkách by si skutkové okolnosti, na nichž žalovaný směnečný dlužník zakládá svoji obranu, neměly protiřečit. V rámci popsané konstrukce námitek lze vycházet z jednotného skutkového vymezení námitky. Námitky tudíž mohou být uplatněny současně, aniž by si namítající směnečný dlužník zadal uplatněním skutkově rozporné obrany. Namítající směnečný dlužník alternativně nebo sukcesivně uplatňující námitky excesivního vyplnění blanko-směnky, změny textu blankosměnky anebo zdánlivé blankosměnky a námitky neplatnosti či nicotnosti směnky by se měl v každém případě vyvarovat prezentace skutkově rozporných tvrzení.

Domnívám se, že nejsem daleko od pravdy, když uvádím, že rozhodovací praxe soudů směřuje k posuzování změn textu blankosměnky podle čl. I. § 10 zákona směnečného a šekového a že nerozlišuje mezi blankosměnkou a zdánlivou blankosměnkou.

Jsem přesvědčen o tom, že je namístě rozlišovat blankosměnku a zdánlivou blankosměnku, že je namístě diferencovat podstatu a právní důsledky vyplnění blankosměnky, změny textu blankosměnky a právní důsledky změny textu zdánlivé blankosměnky. Jsem přesvědčen i o tom, že právní důsledky změny textu blankosměnky i změny textu zdánlivé blankosměnky je vhodné hledat v čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového.

Domnívám se, že přiměřená aplikace čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového na změny textu blankosměnky i změny textu zdánlivé blanko-směnky by napomohla spravedlivějšímu a vyváženějšímu posuzování sporů vedených o zaplacení pohledávek vtělených do směnek vzniklých změnou textu blankosměnek a o zaplacení neexistujících pohledávek vymáhaných na základě uplatnění práv z listin, jež vznikla změnou textu zdánlivých blankosměnek.

Právní režim blankosměnek ještě není zdaleka vytříben a příklon rozhodovací praxe soudů k uvedenému řešení není zdaleka nemožný. Je na soudech, jak se svou pravomocí, ale i se zodpovědností naloží a kterým směrem rozhodovací praxi dále povedou.


Radim Chalupa
advokát, Drnovice u Lysic,
odborný asistent PF MU, Brno

Související