Pravidla oddlužení se zmírní, ale jen v některých případech - Ilustrační foto.
Pravidla oddlužení se zmírní, ale jen v některých případech - Ilustrační foto.
autor: HN - Jiří Koťátko

Poslanci v pátek rozhodli, jakým způsobem se pro lidi změní pravidla pro vstup do oddlužení. Původní návrh novely insolvenčního zákona od bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který měl zpřístupnit osobní bankrot prakticky všem dlužníkům, ve sněmovně narazil. Verze poslanců, která dostala zelenou, je k lidem s dluhy podstatně přísnější. V některých případech může být dokonce ještě tvrdší než aktuálně platná pravidla. Nově by neexistovala nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků. 

Novelu podpořilo 154 ze 177 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo. Poslanci za ODS a Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 se hlasování zdrželi. Poslanci vládní předlohu výrazně upravili. Nyní poputuje k posouzení do Senátu.

V exekuci je dnes 863 tisíc Čechů. Zhruba půl milionu lidí má tři a více exekucí. Od roku 2008, kdy možnost osobního bankrotu zavedl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, však podle dat InsolCentra vstoupilo do oddlužení přibližně 150 tisíc lidí. Úspěšně oddluženo bylo zatím jen asi 35 tisíc z nich.

"Dnes bohužel platí, že celé řadě dlužníků, kteří navštíví některou z našich občanských poraden, nemůžeme nabídnout žádné řešení," říká Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. "Jejich dluhy jsou totiž v takovém nepoměru k příjmům, že na oddlužení podle současných pravidel nedosáhnou," dodává.

Současný systém umožňuje zbavit se dluhů pouze těm, kteří prokážou, že jsou z nich schopni během pěti let splatit alespoň 30 procent. Pokud to skutečně splní, stát jim zbytek závazků po pěti letech odpustí.

Lidé s nižšími příjmy, kteří na tuto hranici nedosáhnou, takové štěstí nemají. Stát jim ponechá pouze částku nutnou k živobytí. Tito dlužníci platí své závazky do konce života bez vyhlídky na jejich prominutí. Bývalý ministr Pelikán přišel s novelou, která by pro lidi s nízkými příjmy zavedla takzvanou nulovou va­riantu oddlužení. Dlužníci by před vyhlášením osobního bankrotu nemuseli prokazovat, zda jsou schopni splatit určitou část svých závazků. Pokud by insolvenční správce uznal, že se dlužník sedm let snažil splatit maximum, zbavil by ho dluhů, i kdyby ve finále věřitelům nezaplatil ani korunu.

Pelikánův návrh však ve sněmovně nenašel dostatečnou podporu. Kritici argumentovali především tím, že dojde k poškození věřitelů a lidé se kvůli volnějším pravidlům osobního bankrotu budou ještě více zadlužovat. K novele se proto objevilo zhruba 30 pozměňovacích návrhů.

Ten hlavní, který nulovou sedmiletou variantu ruší, přinesli zástupci ústavně-právního výboru. Dlužník by podle něj mohl vstoupit do pětiletého oddlužení jen tehdy, pokud prokáže, že může každý měsíc zaplatit odměnu insolvenčnímu správci (zhruba 1089 korun) a stejnou částku navíc poslal i věřitelům. Za pět let by to bylo necelých 65 tisíc korun. Lidé by měli nadále povinnost zaplatit za pět let alespoň 30 procent dluhů. U těch, kteří by na tuto hranici nedosáhli, ale zároveň by každý měsíc spláceli více než dva tisíce korun, by nakonec rozhodoval soud. Pokud by soudce na základě informací od insolvenčního správce uznal, že se dlužník dostatečně snažil zaplatit maximum svých závazků, zbytek dluhů by mu odpustil.

Vedoucí dluhové poradny Rubikon Pavla Aschermannová ale varuje, že taková pravidla mohou být pro někoho dokonce přísnější než ta současná. Jako příklad uvádí důchodkyni s dluhem 150 tisíc korun, která po odečtení odměny pro insolvenčního správce splácí věřitelům jen 761 korun měsíčně. I tak by jim za pět let zaplatila více než požadovaných 30 procent. Podle schváleného návrhu by ale na osobní bankrot neměla nárok, protože věřitelům platí méně než 1089 korun.

"To by znemožnilo vstup do oddlužení především nízkopříjmovým skupinám. Dnes mohou dlužníci věřitelům platit i částku nižší, než je odměna správci, a část dluhů jim tak úspěšně splatit," říká Aschermannová. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) uznává, že u lidí, kteří jsou schopni uhradit alespoň 30 procent závazků, by podmínka na placení dvojnásobku odměny insolvenčního správce být nemusela. Pravidla by ještě mohli změnit senátoři.

Jak tedy budou nová pravidla pro osobní bankrot vypadat?

  • Proces oddlužení bude trvat pět let a dlužník by za tu dobu měl uhradit alespoň 30 procent závazků. Změnou proti současnému stavu bude to, že dlužník na začátku procesu nebude muset prokázat, že je schopen 30 procent dluhu zaplatit. Musí mít však dostatečné příjmy na to, aby každý měsíc kromě odměny insolvenčnímu správci zaplatil stejnou částku i věřitelům. Celkem tedy půjde o 2178 korun měsíčně.

  • Pokud dlužník po pěti letech nesplatí požadovaných 30 procent dluhu, rozhodne o jeho osudu soud. Pokud soudce rozhodne, že se dlužník dostatečně nesnažil, zbylých dluhů ho nezbaví. To podle kritiků do procesu vnáší nejistotu.

  • Nově přibude kratší tříletá verze. Využít ji mohou dlužníci, kteří za tu dobu dokážou splatit 60 procent závazků.

  • Osobní bankrot dnes mohou vyhlásit pouze lidé, jejichž dluhy jsou nižší než tisícinásobek existenčního minima, tedy 2,2 milionu korun. Tento limit se díky návrhu poslance Jana Farského zruší. Podle něj je tato hranice pouze virtuální a drtivá většina lidí má dluhy nižší.

Autoři: Jan Prokeš