Až do roku 2000 byla jeho právní úprava nedostatečná1) a měla povahu spíše jen regulativně technickou, což vyhovovalo těm, kteří jej v rozsáhlé míře a mnohdy nadbytečně využívali, aniž by za to mohli být postiženi. Na pořad dne přišla otázka regulace jeho užívání a ochrany vlastně až ve chvíli, kdy se v českém právním řádu začaly opravdu vážně chránit osobní údaje.2) Komplexnější úpravu rodného čísla byla provedena zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), který v dalších letech prošel do současnosti jen dvěma novelizacemi.

Režim oprávnění užívání rodného čísla nebyl však ani zde řešen a jeho ochrana zůstávala nadále jen na dozorčích a případně sankčních aktivitách Úřadu pro ochranu osobních údajů, který musel svádět houževnatý a občas i úspěšný zápas s resortními zájmy protlačujícími užívání rodného čísla do dalších zákonů i zájmy soukromými, nacházejícími nejrůznější argumenty, proč se bez jeho využívání nelze obejít.3)

Radikální změnu v tomto směru slibuje přinést poslední změna zákona o evidenci obyvatel (zákon č. 53/2004 Sb.), která je svým obsahem více než pouhá novela, protože beze změn ponechává jen malou část stávající úpravy.

NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA

V zákoně je předně rodné číslo poprvé legálně definováno, a to jako identifikační číslo fyzické osoby, splňující podmínky pro jeho přidělení, které je vedeno v informačním systému evidence obyvatel.4)

Rovněž tento pojem zákon určuje, a to jako vyhotovení souboru rodných čísel v podobě stanovené zákonem se shodným třetím dvojčíslím odpovídající datu, v němž mají být rodná čísla individuálně přidělována výdejovými místy. Jak patrno, nemá tedy určování povahu rozhodování podle správního řádu.

Samo rodné číslo je vymezeno shodně jako dosud. Jde o desetimístné číslo dělitelné beze zbytku jedenácti. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, další měsíc narození (u žen zvýšené o 50) a poslední den narození. Čtyřmístná koncovka (za lomítkem) je diferenciačním znakem obyvatel, kteří jsou narozeni téhož dne.5)

Pokud by výdejová místa vyčerpala všechna rodná čísla přidělená pro příslušný den, bude jim určena tzv. dodatečná sestava, která se liší především v tom, že číslovka měsíce narození se zvyšuje u mužů o 20 a u žen o 70.

Zákon i nadále výslovně zakazuje, aby stejné rodné číslo bylo přiděleno více fyzickým osobám. Je otázkou, jaký má tento imperativně formulovaný pokyn zákona význam, vzhledem k tomu, že takový stav by neměl vůbec přicházet v úvahu, leda jako důsledek omylu či nedbalosti. Sankce za takové jednání přitom podle tohoto zákona chybí, a tak jediným praktickým důsledkem je povinnost přidělit nové rodné číslo ve smyslu § 17 odst. 2 písm. a) zákona.

Problém v praxi může vyvolat § 13 odst. 7, který dává oprávnění disponovat rodným číslem, tj. užívat je nebo rozhodovat o jeho užívání v mezích stanovených zákonem, a to jednak fyzické osobě, jíž bylo přiděleno, resp. jejímu zákonnému zástupci, a jinak jen za podmínek stanovených v § 13c zákona. Podle tohoto ustanovení smějí rodná čísla užívat:

a) ministerstva, jiné správní úřady, orgány pověřené výkonem státní správy6) a soudy v mezích svých zákonných působností a notáři pro potřeby vedení Centrální evidence závětí;7)

b) v případech stanovených zvláštními zákony, v praxi se zřejmě objeví aplikační problém, bude-li třeba výslovného zmocnění zákonem nebo postačí-li zakotvení v prováděcím právním předpise vydaném na jeho základě. Dikce se zdá přisvědčovat spíše pro doslovný, a tím restriktivnější výklad. Toto oprávnění se bude týkat jak veřejných, tak soukromoprávních subjektů.8) Jde-li o státní orgány, připadají tu v úvahu ty, které nejsou výslovně vypočteny v bodu ad a);

c) se souhlasem nositele rodného čísla či jeho zákonného zástupce.

Otázkou je, jak chápat § 13 odst. 7, opravňující využívat nebo rozhodovat o využívání v mezích stanovených zákonem. Nabízí se tu několik možností. Fyzická osoba smí disponovat rodným číslem pouze v případě, kdy zvláštní zákon k tomu dává výslovné zmocnění nebo si fyzická osoba může zvolit, bude-li pro účely identifikace použito rodné číslo nebo jiný osobní údaj tam, kde zákon takovou možnost dává a § 13c odst. 1 písm. c) je právě oním zákonem, který určuje meze, v nichž může fyzická osoba nakládat s rodným číslem.

Proti prvé variantě hovoří fakt, že by musela existovat zákonná úprava, která by dávala pro každý jednotlivý případ výslovné zmocnění nositele rodného čísla a ta v současnosti, pokud je nám známo, neexistuje.

Druhá varianta přichází v úvahu tam, kde zákon dává na výběr, jakého identifikátoru fyzická osoba použije.9) To pak také znamená, že ani orgány a instituce uvedené v § 13c odst. 1 písm. a) nemají "právo volby", existuje-li jiná varianta (rodné číslo, nebo datum narození).

Třetí možnosti přichází v úvahu tam, kde právní úprava nestanoví nic o užívání rodného čísla (zejména v soukromoprávních vztazích). V tomto případě zřejmě představuje § 13c odst. 1 písm. c) ony zákonné meze, o nichž hovoří § 13 odst. 7. Domníváme se, že tento výklad nejvíce vyhovuje i potřebám praxe.

Proč však zákonodárce použil tak složité úpravy, která hrozí až neřešitelnou kvadraturou kruhu, není patrno.10)

Registr rodných čísel

Novelou se zřizuje, jakožto samostatná část informačního systému evidence obyvatel, registr rodných čísel, jehož správcem je ministerstvo vnitra. Jeho účelem je tvorba, určování, předávání, přidělování, osvědčování a provádění změn rodných čísel11) a obsahuje veškerá určená rodná čísla, tedy podle stávající i dřívější úpravy, jakož i pomocné související údaje.

V tomto registru jsou vedle rodných čísel obsaženy i údaje o jejich změně, a to jakožto blokovaný údaj ve smyslu § 4 písm. h) zákona o ochraně osobních údajů, důvody změny, jméno a příjmení nositele rodného čísla a datum jeho přidělení a datum a okres narození, resp. u osoby, která se narodila v cizině, též tento stát.

K naplnění zákonem stanovených účelů zpracování osobních údajů a jejich přiřazení identifikované osobě, je registr oprávněn využívat z informačního systému evidence obyvatel údaje uvedené v § 13b odst. 4 zákona (např. jméno a příjmení, data narození, pohlaví atd.). Jde tu o speciální oprávnění nutné proto, že podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů lze osobní údaje shromážděné k jinému účelu zpracovávat jen tehdy, kdy tak stanoví zvláštní zákon.

Vedle určených jsou v registru vedená také přidělená12) a aktuálně nepřidělená rodná čísla. Ta posléze uvedená mohou být kdykoliv v budoucnu přidělená za podmínek stanovených zákonem.

PŘIDĚLOVÁNÍ A OVĚŘENÍ RODNÝCH ČÍSEL

Rodná čísla přidělují výdejová místa, jimž jsou předávána ministerstvem vnitra. Zůstávají jimi nadále matriční úřady (pro občany narozené v ČR) a zvláštní matrika (pro občany narozené v cizině), dále je to Policie ČR (ta je příslušná pro cizince, kteří mají povolený pobyt nebo jimž byl v ČR udělen azyl) a ministerstvo vnitra (přiděluje rodná čísla ve zvláštních případech, např. cizincům pro účely zdravotního pojištění nebo celním orgánům k vytvoření krycích dokladů).

Oproti stávající úpravě je zvětšen okruh dokladů, jimiž lze prokázat přidělení rodného čísla. Vedle rodného listu, občanského průkazu, cestovního pobytu, průkazu o povolení k pobytu cizince a samostatného dokladu o rodném čísle, je to také oddací či úmrtní list, doklad o rodném čísle vydaný Českou správou sociálního zabezpečení a průkaz o povolení k pobytu azylanta.13)

Nebude-li moci dotyčný takto prokázat, že mu bylo rodné číslo přiděleno, může se obrátit na ministerstvo vnitra, se žádostí, aby mu vydalo osvědčení o rodném čísle. Na základě zjištění, které ministerstvo provede v součinnosti s příslušným výdejovým místem, vydá doklad, že žadateli bylo přiděleno to rodné číslo, které uvedl v žádosti nebo mu bylo přiděleno jiné, správné rodné číslo. Zákon počítá i s tím, že ministerstvo dospěje k tomu, že žádné rodné číslo přiděleno nebylo, ale bližší postup v tomto směru neupravuje (§ 17c odst. 3 až 5). V tomto případě zřejmě jen takovou skutečnost žadateli sdělí.

Rozšířen byl rovněž počet osob, jimž se rodné číslo přiděluje vedle osoby při narození, resp. nezrušitelném osvojení. Jsou to občané, kteří jej neměli, cizinci žádající o povolení k pobytu, osoby, jímž byl udělen azyl a konečně ti, kteří o rodné číslo žádají např. pro účely nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení. V podstatě nezměněn zůstal naproti tomu režim změn rodného čísla (§ 17 zákona).

Rodné číslo se zásadně přiděluje ex officio a přidělení nemá povahu správního rozhodnutí. Výjimku tvoří v tomto ohledu přidělení rodného čísla cizincům, kteří žádají o přidělení rodného čísla pro potřeby nemocenského pojištění, sociálního zabezpečení apod. V těchto případech je třeba podat písemnou žádost, která musí mít zákonem stanovené náležitosti (§ 17a odst. 2 až 4). Bude-li rodného číslo přiděleno, není třeba o tom vydávat rozhodnutí, to však bude nezbytné v opačném případě, tedy pokud by výdejové místo odmítlo rodné číslo přidělit.

Novela zavádí možnost požádat o ověření rodného čísla. Tu má jeho nositel (zákonný zástupce) tehdy, zjistí-li jakékoliv nesrovnalosti či získá-li pochybnosti. Ověření provádí k žádosti dotyčného ministerstvo vnitra v součinnosti s příslušným výdejovým místem. Zjistí-li, že tu vada není, sdělí tuto skutečnost žadateli. Jestliže vyjde najevo, že je v rodném čísle chyba nebo totéž rodné číslo bylo přiděleno dvěma osobám, provede ministerstvo bez dalšího změnu a oznámí tuto skutečnost jak žadateli, tak osobě, jíž bylo přiděleno duplicitní číslo.

POSTIHY ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ

Nová úprava zavádí též postih za porušení povinností uložených v souvislosti s nakládáním a užíváním rodných čísel. Fyzická osoba, která by neoprávněně užívala nebo rozhodovala o využívání rodného čísla jiného, se dopouští přestupku, za který hrozí pokuta do výše 100 000 korun. K jejich projednání jsou příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností, resp. úřady městských částí hlavního města Prahy.

Právnická osoba a podnikající fyzická osoba se dopouští správního deliktu, pokud by neoprávněně užívala nebo rozhodovala o využívání rodného čísla nebo jej neoprávněně využívala. Za to jí může být uložena pokuta až do jednoho, resp. deseti milionů korun. Příslušným k jejich projednání je Úřad pro ochranu osobních údajů.

Jak patrno, postižen tedy bude moci být za současného stavu za jiný správní delikt i státní orgán, který by neoprávněně využíval rodné číslo. Otázkou je, kam zákonodárce mířil uvedenými formulacemi a zda se by v případě, pokud by právnická osoba, resp. podnikající fyzická osoba nutila nositele rodného čísla jej poskytnout i tam, kde přicházejí v úvahu i jiné varianty, nedopouštěla deliktu podle § 17e odst. 1 písm. a), a to vzhledem k tomu, že mu brání nakládat s rodným číslem ve smyslu § 13 odst. 7 zákona.14)

Z hlediska uživatelské praxe je významné přechodné ustanovení ukládající těm subjektům, které do dne nabytí účinnosti zákona využívají rodná čísla v souvislosti s plněním svých úkolů či předmětem činnosti (podnikáním), nejde-li o případy, kdy tak činí oprávněně ve smyslu § 13c, aby tato prokazatelně odstranily, a to nejpozději do 31. 12. 2005. Do této lhůty se nepovažuje využívání rodných čísel za neoprávněné nakládání s nimi.

Vzhledem k tomu, že zákon dává již od své účinnosti nositeli rodného čísla právo jím disponovat, bude ten, kdo jej užívá, povinen rodné číslo odstranit, a to bez zbytečného odkladu. Pokud takový projev vůle učiněn nebude, musí rodné číslo odstranit do 31. 12. 2005, přičemž až do této doby jej může užívat, třebaže k tomu nezískal souhlas nositele rodného čísla. Toto pojetí odpovídá judikatuře NSS, který v rozsudku čj. As 19/2003 ze 14. 8. 200315) zdůraznil, že tam, kde zákonná úprava umožňuje různé interpretace, je třeba zvolit takový výklad, jenž šetří základní práva a svobody, v daném případě tedy právo na ochranu soukromí a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod.

Poznámky:

1) Zákonem č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, z něhož po řadě novelizací zůstal prakticky jediný paragraf, bylo stanoveno, že pro statistické a evidenční účely se obyvatelům přiděluje rodné číslo, přičemž podrobnosti měl upravit statistický úřad.

2) Smejkal, V. a kol.: Právo informačních a telekomunikačních systémů, Praha 2001.

3) Ukázalo se tak např. v souvislosti se snahou využívat rodná čísla v souvislosti s vydáváním předplatních jízdenek na městskou hromadnou dopravu.

4) Tento informační systém i nadále povede jakožto správce ministerstvo vnitra. Informační systém evidence obyvatel přitom tvoří součást systému informačních systémů veřejné správy (zák. č. 365/2000 Sb.). Výraz, že jde o identifikátor fyzické osoby je ovšem superfluum, protože pojmově může mít přiděleno rodné číslo jen fyzická osoba.

5) U osob narozených před 1. 1. 1954 je rodné číslo za lomítkem pouze třímístné a nemusí být dělitelné 11.

6) Půjde zejména o orgány územní samosprávy v přenesené působnosti nebo vysoké školy při vedení matriky studentů podle § 88 zákona o vysokých školách.

7) Tento informační systém vede podle § 35a notářského řádu Notářská komora ČR.

8) Např. podle § 134 zák. práce musí vést zaměstnavatel evidenci o zaměstnancích vstupujících do tzv. kontrolovaných pásem, která obsahuje též rodné číslo těchto zaměstnanců.

9) Např. § 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů; § 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních výnosů z trestné činnosti; § 17a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech.

10) Situaci přitom ještě komplikuje dikce přechodných ustanovení, která kladou fakticky rovnítko mezi pojmy využívání a nakládání.

11) Legální definice těchto pojmů, resp. důležitějších z nich, obsahuje § 13a zákona.

12) Přidělenými jsou rodná čísla vybraná ze sestav a individuálně přidělená konkrétní osobě tzv. výdejovým místem.

13) Je-li v některých případech zdůrazněno, že ten který doklad slouží k prokázání rodného čísla jen, je-li to v něm uvedeno, jde o jistou nadbytečnou opatrnost zákonodárce, protože tato podmínka logicky plyne ze samotné povahy identifikace.

14) Konečně slovo zde však bude muset nepochybně říci rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů, resp. judikatura soudů.

15) Sbírka rozhodnutí NSS 1/2003, č. 16.



Václav Bartík
ředitel odboru legislativního a právního Úřadu pro ochranu osobních údajů, Praha

Pavel Mates
VŠE, Praha, PF Západočeské univerzity, Plzeň

Související