jarvis_5c264fc6498ec86e3aee29fd.jpeg
Bývalý ministr a jeho poradce: Robert Pelikán (vlevo) působil od března tři roky jako ministr spravedlnosti. Akademik Petr Čech, který mu dělal poradce, působí v advokátní kanceláři Glatzová & Co.
autor: HN – Lukáš Bíba

Podle expertů na obchodní právo Petra Čecha a Roberta Pelikána obsahuje pět let platný nový občanský zákoník řadu chyb, které je třeba opravit. Nedlouho poté, co kodex začal po více než 15 letech příprav konečně platit, se oba dostali na ministerstvo spravedlnosti. Pelikán nejprve jako náměstek ministryně Heleny Válkové a později i jako ministr. Čech jako jeho poradce. Prosadit zásadní změny v zákoníku se jim přesto nepodařilo. Dnes si vyčítají, že nebyli dost razantní.

HN: Byla doba, kdy jste ze svých pozic mohli s problémy nového civilního práva něco udělat. Měli jste v této oblasti velké plány. Proč z nich sešlo?

Pelikán: Celé to považuji za něco, co se mi nepovedlo. Tehdy byl odpor proti novelizaci příliš silný, až zuřivý. V danou chvíli jsem neměl sílu ho překonat.

Čech: Přiznávám, zalekli jsme se mašinerie, která se proti tomu rozběhla. Ani jsme nechtěli, aby to působilo tak, že se partyzáni dostali do funkce a budou ji zneužívat, aby prosadili své názory. Chyběla nám razance. Neměli jsme se leknout a měli jsme víc přesvědčovat, protože my sami jsme o potřebě změn byli opravdu celou dobu přesvědčeni. A jsme dodnes.

Občanský zákoník

Už pět let je v Česku účinný klíčový zákon soukromého práva, "nový" občanský zákoník. Ten po mnoha letech příprav nahradil předchozí československý občanský zákoník z roku 1964.

HN: Společně jste připravili alespoň novelu zákona o obchodních korporacích, která by měla například zpřehlednit vnitřní správu některých akciových společností anebo lépe ochránit menšinové společníky. Bude schválena?

Pelikán: S ní jsem v podstatě nenarazil a není žádný důvod, proč by se to mělo zarazit ve sněmovně. Je tam několik věcí, které určitě vyvolají politickou debatu, ale u devadesáti procent textu není důvod, aby je pan ministr neprotlačil. Bude-li vůle.

HN: A co již platná technická novela občanského zákoníku? Ta měla odstranit nejednoznačná místa v zákoně, která připouštěla více možných výkladů. Pomohla?

Čech: Moc ne. Měla to být urgentní novela a přišla dost pozdě. Účinnosti nabyla až v únoru 2017. Některé z hlavních bodů, které jsme tam vybrali, byly mezitím vyřešeny. Třeba otázka formy plné moci či podílu ve společném jmění manželů. To, co novela přinesla, nic nezměnilo, jen potvrdilo. Ale i to je dobře.

Bývalý ministr a jeho poradce

Expert na obchodní právo Robert Pelikán působil od března 2015 do června 2018 jako ministr spravedlnosti. Aktuálně spolupracuje s advokátní kanceláří Wolf Theiss. Akademik Petr Čech je poradcem v advokátní kanceláři Glatzová & Co. Specializuje se na obchodní společnosti či cenné papíry.

HN: Některé problémy jako třeba zbytečně přísný požadavek notářského zápisu v případech, kdy by stačil pouze ověřený podpis, v mezidobí vyřešil Nejvyšší soud. Je to správně?

Pelikán: Tak úplně ne. Zajisté mají soudy s konečnou platností v jednu chvíli rozhodnout složité právní otázky. Tedy ty, kde je potřeba poměřovat hodnoty. Ale rozhodně není normální napsat nejasný předpis a spoléhat na soudy, že ho vyjasní. Takto legislativa a právo fungovat nemají. Zapomíná se navíc, že máme doktrínu.

HN: Jaké odpovědi zatím soudy daly?

Čech: Předně je nedaly zatím ve všech oblastech. Jsou takové, které se daly vyřešit rychle. Typicky věcná práva, vlastnické právo, rozdělení spoluvlastnictví nebo institut nezbytné cesty. Podobné je to v obchodních korporacích. Nejvyšší soud se tu snaží maximálně vycházet vstříc a dávat své výklady i tam, kde by možná nemusel.

HN: Co to znamená?

Čech: Senát i k rozhodnutím, která se vyjadřují ke starému právu, dává dovětek, jak by to bylo posuzováno podle nového práva. Případně řeší jednu otázku nového práva a vyřeší s tím i tři další. To se běžně nedělá. Soudci odpovídají ve svých rozhodnutích v dobré snaze i na otázky, které tam nejsou řešeny.

HN: Vy to vítáte?

Čech: Máme díky této snaze Nejvyššího soudu v obchodním právu vyšší míru jistoty než v oblastech, které se zatím nejudikovaly. To je například závazkové právo nebo náhrada škody.

Pelikán: Já se na velkou aktivitu některých kolegů z Nejvyššího soudu dívám s velkým neklidem. Vážím si jich a vím, že to myslí dobře, a jejich názory mě zajímají. Mechanismus vyjasňování práva soudním rozhodnutím spočívá v tom, že právo se tu neukazuje ve své abstraktnosti, ale v konkrétních dopadech. Na nich soudce poměřuje správnost jednotlivých možných výkladů a dochází k závěru. Pokud začne plýtvat doprovodnými "stanovisky" k nové právní úpravě, která nejsou testována na konkrétním příkladu, je to jenom nezávazné povídání.

HN: Neočekávají ale právníci od soudců právě toto?

Pelikán: Ano. Soudy plní společenskou objednávku a nevyčítám jim to.

Čech: Já je za to dokonce chválím. Někdo ty odpovědi přinést musí.

Pelikán: Já jim spíš říkám, aby to trochu omezili. Ale chápu je. Chce to po nich společnost a chtějí to oni sami. Pálí je to na jazyku. Musíme ale očekávat, že z těchto narychlo udělaných judikátů netestovaných na konkrétních případech za pět či deset let třeba polovina neobstojí. Přijde se totiž na to, že se soudci netrefili.

HN: Před přijetím nového občanského zákoníku jste byli velkými kritiky svěřenských fondů, které slouží k vyčlenění majetku a jeho použití ke zvláštnímu účelu. Osvědčily se?

Čech: Nedokážu to posoudit, nevěnoval jsem se jim podrobněji.

Pelikán: Jsem na tom podobně a to asi o něčem svědčí. Ono jich je pár.

HN: Tak proč jste je tak vehementně kritizovali?

Čech: Vždy se mi zdálo, že to je cizorodý prvek v našem právním řádu a že si s ním nevíme moc rady.

Pelikán: Jeden z velkých problémů, které jsem se svěřenskými fondy měl, byl odstraněn tím, že jsme zavedli jejich registraci. Jestli pro mě byla nějaká část legislativních změn důležitá, tak tato. Pak už jde "jenom" o to, zda se tato cizorodá úprava postupně skloubí se zbytkem našeho právního řádu. To paradoxně nebudeme vzhledem k podobě tohoto "institutu" dost dlouho schopni říct. Vidíme, že pár jich vzniklo…

HN: Přes 1200 je pár?

Pelikán: To je optikou civilního práva málo. Společností s ručením omezeným je 450 tisíc. Svěřenské fondy jsou někde na úrovni komanditní společnosti, jichž je možná víc. Jsou to ovšem poměrně čerstvé "non-subjekty". Okamžik, kdy vzniknou spory o to, co s majetkem svěřenský správce dělal, teprve přijde.

Kompletní rozhovor naleznete v magazínu Právní rádce, který vyjde 17. ledna.

Autoři: Jaroslav Kramer