Původní znění § 67a obchodní zákoníku se vztahovalo na převody a nájem podniku nebo jeho části. Úprava byla postavena na přiměřeném použití ustanovení upravujících proces fúze sloučením.

Jednotlivé a výslovné odkazy na tuto úpravu se týkaly:

a) procesu schválení návrhu smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části1) - § 67a odst. 1 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2004,

b) stanovení většiny potřebné pro schválení takové dispozice - § 67a odst. 2 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2004,

c) přezkoumání správnosti ceny znalcem - § 67a odst. 3 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2004,

d) možnosti pro společníky seznámit se s návrhem smlouvy o převodu nebo nájmu podniku - § 67a odst. 4 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2004, a

e) způsobu informování o záměru převodu nebo nájmu podniku - § 67a odst. 5 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2004.

Původní znění § 67a se vztahovalo k dvěma typům transakcí, tedy k převodu a nájmu podniku. Odbornou veřejností bylo přitom opakovaně poukazováno na neexistující úpravu pro další možnosti dispozice podnikem, zejména pro jeho zastavení. Nové znění § 67a včleněné do obchodního zákoníku novelou provedenou zákonem č. 554/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 554/2004 Sb.), stanoví: "Na dispozici s podnikem společnosti nebo jeho částí nebo na jinou dispozici se jměním společnosti nebo jeho částí, která je obdobná fúzi nebo rozdělení, ale nezrušuje se při ní společnost, s jejímž podnikem, částí podniku, jměním či částí jmění se disponuje, se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o fúzi nebo rozdělení."

V důvodově zprávě k zákonu č. 554/2004 Sb. se uvádí, že § 67a:

a) má zabránit tomu, aby uzavřením jiné smlouvy (míněno jiné než smlouvy o převodu nebo nájmu podniku) nebo uzavřením nepojmenované smlouvy docházelo k obcházení závazných pravidel pro dispozice s podnikem či jměním společnosti či jeho částí,2)

b) podřídit této regulaci také dispozice se jměním společnosti s tím, že pojem jmění je pojmem širším než je pojem podniku.

Důvodová zpráva k potřebě výše popsané regulace dodává, že tato plyne z komunitárního práva, konkrétně z čl. 30 a 31 třetí směrnice (směrnice č. 78/855/EHS) a z čl. 25 šesté směrnice (směrnice č. 82/891/EHS).

Nová úprava § 67a obchodního zákoníku má tak podle mého názoru za cíl v souladu s třetí směrnicí (směrnice č. 78/855/EHS) a šestou směrnicí (směrnice č. 82/891/EHS)3) ochranu jak akcionářů (společníků) zúčastněných společností, tak ochranu zejména věřitelů, majitelů dluhopisů a držitelů jiných cenných papírů v rámci dispozic s podnikem nebo jměním společnosti.

Podle mého názoru přitom výše popsaný cíl právní úpravy nezakládá diskontinuitu ratio legis v § 67a, neboť o tyto zásady, které jsou jinak zásadami, které se více či méně prolínají celou úpravou práva obchodních společností, se opírala i předchozí úprava § 67a.4)

V návaznosti na změnu znění § 67a obchodního zákoníku došlo současně k úpravě působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným v § 125 odst. 1 písm. j) a akciové společnosti v § 187 odst. 1 písm. k).

V této souvislosti je konečně nutné uvést, že zákonem č. 554/2004 Sb. nedošlo ke změně úpravy jednotlivých smluvních typů obsažených v obchodním zákoníku pro dispozice s podnikem, tedy smlouvy o prodeji podniku a smlouvy o nájmu podniku.

USTANOVENÍ OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU O FÚZI AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTÍ

Zabývám se otázkou, která z ustanovení upravujících fúze a rozdělení se použijí a v jakém rozsahu na převody podniků a případně na jiné dispozice s nimi mezi akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným. Naopak není mým cílem pojednávat o jednotlivých typech dispozic s podnikem či jměním společnosti.

Vzhledem k tomu, že novelizovaný § 67a obchodního zákoníku postrádá jakékoliv bližší vymezení co do aplikovatelnosti dílčích ustanovení úpravy fúzí a rozdělení (vystačuje si pouze s odkazem na přiměřené použití), níže provedený výklad se bude zejména opírat o:

a) zásady, které jsou v tomto ustanovení zachyceny - jde o zásadu ochrany akcionářů (společníků), věřitelů, majitelů dluhopisů a držitelů jiných cenných papírů,

b) maximální promítnutí specifik daných povahou jednotlivých způsobů procesu dispozice s podnikem (či jměním společnosti) do ustanovení upravujících procesy fúzí a rozdělení.

Protože do jisté míry základní úpravu pro procesy fúzí a akvizic představuje § 220a až § 220m obchodního zákoníku, pojednáme nejprve o nich a následně se zmíním o specifikách, která vyplývají z úpravy rozdělení a ze speciální úpravy pro společnosti s ručením omezeným.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220A

Ustanovení § 220a obchodního zákoníku upravuje náležitosti smlouvy o fúzi, základní rámec procesu schvalování smlouvy o fúzi, formu smlouvy o fúzi a některé otázky spojené s neplatností a odstoupením od smlouvy o fúzi.

NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O DISPOZICI S PODNIKEM ČI JMĚNÍM

Podle mého názoru se na dispozice s podnikem nepoužijí ustanovení upravující náležitosti smlouvy o fúzi, a to i přesto, že § 67a obchodního zákoníku odkazuje na přiměřenou aplikaci celé úpravy fúzí a rozdělení, nikoli jen části např. upravující schvalování takových transakcí. Jedná se o to, že smluvní typ, smlouvu o prodeji podniku komplexně upravuje § 476 až § 488a obchodního zákoníku a smlouvu o nájmu podniku § 488b až § 488i obchodního zákoníku, přičemž náležitosti smluv upravujících jiné dispozice s podnikem či jměním společnosti se budou podle mého názoru řídit § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, upravujícím tzv. inominátní smlouvy.

V souvislosti s otázkou náležitostí smluv upravujících dispozice s podnikem nebo jměním společnosti se naskýtá otázka, zda se na tyto transakce má aplikovat institut rozhodného dne. Podle mého názoru nikoliv. Jedná se o to, že rozhodný den je v procesech fúzí a rozdělení institutem, který specificky:

a) navazuje na povinnost vyhotovovat konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahu,

b) navazuje na účetní konsekvence procesu fúze a rozdělení spočívající ve fikci jednání zúčastněných společností na účet nástupnické společnosti od okamžiku rozhodného dne,

c) vychází z důsledků procesu fúze a rozdělení do existenční podstaty zúčastněných společností,

d) umožňuje zafixování ekonomických ukazatelů všech zúčastněných společností za účelem stanovení tzv. výměnného poměru k určenému datu.

Dalším argumentem, který lze uvést proti přiměřenému použití institutu rozhodného dne, je to, že stávající úprava převodu podniku v § 482 a § 486 obsahuje vlastní korektivy pro případ, že v podniku v rámci procesu jeho převodu dojde ke změně jeho majetkové podstaty, což je i jedním z cílů úpravy rozhodného dne. Není tedy podle mého názoru důvod, aby tu vedle sebe existovaly dva instituty, které se alespoň částečně co do konečného efektu překrývají.

SCHVÁLENÍ SMLOUVY O DISPOZICI S PODNIKEM ČI JMĚNÍM

Ustanovení § 220a obsahuje základní principy schvalování návrhu smlouvy o fúzi. Podle mého názoru návrh smlouvy o dispozici s podnikem či jměním společnosti budou vždy schvalovat valné hromady (viz dále poznámky k § 220e obchodního zákoníku).

Domnívám se, že na dispozice s podnikem či jměním společnosti se použije § 220a odst. 2 obchodního zákoníku, který obsahuje úpravu okamžiku a podmínek platnosti a účinnosti smlouvy o fúzi.

FORMA SMLOUVY O DISPOZICI S PODNIKEM ČI JMĚNÍM

V § 220a odst. 1 obchodního zákoníku se stanoví, že smlouva o fúzi musí mít formu notářského zápisu. Mám za to, že toto ustanovení se nepoužije na úpravu převodu a nájmu podniku, které jsou upraveny zvlášť v třetí části obchodního zákoníku.

Vyvstává však otázka, jakou formu mají mít smlouvy, na základě kterých dochází k jiným dispozicím s podnikem společnosti nebo jejím jměním. V tomto případě proti sobě stojí obecný princip bezformálnosti právních úkonů vyjádřený § 272 obchodního zákoníku a požadavek na formu notářského zápisu, ke kterému by bylo možné dojít odkazem obsaženým v § 67a obchodního zákoníku.

S ohledem na ochranu práv a právní jistotu smluvních stran bych doporučoval uzavírat smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti (vyjma smluv o prodeji podniku podle § 476 až § 488a obchodního zákoníku a smluv o nájmu podniku podle § 488b až § 488i obchodního zákoníku, u kterých podle mého názoru i nadále postačí písemná forma) vždy ve formě notářského zápisu o právním úkonu podle § 62 odst. 1 notářského řádu.

Proti opačnému výkladu, tedy proti závěru o možnosti uzavřít smlouvu o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti např. v ústní formě (jak by vyplývala z principu bezformálnosti právních úkonů zmíněném výše), tu navíc hovoří postup předcházející uzavření takové smlouvy, který je založen na tom, že minimálně návrh takové smlouvy a veškeré související zprávy mají být v písemné formě.

Lze tedy uzavřít, že smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti musejí být podle mého názoru uzavřeny ve formě notářského zápisu podle § 220a odst. 1 obchodního zákoníku. Výjimku tvoří smlouva o prodeji podniku podle § 476 až § 488a obchodního zákoníku a smlouva o nájmu podniku podle § 488b až § 488i obchodního zákoníku, kde podle mého názoru i nadále bude postačovat písemná forma.

NEPLATNOST A ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY O DISPOZICI S PODNIKEM ČI JMĚNÍM

Ustanovení § 220a odst. 9 a 10 obchodního zákoníku se na úpravu smluv o dispozici s podnikem či jměním nepoužije. Jedná se o to, že mechanismy upravené v těchto ustanoveních mají více či méně svůj základ v předpokladu, že fúze nabývá účinnosti až zápisem do obchodního rejstříku. Jak bude popsáno dále, jsem toho názoru, že účinnost dispozice s podnikem či jměním společnosti není vázána na okamžik zápisu do obchodního rejstříku. Proto se výše uvedená ustanovení podle mého názoru nepoužijí.

Ke stejnému závěru lze dojít v otázce úpravy procesního postupu k vyslovení neplatnosti smlouvy o fúzi (§ 220a odst. 11 obch. zák.). V tomto ohledu se podle mého názoru bude smlouva o dispozici s podnikem společnosti nebo jeho jměním řídit stejným režimem jako jakákoliv jiná smlouva upravená v části třetí obchodního zákoníku.

ZÁKAZ POSKYTOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ VÝHODY

v rámci dispozice s podnikem či jměním

Ustanovení § 220a odst. 8 obchodního zákoníku říká: "Nikomu, kdo se podílel na sloučení, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu."

Toto ustanovení lze podle mého názoru přiměřeně použít i na úpravu dispozic s podnikem nebo jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku.

PR0305s29 ()


Ustanovení § 67a obchodního zákoníku ve znění účinném do dne 31. 12. 2004 neobsahovalo odkaz na § 220b obchodního zákoníku. Ustanovení § 220b obchodního zákoníku zakládá povinnost představenstva a dozorčí rady akciové společnosti vyhotovit a zpřístupnit akcionářům:

a) zprávu představenstva o fúzi,

b) zprávu dozorčí rady o přezkoumání fúze.

Účelem této úpravy je v rámci fúze sloučením chránit akcionáře, věřitele, majitele dluhopisů a držitele jiných cenných papírů.

Jsem toho názoru, že § 220b obchodního zákoníku lze vztáhnout i na dispozice s podnikem či jměním společnosti.

ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O DISPOZICI S PODNIKEM NEBO JMĚNÍM

Z odkazu uvedeného v § 67a obchodního zákoníku na přiměřené použití úpravy fúze a rozdělení dovozuji, že představenstva obou na dispozici s podnikem či jměním zúčastěných společností jsou povinna vyhotovit písemnou zprávu, v níž:

a) z ekonomického a právního hlediska objasní a odůvodní dispozici s podnikem či jměním,

b) odůvodní přiměřenost ceny,

c) popíše obtíže, které se vyskytly při oceňování pro účely přiměřenosti ceny.

Ve zprávě představenstva se z logiky věci nebudou uvádět opatření pro vlastníky jednotlivých druhů akcií, opčních listů a dluhopisů.

Podle mého názoru se použije odst. 1, věta třetí, o možnosti vyhotovit společnou zprávu.

ZPRÁVA DOZORČÍ RADY O PŘEZKOUMÁNÍ DISPOZICE S PODNIKEM NEBO JMĚNÍM

V rámci procesu dispozice s podnikem nebo jměním společnosti dozorčí rada každé společnosti zúčastněné na dispozici s podnikem nebo jměním přezkoumá takovou dispozici na základě:

a) návrhu smlouvy o dispozici s podnikem či jměním,

b) zprávy znalců o přezkoumání přiměřenosti ceny, a vyhotoví o tomto přezkoumání písemnou zprávu.

Podle mého názoru se použije odst. 2, věta druhá, o možnosti vyhotovit společnou zprávu.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220B ODST. 3 AŽ 5

Ustanovení § 220b odst. 3 obchodního zákoníku, které upravuje režim uvádění speciálních informací ve zprávách představenstva a dozorčí rady společnosti, se podle mého názoru na dispozice s podnikem či jměním použije.

Z odkazu na přiměřené použití úpravy fúze a rozdělení podle § 67a obchodního lze dovozovat, že z § 220b odst. 4 obchodního zákoníku se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti nepoužije první část věty uvedeného ustanovení, která zakládá výjimku z povinnosti vyhotovovat zprávy představenstva a dozorčích rad, pokud se společnost slučuje se svým jediným akcionářem.5)

Jedná se o to, že uvedená výjimka je jen jednou z výjimek, které zakládá obchodní zákoník pro fúze sloučením majetkově propojených osob, a o kterých se domnívám, že se na proces dispozice s podnikem nebo jměním společnosti nepoužijí, jak je dále uvedeno v tomto příspěvku.

Z § 220b odst. 4 obchodního zákoníku se však podle mého názoru použije druhá část věty, která zní: "nebo jestliže s tím všichni akcionáři zúčastněné společnosti projevili souhlas." V takovém případě se zprávy představenstva a dozorčí rady nevyhotovují.

Stejně tak se podle mého názoru použije § 220b odst. 5 obchodního zákoníku, které upravuje formu souhlasu akcionářů s tím, že nebudou vyhotovovány zprávy představenstva či dozorčí rady.

Rekapitulace přiměřeného použití

§ 220b obchodního zákoníku

Ustanovení § 220b obchodního zákoníku se s výjimkami uvedenými výše aplikuje na dispozice s podnikem společnosti či jměním podle § 67a obchodního zákoníku.

PR0305s30 ()



OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220C

Ustanovení § 220c obchodního zákoníku stanoví, kdy a v jakém rozsahu znalec přezkoumává sloučení a dále stanoví náležitosti znaleckého posudku o takovém přezkoumání.

Ustanovení § 67a obchodního zákoníku ve znění účinném před 31. 12. 2004 odkazovalo na § 220c obchodního zákoníku s tím, že znalec přezkoumával smlouvu o prodeji nebo nájmu podniku z hlediska správnosti ceny.

Podle mého názoru se § 220c obchodního zákoníku použije i na dispozice s podnikem či jměním ve smyslu aktuálního znění § 67a obchodního zákoníku.

Ustanovení § 220c odst. 1, 2, 4, 6 až 8 obchodního zákoníku považuji za použitelné bez větších výkladových obtíží.

Ve vztahu k § 220c odst. 3, resp. k § 69a odst. 6 obchodního zákoníku, podle mého názoru platí, že ačkoliv § 67a odkazuje na komplexní úpravu fúzí a rozdělení, znalecké ocenění podle § 69a odst. 6 obchodního zákoníku se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti nepoužije. Důvodem je to, že § 69a odst. 6 obchodního zákoníku zakládá povinnost ocenit jmění zanikající společnosti, pokud v rámci fúze dochází k vydávání nových akcií nebo obchodních podílů, tedy v situaci, kdy se velmi zjednodušeně řečeno zvyšuje základní kapitál nástupnické společnosti.6)

Je-li však v rámci dispozice s podnikem nebo jměním zvyšován základní kapitál, tento proces je podřízen speciální úpravě zvýšení základního kapitálu, přičemž v rámci tohoto procesu je vždy povinnost ocenit nepeněžitý vklad posudkem znalce.

NÁLEŽITOSTI ZPRÁVY ZNALCE PODLE § 220C OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU

Ustanovení § 220c odst. 5 obchodního zákoníku stanoví náležitosti znalecké zprávy o přezkoumání fúze. Z přiměřené aplikace tohoto ustanovení na dispozice podnikem či jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku plyne, že znalecká zpráva o přezkoumání návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti by měla obsahovat tyto náležitosti:

a) stanovisko znalce nebo znalců k tomu, zda cena za dispozici s podnikem nebo jměním společnosti je přiměřená hodnotě podniku nebo jmění společnosti,

b) údaj, podle jakých metod byla stanovena hodnota podniku nebo jmění společnosti jako podklad pro určení přiměřenosti ceny,

c) vyjádření, zda tato metoda nebo metody jsou pro daný případ přiměřené,

d) údaj, jaké hodnoty by se dosáhlo při použití každé z těchto metod, jestliže bylo použito více metod; současně se uvede, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení hodnoty podniku nebo jmění společnosti,

e) zda a jaké obtíže se vyskytly při oceňování.

Jak bylo uvedeno, smyslem znalecké zprávy je stanovit, zda cena za podnik nebo jmění společnosti je přiměřená jeho hodnotě. Zákon přitom explicitně nestanoví, zda podnik nebo jmění společnosti lze převést za cenu odlišnou od přiměřené ceny. Jsem toho názoru, že lze.

VZTAH PŘEZKOUMÁNÍ ZNALCEM PODLE § 220C K OCENĚNÍM PODLE JINÝCH USTANOVENÍ

V případě, že dispozice s podnikem nebo jměním společnosti podléhá režimu § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, mám za to, že povinnost ocenění je dána paralelně k povinnosti přezkoumat návrh smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti podle § 220c obchodního zákoníku ve vazbě na § 67a obchodního zákoníku. To znamená, že nejprve bude vypracován znalecký posudek podle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, který určí hodnotu podniku nebo jmění společnosti, a tato hodnota bude použita jako cena v návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti. Smlouvu následně přezkoumá znalec nebo znalci z hlediska přiměřenosti ceny podle § 220c ve vazbě na § 67a obchodního zákoníku s tím, že se vyjádří, zda je takto stanovená cena přiměřená, či nikoli.

Nic podle mého názoru přitom nebrání tomu, aby znalec ke stanovení hodnoty podniku nebo jmění společnosti podle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku byl současně znalcem pro přezkoumání návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti a naopak. Mělo by být pravidlem, že cenu odpovídající kritériím § 196a odst. 3 obchodního zákoníku shledá znalec nebo znalci pro přezkoumání návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti (jedná-li se o odlišné znalce) za přiměřenou.

Další otázkou je, jaký má vztah ocenění nepeněžitého vkladu znalcem podle § 59 odst. 3 obchodního zákoníku (je-li předmětem nepeněžitého vklad podnik nebo jmění společnosti) a přezkoumáním návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti podle § 220c obchodního zákoníku ve vazbě na § 67a obchodního zákoníku.

Podle mého názoru je i v tomto případě dána povinnost k vyhotovení obou uvedených znaleckých posudků-zpráv. Předmětem posudku znalce podle § 59 odst. 3 obchodního zákoníku je stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu. Na základě takto určené hodnoty je možné zvýšit základní kapitál až do její plné výše. Na druhou stranu je možné, že v rámci stanovení tzv. emisního ážia budou za nepeněžitý vklad vydány akcie (nebo obchodní podíl), jejichž celková jmenovitá hodnota bude nižší než je celková hodnota nepeněžitého vkladu.

V tomto ohledu pak bude úkolem znalce pro přezkoumání návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti (tj. smlouvy o vkladu) zhodnotit přiměřenost ceny-emisního kursu. Tomu lze rozumět také tak, že znalec nebo znalci přezkoumají, zda na základě úpisu vydávané akcie (nebo obchodní podíl) představují podíl na čistém obchodním majetku společnosti, jejíž základní kapitál je zvyšován, který je přiměřený hodnotě vkládaného podniku nebo jmění společnosti.

Rekapitulace přiměřeného použití

§ 220c obchodního zákoníku

Ustanovení § 220c se s výjimkami uvedenými výše aplikuje na dispozice s podnikem či jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku.

PR0305s31 ()



OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220D

Ustanovení § 220d obchodního zákoníku upravuje informační povinnost, kterou mají v procesu sloučení zúčastněné osoby.

Ustanovení § 67a ve znění účinném před 31. 12. 2004 odkazovalo na § 220d v odst. 4 a 5 obchodního zákoníku.

Mám za to, že § 220d obchodního zákoníku se použije také na dispozice s podnikem či jměním společnosti ve smyslu aktuálního § 67a obchodního zákoníku.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220D ODST. 1

Z § 220d odst. 1 obchodního zákoníku se podle mého názoru na dispozice s podnikem či jměním společnosti použije beze zbytku věta první a věta poslední. Z druhé věty § 220d odst. 1 obchodního zákoníku se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti použije pouze první část věty, která stanoví: "Současně zveřejní upozornění pro akcionáře podle odstavců 2 a 4."

Na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti se však nevztahuje povinnost uveřejnit upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 220j obchodního zákoníku, a to z toho důvodu, že se nepoužije § 220j obchodního zákoníku. Zároveň se nepoužije předposlední věta § 220d odst. 1 obchodního zákoníku, která vychází z toho, že o schválení fúze může za podmínek uvedených v § 220e odst. 12 až 15 obchodního zákoníku rozhodovat představenstvo akciové společnosti.

Jak je popsáno dále, taková možnost není v rámci dispozic s podnikem nebo jměním společnosti podle mého názoru dána (v podrobnostech viz výklad k § 220e obchodního zákoníku).

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220D ODST. 2

Z první věty se použije pouze ta část, která končí slovy: "jež má rozhodnout o sloučení." Dokumenty, které mají být k nahlédnutí akcionářům společností zúčastněných na dispozici s podnikem nebo jměním společnosti, jsou následující:

a) návrh smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti,

b) společná zpráva představenstev nebo zprávy představenstev všech na dispozici s podnikem nebo jměním společnosti zúčastněných společností, jestliže se vyžadují,

c) společné zprávy dozorčích rad nebo zprávy dozorčích rad na dispozici s podnikem nebo jměním společnosti zúčastněných společností o přezkoumání dispozice s podnikem nebo jměním společnosti, jestliže se vyžadují,

d) společná znalecká zpráva o přezkoumání návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti nebo znalecké zprávy o přezkoumání návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti všech na dispozici s podnikem nebo jměním společnosti zúčastněných společností, jestliže se vyžadují.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220D ODST. 3 AŽ 5

Ustanovení odst. 3 se nepoužije na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku, neboť se vztahuje k institutu rozhodného dne, který se podle mého názoru na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti nepoužije.

Naopak, ustanovení odst. 4 zakládající právo akcionářů, aby jim společnost bez zbytečného odkladu bezplatně vydala opis nebo výtah z písemností vyjmenovaných výše, se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku použije.

Z odst. 5 se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku použije pouze druhá věta.

PR0305s31a ()

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220E

Ustanovení § 220e obchodního zákoníku obsahuje úpravu valné hromady o sloučení.

Ustanovení § 67a ve znění účinném do 31. 12. 2004 na § 220e obchodního zákoníku neodkazovalo. Pouze v odst. 1 stanovilo, že ke smlouvě, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, nájmu podniku nebo jeho části, musí být udělen písemný souhlas společníků nebo valné hromady společnosti jako při fúzi sloučením.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220E ODST. 1

Z první věty § 220e odst. 1 obchodního zákoníku se podle mého názoru použije na dispozice s podnikem či jměním společnosti pouze povinnost upozornění akcionářům na jejich práva podle § 220d obchodního zákoníku. Naopak se podle mého názoru nepoužije druhá část věty, která zakládá povinnost do oznámení nebo pozvánky na valnou hromadu uvádět i vybrané údaje z konečné účetní závěrky, neboť, jak bylo uvedeno výše, na proces dispozice s podnikem nebo jměním společnosti se nepoužije institut rozhodného dne, s kterým je spojena mj. i povinnost vyhotovovat konečné účetní závěrky ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze.

Druhá věta § 220e odst. 1 obchodního zákoníku se podle mého názoru nepoužije, neboť se vztahuje k procesu výměny akcií v rámci fúze.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220E ODST. 2

Ustanovení § 220e odst. 2 obchodního zákoníku se podle mého názoru na dispozice s podnikem či jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku použije.

Z § 220e odst. 2 obchodního zákoníku vyplývá, že představenstvo společnosti je povinno na počátku jednání valné hromady objasnit akcionářům návrh smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti. Poté k návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti sdělí své stanovisko dozorčí rada.

Představenstvo je povinno před hlasováním o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti seznámit akcionáře se znaleckou zprávou o přezkoumání návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti, jestliže se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se majetku a závazků vztahujících se k podniku nebo jmění společnosti, k nimž došlo v období od data, ke kterému je znalecká zpráva o přezkoumání návrhu smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti vyhotovena, případně o tom, že tyto změny mají vliv na přiměřenost ceny.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220E ODST. 3

Ustanovení § 220e odst. 3 obchodního zákoníku se podle mého názoru na dispozice s podnikem či jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku nepoužije.

Je totiž logicky spjato s principem přechodu práv a závazků zanikající společnosti - univerzální sukcese, přičemž v rámci dispozice s podnikem či jměním společnosti per definitionem k univerzální sukcesi nedochází.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220E ODST. 4 AŽ 9

Jsem názoru, že valná hromada o schválení dispozice s podnikem či jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku schvaluje pouze návrh smlouvy o dispozici s podnikem či jměním společnosti.

Ostatní náležitosti usnesení valné hromady, jak je upravuje § 220e odst. 4 až 9 obchodního zákoníku, se na tyto dispozice nepoužije.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220E ODST. 10 A 11

Ustanovení § 220e odst. 10 a 11 obchodního zákonku se podle mého názoru na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku použije.

K rozhodnutí valné hromady o schválení dispozice s podnikem nebo jměním společnosti se podle mého názoru vyžaduje souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů. Stanovy společnosti přitom mohou vyžadovat vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek. Jestliže společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií.

O rozhodnutí valné hromady o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou musí být návrh smlouvy o dispozici s podnikem nebo jměním společnosti.

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220E ODST. 12 AŽ 15

Z odkazu na přiměřené použití úpravy fúze a rozdělení obsaženého v § 67a obchodního zákoníku podle mého názoru neplyne možnost, aby dispozici s podnikem nebo jměním společnosti schvalovalo představenstvo společnosti. Důvodem pro tento závěr je podle mne skutečnost, že v případě schvalování fúzí představenstvem se jedná o výjimku z obecného principu, pro který by v případě dispozic s podnikem nebo jměním společnosti musela existovat výslovná právní úprava. Druhý z argumentů ve prospěch nepoužití § 220e odst. 12 až 15 obchodního zákoníku je založen na tom, že konstrukce možnosti schvalování fúze představenstvem je úzce navázána jak na vzájemné vlastnictví akcií zúčastěných společností, tak na vliv této skutečnosti na následný proces výměny akcií a obsahové náležitosti smlouvy o fúzi.

O dispozici s podnikem nebo jměním společnosti tak bude vždy podle mého názoru rozhodovat valná hromada společnosti. Lze očekávat, že k tomuto rizika eliminujícímu výkladu se z praktických důvodů přikloní i aplikační praxe.

Rekapitulace přiměřeného použití

§ 220c obchodního zákoníku

PR0305s33 ()

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220F

Ustanovení § 220f obchodního zákoníku upravuje proces vydávání nových akcií pro akcionáře zanikajících společností v rámci fúze sloučením. Současně § 220f obchodního zákoníku reguluje vztah čistého obchodního majetku k výši základního kapitálu nástupnické společnosti.

Jedná se tedy o institut úzce vázaný na proces fúze sloučením. Proto mám za to, že § 220f obchodního zákoníku se na dispozice s podnikem či jměním ve smyslu § 67a obchodního zákoníku nepoužije.

PR0305s33a ()

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220G

Ustanovení § 220g obchodního zákoníku upravuje proces výměny akcií a vyplácení doplatků.

Podle mého názoru se také zde jedná o institut úzce vázaný na proces fúze, kdy dochází k výměně akcií.

Vzhledem k tomu, že v rámci dispozice s podnikem či jměním společnosti ve smyslu § 67a obchodního zákoníku nedochází k výměně akcií ani k vyplácení doplatků, se § 220g obchodního zákoníku na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti nepoužije.

PR0305s33b ()



OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220H

Ustanovení § 220h obchodního zákoníku uvádí důvody neplatnosti sloučení.

Podle mého názoru se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti nevztahuje odst. 1, neboť usnesení valné hromady obsahuje na rozdíl od úpravy sloučení v zásadě jen schválení či neschválení dispozice s podnikem.

Ani ustanovení odst. 2 a 4 se podle mého názoru nepoužijí, neboť jsou logicky formulována jako institut navazující na úpravu § 220k obchodního zákoníku, která se na dispozice s podnikem či jměním společnosti, jak bude vyloženo níže, nepoužije.

Podle mého názoru se nepoužijí ani odst. 3, 5 a 6 § 220h obchodního zákoníku.

PR0305s33c ()

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220I

Ustanovení § 220i obchodního zákoníku navazuje na úpravu provedenou § 28a obchodního zákoníku a týká se zápisu sloučení do obchodního rejstříku. Ustanovení § 220i obchodního zákoníku vyjmenovává dokumenty, které se přikládají k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Zápis fúze do obchodního rejstříku je zápisem konstitutivní povahy.

Podle mého názoru se úprava § 220i obchodního zákoníku neuplatní na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti, protože v obecné rovině nelze najít oporu pro to, aby se dispozice s podnikem nebo jměním společnosti zapisovaly do obchodního rejstříku. Obecně jsem toho názoru, že do obchodního rejstříku lze zapisovat pouze ty skutečnosti, o nichž to výslovně stanoví zákon.

Výjimku samozřejmě představuje výslovná úprava zápisu prodeje podniku do obchodního rejstříku prodávajícího podle § 488 odst. 1 obchodního zákoníku a zápis nájmu podniku do obchodního rejstříku.

PR0305s35c ()



OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220J

Ačkoliv považuji za nepochybné, že jedním z cílů nové právní úpravy § 67a obchodního zákoníku je i ochrana věřitelů společností zúčastněných na dispozici s podnikem nebo jměním společnosti, mám za to, že § 220j obchodního zákoníku se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti nepoužije.

Ustanovení § 220j obchodního zákoníku podle mého názoru úzce souvisí s povahou procesu fúze sloučením jako procesu, kdy dochází k zániku jedné nebo více zúčastněných společností, jemuž předchází její zrušení bez likvidace, přičemž jmění zanikající společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou - nástupnickou společnost. Jedná se tak o univerzální sukcesi, která je specifickým znakem právě pro proces sloučení.

Ochrana práv věřitelů uvedená v § 220j obchodního zákoníku je podle mého názoru založena právě na povaze sloučení jako univerzální sukcese, tedy na předpokladu, že některá ze zúčastněných společností zanikne a jiná ze zúčastněných společností převezme její jmění. Naproti tomu u procesu dispozice s podnikem či jměním společnosti nedochází k zániku žádné ze zúčastněných osob, tudíž podle mého názoru není třeba, aby byla chráněna práva věřitelů způsobem dle § 220j obchodního zákoníku.

PR0305s35b ()


OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220K

V rámci sloučení vzniká akcionářům zúčastněných společností právo na výměnu akcií dle stanoveného výměnného poměru. Pro případy, že ten spolu s doplatky není přiměřený, mají akcionáři právo na dorovnání v penězích: právo na doplatky a podmínky jeho realizace upravuje § 220k obchodního zákoníku.

Při dispozici s podnikem nebo jměním společnosti akcionářům nevzniká přímé právo obdobné právu na výměnu akcií nebo doplatek dle výměnného poměru. Proto není potřeba ani upravovat podmínky pro případ, že by tento nárok akcionářů byl nepřiměřený.

Z výše uvedeného vyplývá, že § 220k obchodního zákoníku se na dispozice s podnikem či jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku nepoužije.

PR0305s35a ()


OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220L

Ustanovení § 220l obchodního zákoníku zakládá solidární odpovědnost:

a) členů představenstva zúčastněných společ-ností,

b) dozorčí rady zúčastněných společností, a

c) znalce nebo znalců pro fúzi, kteří zpracovali znaleckou zprávu pro tyto společnosti, za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při sloučení zúčastněné společnosti jejím akcionářům nebo věřitelům.

Tento institut je podle mého názoru úzce spojen s informační povinností podle § 220e odst. 3 obchodního zákoníku, které se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti podle § 67a obchodního zákoníku nepoužije, a dále s povahou fúze jako procesu, v rámci kterého dochází k univerzální sukcesi.

Podle mého názoru se § 220l obchodního zákoníku na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti nepoužije.

PR03 ()



OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 220M

Ustanovení § 220m obchodního zákoníku upravuje proces odkoupení akcií nástupnickou společností.

Podle mého názoru se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti § 220m obchodního zákoníku nevztahuje, neboť v rámci těchto procesů nedochází k výměně akcií, nemění se postavení akcionářů ani akcionářům nevzniká titul pro to, aby jim společnost cokoli vyplácela.

POUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTÍ

Z odkazu obsaženém v § 67a obchodního zákoníku plyne, že na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti se použijí přiměřeně nejen ustanovení o fúzi, ale i ta o rozdělení.

Vzhledem k tomu, že úprava rozdělení je v obecných rysech obdobná té u fúzí, dokonce ve značné míře odkazuje na úpravu provedenou § 220a až § 220m obchodního zákoníku, lze nad rámec výše uvedených ustanovení, která se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti vztahují, uvést pouze jediné ustanovení z úpravy rozdělení. Tímto ustanovením je § 220z obchodního zákoníku, který zakládá právo na informace každého, jehož právní zájmy jsou dispozicí s podnikem nebo jměním společnosti dotčeny.

Konkrétně se jedná o to, že taková osoba má právo požadovat a obdržet od každé ze společností zúčastněných na dispozici s podnikem informace o tom, jaký majetek a jaké závazky se převádějí. Aplikuje se podle mého názoru i odst. 2 uvedeného ustanovení, které zakládá právo oprávněné osoby se domáhat práva na informace u soudu.

O FÚZI A ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTÍ S RUČENÍM OMEZENÝM

To, co bylo uvedeno výše k použití ustanovení o rozdělení, platí i o použití ustanovení o fúzi a rozdělení na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti, pokud jsou obě strany takového právního vztahu společnostmi s ručením omezeným.

Proto níže vypočítávám pouze ta, která se na dispozice s podnikem nebo jměním společnosti mezi společnostmi s ručením omezeným použijí a která jsou odchylná od úpravy dané odkazem na přiměřené použití ustanovení o fúzi a rozdělení, jak bylo pospáno výše.

Podle mého názoru se použijí pouze následující ustanovení:

- § 153a odst. 1 (přiměřeně s ohledem na to, co bylo uvedeno výše v části),

- § 153a odst. 3,

- § 153a odst. 4,

- § 153a odst. 5 (s výjimkou poslední věty),

- § 153a odst. 7 (pouze první čtyři věty), a

- § 153a odst. 8 obchodního zákoníku.

FÚZE A ROZDĚLENÍ PŘI DISPOZICÍCHMEZI SPOLEČNOSTMI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÝMI SPOLEČNOSTMI

Na dispozice s podnikem nebo jměním společností, pokud jednou ze stran je společnost s ručením omezeným a druhou akciová společnost, se uplatní pravidla obsažená v § 153b a § 220o obchodního zákoníku.

Ve vztahu použití § 153b a § 220o obchodního zákoníku jsem toho názoru, že v logice těchto ustanovení je za nástupnickou společnost nutné považovat společnost, která podnik nebo jmění společnosti nabývá, a za společnost zanikající potom společnost, která podnik nebo jmění společnosti převádí.

Poznámky:

1) Bude-li v tomto příspěvku zmiňován podnik společnosti, má se tím na mysli také část podniku společnosti, nebude-li uvedeno jinak.

2) Bude-li v tomto příspěvku zmiňováno jmění společnosti, má se tím na mysli rovněž část jmění společnosti, nebude-li uvedeno jinak.

3) Viz preambule obou směrnic.

4) In Dědič, J. a kol.: Komentář k obchodnímu zákoníku Díl I., Polygon, 2002, str. 528, se uvádí: "V § 67a jsou obsažena ustanovení, jejichž cílem je chránit společníky v případech, že dochází k dispozici s podnikem nebo jeho částí, neboť tyto dispozice mohou podstatným způsobem ovlivnit hodnotu podílu společníka na společnosti a zcela zmařit záměr, s nímž společník podíl na společnosti nabýval."

In Eliáš, K. a kol.: Obchodní zákoník, Linde, 2004, str. 213, se k témuž ustanovení uvádí: "Smyslem tohoto ustanovení je omezení statutárního orgánu v otázce převodu či nájmu podniku či jeho části."

5) Z odkazu (uvedeného v závorkách) na § 220 odst. 4 obchodního zákoníku se dovozuje, že se jedná pouze o výjimku pro fúze sloučením "dceřiné společnosti do mateřské společnosti".

6) V rámci fúze sloučením je možné snížit jmenovitou hodnotu akcií a současně vydávat nové akcie ve smyslu § 220f odst. 1 obchodního zákoníku, tedy ve výsledku existuje potřeba znaleckého ocenění podle § 69a odst. 6 obchodního zákoníku, a přesto nedochází v konečném efektu ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti.


advokát, Praha


Autoři: Tomáš Novák