V katastru nemovitostí a v zeměměřictví se nemůže jednat o tak rozsáhlé případy protizákonného jednání, o jakých nás denně informuje tisk, rozhlas i televize a nad nimiž normálnímu smrtelníkovi zůstává mnohdy rozum stát. Přesto neplnění zákonných ustanovení v těchto oborech může mít pro řadu občanů, zejména vlastníků nemovitostí, nepříjemné finanční postihy a přidělávat jim zbytečné starosti.

Zákony o katastru nemovitostí České republiky i zeměměřický zákon jednoznačně definují povinnosti vlastníků nemovitostí a jiných oprávněných z právních vztahů k nemovitostem (přitom nezapomínají ani na obce a státní orgány), uvádějí povinnosti osob zúčastněných na zeměměřických činnostech, skutkové podstaty porušení zákonů a sankce za tato porušení. Jedná se ovšem o "běžná porušení pořádku", která nesouvisejí s přímou trestní odpovědností, např. v případech podvodných převodů nemovitostí, kdy se vlastník nemovitosti znenadání dozvídá, že už není jejím vlastníkem, aniž o této změně uvažoval. Porušením pořádku, které uvedené zákony nedefinují, mohou být např. i "korupční aférky", kdy je na katastrálním pracovišti proveden vklad práva k nemovitosti mimo pořadí, ihned, bez ohledu na celou řadu čekatelů, kteří podali žádost o vklad později a s vyřízením rovněž spěchají nebo různé aktivity vlastníků pozemků spojené s přemístěním nebo i zničením hraničních znaků s cílem zvětšit svůj pozemek na úkor souseda apod.

Velké lumpárny nemohou oba uvedené zákony postihnout, ty postihují orgány činné v trestním řízení a následně soudy podle jiných předpisů. Ty menší lze řešit v přestupkovém řízení, v porušení služebních předpisů nebo v občanskoprávním řízení.

Podívejme se blíže, jaké jsou zákonné povinnosti vlastníků nemovitostí a osob zúčastněných na zeměměřických činnostech, jejichž porušení označuje litera zákona za porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí a zeměměřictví, co vše může být jeho příčinou a jak toto porušení může být "finančně ohodnoceno".

POVINNOSTI VLASTNÍKŮ NEMOVITOSTÍ, OBCÍ A STÁTNÍCH ORGÁNŮ NA ÚSEKU KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Vlastníkům nemovitostí a jiným oprávněným z právních vztahů k nemovitostem, obcím a státním orgánům, ukládá katastrální zákon řadu povinností, za jejichž neplnění jsou stanoveny sankce.

Vlastníci nemovitostí a jiní oprávnění jsou zejména povinni zúčastňovat se na výzvu katastrálního pracoviště jednání svolávaných tímto úřadem, ohlašovat katastrálnímu pracovišti všechny změny údajů o jejich nemovitostech, které jsou předmětem evidování v katastru nemovitostí, a to ve lhůtě do třiceti dnů ode dne jejich vzniku, např. změnu druhu pozemku, změnu popisného nebo evidenčního čísla budovy, změnu způsobu využití nemovitosti apod., předložit listinu, která změnu dokládá a doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru nemovitostí.

Na vyzvání katastrálního pracoviště jsou povinni předložit vyžádané listiny pro zápis do katastru nemovitostí, a to ve lhůtě, která nemůže být kratší třiceti dnů. Kromě toho jsou povinni ve lhůtě stanovené katastrálním pracovištěm označit předepsaným způsobem a na vlastní náklad nesporné vlastnické hranice svých pozemků.1)

Pokud u fyzické osoby, která je evidována v evidenci obyvatel a současně jako vlastník nebo jiný oprávněný v katastru nemovitostí, dojde ke změně údajů o její osobě, které eviduje katastr nemovitostí, postačí, aby tato osoba oznámila změnu ohlašovně obyvatel.2)

Obce plní vůči katastru nemovitostí řadu povinností jako:

- vlastníci nemovitostí nebo jiní oprávnění,

- subjekty výkonu samostatné působnosti,

- subjekty stanovené (přenesené) působnosti, kdy vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném právními předpisy, např. v územním a stavebním řízení.

Obce vyhlašují na žádost katastrálního pracoviště zahájení revize katastru nemovitostí a obnovy katastrálního operátu novým mapováním a spolupracují s ním po celou dobu trvání těchto prací. Ve lhůtě stanovené katastrálním pracovištěm označují předepsaným způsobem územní hranice svých obcí.3) V rozhodnutích týkajících se nemovitostí, která zasílají katastrálnímu pracovišti třicet dnů ode dne jejich vyhotovení nebo nabytí právní moci, odstraňují ve stanovené lhůtě chyby v psaní, počítání a jiné zřejmé nesprávnosti.

Státní orgány spolupracují s katastrálními pracovišti zejména při výkonu státní správy na úseku katastru nemovitostí. Mimo odstraňování chyb v psaní a počítání v listinách, které předložily k zápisu do katastru nemovitostí, jsou povinny poskytovat katastrálním pracovištím na jejich žádost v rámci své působnosti bezplatně údaje potřebné pro vedení katastru nemovitostí z jimi provozovaných informačních systémů, zejména o rodných číslech a trvalých pobytech fyzických osob, identifikačních číslech a sídlech právnických osob, o číselných kódech katastrálních území, obcí a jejich částí a o popisných a evidenčních číslech budov.

PORUŠENÍ POŘÁDKU NA ÚSEKU KATASTRU NEMOVITOSTÍ A VÝŠE POKUT

Pokud vlastníci nemovitostí a osoby oprávněné z právních vztahů k nemovitostem neplní stanovené povinnosti, porušují pořádek na úseku katastru nemovitostí a katastrální pracoviště jim může uložit pokutu, jejíž výše je odvislá od závažnosti protiprávního jednání, od jeho rozsahu, délky trvání a okolností, za kterých k němu došlo. Přitom je nutné rozlišovat, zda se porušení pořádku dopustí fyzická osoba nebo fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba.

Porušení pořádku se dopustí ten, kdo:

- se nedostaví na opakovanou výzvu katastrálního pracoviště bez náležité omluvy nebo závažného důvodu k jednání, ani nevyšle svého zástupce a svou neúčastí znemožní nebo ztíží prováděné úkony (jedná se zejména o případy, kdy vlastníci nemovitostí byli pozváni k místnímu šetření při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo k revizi údajů katastru nemovitostí, k řízení o umístění značky bodu podrobného polohového bodového pole na jejich nemovitosti),

- na vyzvání katastrálního pracoviště neoznačí trvalým způsobem nesporné vlastnické hranice svých pozemků,

- na vyzvání katastrálního pracoviště nepředloží ve stanovené lhůtě příslušné listiny a geometrické plány pro zápis do katastru nemovitostí nebo neodstraní ve stanovené lhůtě chyby v předložených listinách (týká se např. listin, které jsou povinnou přílohou návrhu na vklad práva k nemovitosti nebo ohlášení vlastníka při zápisu nových nebo rozestavěných budov, které není doloženo geometrickým plánem, kolaudačním rozhodnutím nebo stavebním povolením, rozhodnutím o přidělení popisného nebo evidenčního čísla apod.; stanovená lhůta nemůže být kratší třiceti dnů),

- neohlásí katastrálnímu pracovišti ve stanovené lhůtě změny údajů, které se týkají nemovitostí, jejichž je vlastníkem (týká se zejména případů, které nesouvisí se změnou vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, např. změny druhu pozemku, způsobu využití nemovitostí, způsobu ochrany nemovitostí apod. Stanovená lhůta je do třiceti dnů ode dne vzniku změny a vlastník je povinen doložit ohlášení rozhodnutím nebo souhlasem vydaným příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je-li takové rozhodnutí nebo souhlas vyžadován, např. podle stavebního zákona, lesního zákona, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Tuto povinnost vlastník nemá u změn, vyplývajících z rozhodnutí, listin nebo oznámení, které jsou příslušné státní orgány povinny zasílat katastrálnímu pracovišti přímo k zápisu do katastru nemovitostí),

- ohlásí katastrálnímu pracovišti nepravdivé údaje k zápisu do katastru nemovitostí (např. při žádosti o zápis rozestavěné budovy, rozestavěného bytu nebo nebytového prostoru do katastru nemovitostí za účelem poskytnutí hypotečního úvěru na jejich výstavbu nebo pořízení v případě, že by budova nebyla ještě rozestavěna),

- neoprávněně změní údaje evidované v katastru nemovitostí (týká se např. údajů uvedených na výpisech z katastru nemovitostí),

- poškodí katastrální operát (v případech, kdy jsou mu v rámci veřejnosti při nahlížení do katastru nemovitostí poskytnuty dokumenty, které nejsou vedeny v elektronické podobě, např. poškodí katastrální mapu nebo její kopii),

- poškodí, zničí nebo neoprávněně přemístí měřickou značku bodu podrobného polohového bodového pole (jedná se o případy svévolného poškození měřické značky umístěné na nemovitosti v terénu),

- použije údaje katastru nemovitostí k jiným účelům, než pro které jsou ze zákona určeny (pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické, pro tvorbu dalších informačních systémů a k ochraně práv k nemovitostem),

- šíří údaje katastru nemovitostí bez souhlasu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nebo nedodrží podmínky šíření údajů katastru nemovitostí, stanovené právním předpisem (právo k údajům katastru nemovitostí vykonává Český úřad zeměměřický a katastrální. S poskytnutými údaji je nutno nakládat v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů a používat je pouze k účelům, které stanovuje katastrální zákon).

Porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí je přestupkem, za který může katastrální pracoviště uložit pokutu v diferencované výši takto:

PR0506s22.jpg



POVINNOSTI VLASTNÍKŮ NEMOVITOSTÍ, OPRÁVNĚNÝCH UŽIVATELŮ NEMOVITOSTÍ A DALŠÍCH OSOB ZÚČASTNĚNÝCH NA ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTECH

Zeměměřické činnosti představují široký okruh prací prováděných buď ve veřejném zájmu nebo pro vlastní potřebu. Přitom nelze opominout ani vlastníky nemovitostí, kteří mají při provádění zeměměřických činností odborně způsobilými osobami řadu povinností, které podmiňují výkon těchto činností. Ze zeměměřického zákona lze tedy povinnosti definovat jako společné.

Vlastník nemovitosti (nebo oprávněný uživatel):

- nesmí bránit osobám oprávněným provádět zeměměřické činnosti v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemek, pokud mu byl vstup (vjezd) předem oznámen. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět i jejich pomocní pracovníci (přitom do stavby mohou tyto osoby vstupovat pouze se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele),

- je povinen uvedené osoby při jejich vstupu na nemovitosti poučit o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o předpisech, které upravují činnost v těchto zařízeních (týká se např. zeměměřických činností na železnicích, v chemických provozech, v hutích, cementárnách apod.),

- je povinen strpět umístění geodetických značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými, nebo co by je mohlo zničit (orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny po předchozím projednání v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek bodů bodového pole),

- je povinen předem oznámit správci značky geodetického bodu skutečnost, že značka má být ze závažných důvodů přemístěna, odstraněna nebo učiněno jiné opatření k její ochraně (zejména při stavebních úpravách, nové výstavbě, při demolici stavby, při rekultivaci pozemku),

- je povinen oznámit správci značky geodetického bodu poškození, ohrožení a zničení značky do třiceti dnů ode dne zjištění této skutečnosti (kdo je správcem značky, sdělí na požádání příslušné katastrální pracoviště. Správce značky je povinen zpravidla do šedesáti dnů ode dne doručení oznámení vlastníka nemovitosti rozhodnout o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky a sdělit to vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli nemovitosti),

- je povinen předložit na vyzvání orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popř. k využití pro vedení kartografických děl v případě, že jeho stavba tvoří polohopisný obsah kartografických děl,

- má právo na náhradu za omezení plného využití nemovitosti nebo za majetkovou újmu.5)

Povinnosti na úseku zeměměřických činností jsou zákonem stanoveny i pro další subjekty, ať se již jedná přímo o orgány státní správy zeměměřictví, jiné orgány státní správy a orgány samosprávy. Jedná se např. o bezplatné využívání výsledků zeměměřických činností pro vedení státních mapových děl, o zřizování a obnovu geodetických bodů, o kontrolu zeměměřických činností nebo dohled nad ověřováním jejich výsledků, o poskytování nezbytných údajů z dokumentovaných výsledků a ze spravovaných bází dat informačních systémů, potřebných pro činnost jiných orgánů, pokud tím není dotčena ochrana práv podle zvláštních zákonů atd. Mezi subjekty zajišťující zeměměřické činnosti je nutno zahrnout i podnikatelskou sféru, která svými odborně způsobilými zaměstnanci a nositeli úředního oprávnění zajišťuje geodetické činností ve výstavbě, řadu speciálních geodetických prací a vyhotovování geometrických plánů, nezbytných pro vedení katastru nemovitostí.

PORUŠENÍ POŘÁDKU NA ÚSEKU ZEMĚMĚŘICTVÍ A VÝŠE POKUT

Aby se zákonem stanovené povinnosti jednotlivých subjektů nestaly pouze jejich dobrovolnou činností nebo přáním orgánů zeměměřictví, stanovuje zeměměřický zákon dvě skupiny skutkových podstat porušení pořádku na úseku zeměměřictví, které vyjadřuje jako přestupky a jiné správní delikty.

- Přestupků se dopustí ten, kdo:

- neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí, popř. pro státní mapové dílo,

- neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje kontrolu zeměměřických činností nebo dohled nad ověřováním jejich výsledků,

- zničí, poškodí nebo neoprávněně přemístí značku geodetického bodu nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích bodu,

- poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodů geodetických základů,

- neoprávněně využívá nebo rozšiřuje výsledky zeměměřických činností,

- vykonává zeměměřické činnosti, aniž je k tomu odborně způsobilý.

Za přestupek, kterého se může dopustit kdokoliv, může Zeměměřický úřad nebo příslušný zeměměřický a katastrální inspektorát uložit pokutu až do výše 25 000 korun,

- Jiné správní delikty jsou v zeměměřickém zákoně zvlášť definovány pro fyzické osoby při výkonu jejich podnikatelské činnosti a právnické osoby (u nich definuje zákon skutkové podstaty shodně jako pro přestupky), pro osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti a pro fyzické osoby, kterým bylo uděleno úřední oprávnění.6)

Jiného správního deliktu se dopustí ten, kdo je oprávněn vykonávat zeměměřické činnosti a:

- neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu,

- na vyzvání nepředloží příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí (využití) geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby,

- neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru nemovitostí,

nebo fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, pokud:

- nedodržuje podmínky nebo povinnosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností,

- odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která vykonala praxi pod jejím dohledem,

- neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění,

- ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti způsobilá.

Za jiný správní delikt na úseku zeměměřictví může Zeměměřický úřad nebo příslušný zeměměřický a katastrální inspektorát uložit pokutu až do výše 250 000 korun.

Katastrální zákon byl vytvořen především pro ochranu vlastnických práv. Počet vlastníků nemovitostí, kteří mají zapsán svůj majetek v katastru nemovitostí, překročil již šest milionů.

Zeměměřické činnosti jsou velmi obsáhlé a jejich nedodržování se může negativně projevovat v řadě odvětví života společnosti. Proto kázeň v dodržování obou zákonů musí být samozřejmou povinností všech zúčastněných osob a nelze hovořit o tom, že jsou "méně významné". Každý zákon je významný, proto je to "zákon".


Poznámky:

1) Pokud vlastník neoznačí hranice předepsaným trvalým způsobem na vlastní náklad, vystavuje se nebezpečí, že katastrální pracoviště dá hranice pozemků označit na jeho náklad. Hranice pozemků se nejčastěji označují hraničními znaky, kterými jsou kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80mm x 80mm x 500mm nebo zabetonovanou ocelovou trubkou o délce 600mm.

2) Nařízení vlády č. 111/2001 Sb. upravuje postup pro porovnávání a přejímání údajů o fyzických osobách v podkladech pro zápis do katastru nemovitostí s údaji evidence obyvatel. Pokud u fyzické osoby, která je evidována v evidenci obyvatel a zároveň jako vlastník nebo jiný oprávněný v katastru nemovitostí, dojde ke změně údajů (jména, příjmení, akademického titulu, rodného čísla, adresy místa trvalého pobytu) postačí, aby tuto změnu ohlásila osoba ohlašovně evidence obyvatel, protože katastr nemovitostí získá tyto údaje automatizovaným propojením s evidencí obyvatel. Tím je současně splněna ohlašovací povinnost fyzické osoby ohledně změny těchto údajů vůči katastru nemovitostí.

3) Pokud obec neoznačí na vyzvání obecní hranice, může katastrální pracoviště rozhodnout, že dá hranice označit na náklad obce. Hranice obcí se označují kamennými hranoly o délce zhruba 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160mm x 160mm x 100mm nebo obdobnou značkou z plastu.

4) Minimální mzda byla zvolena proto, aby výše pokut kopírovala její případnou valorizaci.

5) Pokud je vlastník nemovitosti (nebo oprávněný uživatel) omezen umístěním značky v obvyklém užívání nemovitosti (např. stabilizovaný nivelační bod se signalizací nebo bod základního polohového bodového pole se signalizací), má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu hradí správce značky, u které je nutné toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky, jinak zaniká. Má právo na náhradu v případech, kdy nelze v důsledku zeměměřických činností uvést nemovitost do původního stavu. Majetkovou újmu hradí ten, kdo ji výkonem zeměměřických činností způsobil. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u polních kultur nejpozději do třiceti dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši, rozhoduje soud.

6) U správního deliktu existuje možnost zprostit se odpovědnosti, pokud osoba, která se ho dopustila prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.





Související