Senát - Ilustrační foto.
Senát - Ilustrační foto.
autor: HN - Jiří Koťátko

Statistiky ukazují, že senátoři mají stále menší vliv na podobu schvalovaných zákonů. Podle čísel, která si vede sám Senát, "protlačili" senátoři za zatím poslední - jedenácté - funkční období, které trvá dva roky, svou verzi zákona jen v devíti případech. Z celkem 155 projednávaných návrhů zákonů přitom sněmovně vrátili 30, tedy zhruba 20 procent.

Pro zajímavost, v desátém funkčním období přijala sněmovna ve znění Senátu 25 zákonů, v pátém funkčním období dokonce 56 zákonů.

Změny se přitom netýkaly příliš podstatných zákonů. V poslední době například měli senátoři zásadní vliv na to, kdy budou o svátcích zavřené obchody. Poslanci původně chtěli, aby bylo povinně zavřeno o třech svátcích - první den roku, kdy Česko slaví Den obnovy samostatného českého státu, a potom o vánočních svátcích 25. a 26. prosince. Na návrh senátorů, se kterým následně poslanci souhlasili, je nakonec zavřeno více dnů. Kromě zmiňovaných dnů ještě 8. května na Den vítězství, 28. září na Den české státnosti, 28. října na Den vzniku samostatného československého státu, na Velikonoční pondělí a od poledne také na Štědrý den.

Senátoři si uvědomují, že jejich možnosti měnit zákony jsou malé, a jeden z hlavních úkolů horní parlamentní komory tak ztrácí svou váhu. I proto mnohem častěji odůvodňují existenci Senátu tím, že brání dnešní podobu ústavy, než tím, že zlepšují zákony, které přicházejí od poslanců.

Zřejmě se ale nebudou snažit stávající stav měnit. Aby totiž mohli posílit své pravomoci ohledně změny zákonů, museli by změnit ústavu. Pokud by se do tohoto pustili, je jisté, že by se objevila celá řada dalších návrhů, co a jak v ústavě změnit – a výsledkem by mohla být ústava, která by zemi více ublížila, než pomohla.

"Otevřít ústavu by bylo velmi riskantní, pustit se v tuto chvíli do ústavy by znamenalo vypustit džina z lahve. Mohli bychom se dočkat špatných konců, dělat teď nějaké změny nestojí za to," potvrzuje nový předseda horní parlamentní komory Jaroslav Kubera z ODS.

Kubera nicméně zároveň přiznává, že současný stav Senátu není ideální. Senátoři mají například na posouzení zákonů, jejichž návrhy poslali poslanci, pouhých třicet dní. "To je opravdu téměř nenormální, to se nedá projednat seriózně," podotýká Kubera.

Kdyby byla vhodná doba na úpravy ústavy, senátoři by zřejmě chtěli změnit i zásadu, že když vrátí sněmovně návrh zákona, poslanci o něm hlasují jako o celku. Buď tedy přijmou všechny připomínky senátorů, nebo žádné. Nelze hlasovat o jednotlivých návrzích úprav od senátorů. Důsledkem je, že senátoři velmi zvažují, jaké připomínky k zákonu dát. A když už nějaké dají, tak opravdu jen ty, u kterých mají alespoň nějakou naději, že je poslanci přijmou.

Senátoři mají vedle toho pravomoc přijít s vlastními návrhy zákonů. Během 22 let existence Senátu to udělali 227krát a ve 43 případech stála jejich iniciativa u zrodu zákona, který vstoupil v platnost. Momentálně je nejviditelnější návrh zákona, který by umožnil cyklistům na cyklostezkách a silnicích třetí třídy řídit s 0,5 promile alkoholu v krvi. Senát ho už schválil, nyní o něm bude rozhodovat sněmovna.

Senát kritizují Babiš i Zeman

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Miloš Zeman dlouhodobě dávají najevo, že Senát považují za zbytečný.

"Instituce, které voliči nevěří a kterou pohrdají, je podle mého názoru hodná zrušení," vyjádřil se na toto téma naposledy prezident Zeman v říjnu v rozhovoru pro Český rozhlas - Radiožurnál. Poslancům poradil, aby zredukovali výdaje na Senát ve státním rozpočtu.

"To, co je u nás důležité, je hlasování o důvěře vládě a státním rozpočtu. Obojí je vyhrazeno Poslanecké sněmovně, Senát do toho nemá co mluvit. A jakýkoli zákon, který Senát případně vrátí sněmovně, může být přehlasován pouhou prostou většinou 101 a více hlasů, kterou má samozřejmě každá vládní koalice. Senát jako takzvaná pojistka demokracie může fungovat jen v případě ústavních a volebních zákonů, každá chytrá vláda se ale zařídí tak, aby je neměnila. V takovém případě Senát nepotřebujete," vysvětlil Zeman.

Babiš zase prosazuje jednokolovou volbu senátorů. Dvoukolový systém je podle něj v dnešní době nesmyslný, což prý dokazuje nízká volební účast. V druhém kole letošních senátních voleb nešel volit ani on sám, odjel na zahraniční cestu.

"Senát prostě neumíme. Tenhle volební systém nám nesedí. Všechny tradiční politické strany se často spojují a ve druhém kole jdou proti nám," prohlásil Babiš poté, co jeho hnutí ANO získalo jediný mandát.