Průměrná pokuta pro firmu činí 170 tisíc korun. Horší dopady ale stíhání mívá na image firmy. Může přijít o bankovní účet i přístup k veřejným zakázkám.
Průměrná pokuta pro firmu činí 170 tisíc korun. Horší dopady ale stíhání mívá na image firmy. Může přijít o bankovní účet i přístup k veřejným zakázkám.
autor: Lukáš Bíba

Velká část tuzemských podniků nemá nastavená interní pravidla k zamezení nezákonného jednání svých zaměstnanců a manažerů. Za jejich činy přitom mohou být podniky trestně odpovědné. Hrozí jim pokuty, zákaz ucházet se o veřejné zakázky, nebo dokonce zrušení.

Na nedostatky v interních předpisech českých společností nedávno upozornil Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a potvrzují ho i právníci, kteří s podniky pracují. "Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je účinný od 1. ledna 2012, významná část firem ale dosud buď neimplementovala žádné interní compliance programy, které by je chránily proti trestní odpovědnosti, nebo to dělají formálně," říká Vladimír Polách, advokát Squire Patton Boggs specializující se na trestněprávní agendu. V očích vlastníků a manažerů firem je podniková trestní odpovědnost stále ještě abstraktním pojmem. Vědí, že trest za korupci může dostat člověk, jak by se ale soudila firma, jako soubor majetku a lidí, si už představit nedokážou.

Jenže případů, kdy se podniky musí hájit před soudem, přibývá. Jen loni státní zástupci obžalovali 212 společností a počet stíhaných firem od účinnosti zákona do pololetí letošního roku přesáhl 1200. Ve více než polovině případů firmy stanou před soudem kvůli neodvedení nebo krácení daní. Čtvrtinu odsouzených pak soudy potrestaly za podvod.

Pokuta i pochroumaná image

Trest uveřejnění rozsudku tak například kvůli dotačnímu podvodu dostalo ostravské občanské sdružení Athena. Z evropských dotací si nechalo proplatit 52 tisíc korun na dvouměsíční plat zaměstnankyně, která ale v té době pro sdružení nepracovala.

Brněnská společnost Ronyexpres zase musela zaplatit dvacetitisícovou pokutu za to, že její jednatel vystavil kamarádovi falešné potvrzení, že v dopravní firmě pracuje jako řidič. Muž díky potvrzení získal půjčku. Že jde o podvod, se ukázalo poté, co úvěr nesplácel.

Pokuty patří vedle zákazu činnosti k nejčastěji ukládaným trestům. Podle propočtů advokátní kanceláře Dentons se průměrná výše pokut za prvních pět let existence zákona vyšplhala na 170 tisíc korun. Mnohem hůř ale mohou dopadnout společnosti, které obchodují se zahraničím a trest za nezákonné jednání je stihne tam. Například německá společnost Siemens musela za korupci v USA zaplatit 800 milionů dolarů, tedy asi 17 miliard korun.

Průměrná pokuta pro firmu činí 170 tisíc korun. Horší dopady ale stíhání mívá na image firmy. Může přijít o bankovní účet i přístup k veřejným zakázkám.

Nejde ale jen o samotný trest. Stíhání mívá fatální důsledky také pro reputaci podniku. "Mám třeba klienta, kterému po zveřejnění informace o zahájení trestního řízení hned druhý den volala banka, že mu po dvaceti letech ruší účet," popisuje partner advokátní kanceláře Dentons Ladislav Smejkal.

Nebezpečná je pro firmy také kombinace zákona o trestní odpovědnosti se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Ta totiž vede k tomu, že vedle trestu, s nímž firma odejde od soudu za trestné činy, jako je podvod nebo úplatkářství, přijde navíc ještě o způsobilost ucházet se o veřejné zakázky. "Pokud společnost dostane jakýkoliv trest, třeba uveřejnění rozsudku nebo pokutu 10 tisíc korun, tak i tento malý trest způsobí, že nebude minimálně pět let způsobilá k účasti na veřejných zakázkách," dodává Smejkal.

To může znamenat "smrtící koktejl" zejména pro stavební firmy nebo zdravotnická zařízení, které bývají na státních zakázkách často životně závislé. Firmy sice mají možnost očistit své jméno například aktivní spoluprací s vyšetřovateli, v praxi ale podle právníků zřídkakdy uspějí.

Jak se zbavit odpovědnosti

Klíčem k tomu, aby podniku za chyby jeho zaměstnanců, manažerů či jednatelů nehrozily takové tresty a následky, je podle doporučení Nejvyššího státního zastupitelství správně fungující compliance program. Před tím, než se pustí do jeho nastavování, by si každá firma měla vyhodnotit, které oblasti jejího byznysu mohou svádět k nezákonnému jednání. A těm pak na míru "ušít" konkrétní opatření.

Mezi klíčové nástroje prevence řadí metodika státních zástupců především vnitřní etický kodex společnosti, hloubkové prověrky partnerů a zaměstnanců. Důležité přitom je, aby přijaté kroky nezůstaly jen na papíře. "Měli byste nejen dělat školení, ale na konci školení dát účastníkům test. To je způsob, jak doložit, že konkrétní pracovník na školení byl a že jeho obsah pochopil," uvádí příklad Smejkal.

Podniky by si také měly ohlídat, aby úkoly, které dávají prostor k protiprávnímu jednání, neměl na starosti jen jediný pracovník. "Když se projektu ve firmě věnuje více lidí, tak v momentě, kdy se děje něco nestandardního, je šance na zastavení problému daleko vyšší," radí Polách. Typickým příkladem, kdy se hodí vícero očí, tak může být třeba žádost o nejrůznější úřední povolení. V případě průtahů totiž zaměstnanci mohou mít tendenci urychlovat jejich vydání někdy i korupcí.

"Co je velmi efektivní nástroj a není to ani drahé, je etická linka. Soudci na ni docela slyší," doporučuje další opatření Smejkal. Jejím prostřednictvím mohou lidé z firmy konzultovat problematické situace nebo diskrétně nahlašovat nezákonné chování kolegů.

Když už k protiprávnímu jednání ve firmě dojde, je důležitá správná reakce. "Společnost musí jasně stanovit důsledky plynoucí z porušení pravidel a důsledně je prosazovat. Sem patří nejenom pracovněprávní důsledky pro zaměstnance, jako jsou výtka, odvolání z funkce nebo výpověď, ale například i vymáhání vzniklé škody," uvádí Petr Malý z Nejvyššího státního zastupitelství.

Chybou může být i přísnost

Mezi časté chyby compliance programů patří mechanické zakazování protizákonného jednání bez přijetí opatření, která by mu v praxi zabránila. "Například stahování nelegálního softwaru je zakázané, ale firemní počítače některých společností takové stahování programů ze strany zaměstnanců a jejich nelegální užívaní žádným způsobem neblokují," popisuje typické pochybení Polách ze Squire Patton Boggs.

Slabou stránkou firemní kultury, která může podniky snadno dostat do křížku se zákonem, je také nastavení odměňování. "Hlavně ve farmaceutickém a zdravotnickém segmentu je časté, že základní mzda obchodních zástupců je nízká, ale pokud jde o získané zakázky, tak to už se na provizích nešetří. Firmu už přitom ale většinou vůbec nezajímá, jakým způsobem její lidé za­kázku získali," upozorňuje Smejkal. Zájem rozkrýt korupci podřízených podle něj mnohdy nemají ani jejich vedoucí. Sami jsou totiž motivováni podobným způsobem.

Obrátit proti firmě se ale mohou i příliš přísná pravidla. Důvodem může být třeba to, že nepřiměřeně zasahují do práv zaměstnanců. Ani s ohledem na prevenci trestné činnosti tak šéf nemůže monitorovat soukromou komunikaci svých lidí nebo jim odposlouchávat služební telefony.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.