Ministerstvo financí chce úroky ze starých korunových dluhopisů zpětně zdanit. Novela ale nezačne platit dřív než od ledna 2020.
Ministerstvo financí chce úroky ze starých korunových dluhopisů zpětně zdanit. Novela ale nezačne platit dřív než od ledna 2020.
autor: Lukáš Bíba

Kontroly korunových dluhopisů, které mají rozkrýt, zda je podnikatelé nevydávali jen účelově, aby ze svých firem získali nezdaněné peníze, jsou v plném proudu. Daňová správa už kvůli nim prověřila či prověřuje 279 společností. U 442 firem pak provedla takzvané místní šetření, v rámci kterého finanční úřady u podniků vyhledávají důkazy. Kvůli korunovým dluhopisům se také budou znovu brzy měnit zákony.

Debatu o korunových dluhopisech loni odstartoval případ Andreje Babiše. Ten od Agrofertu nakoupil cenné papíry téměř za 1,5 miliardy korun − těsně před tím, než novela zákona zavedla povinnost výnosy z těchto cenných papírů danit. V celé kauze jde o to, že dluhopisy v hodnotě jedné koruny vydané do konce roku 2012 nepodléhaly dani. Umožnilo to zákonem stanovené pravidlo, podle kterého se daň z úroků platila za každý jednotlivý dluhopis a zaokrouhlovala na celé koruny dolů. U korunových dluhopisů tak vycházela nulová.

Tato právní úprava v Česku existovala už od 90. let, aniž by budila rozruch. "Teprve když byly z důvodu zatraktivnění pro veřejnost vydány státní dluhopisy s korunovou nominální hodnotou, si i podnikatelská sféra dovolila do tohoto vlaku naskočit," říká jednatel a daňový poradce společnosti KODAP Vlastimil Sojka.

Jeho slova potvrzují i statistiky Centrálního depozitáře cenných papírů. V tom bylo v roce 2011 zaregistrováno pouhých šest emisí korunových dluhopisů. Šlo zejména o emisi ministerstva financí a polostátního dopravce ČD Cargo. Z ryze soukromých společností dluhopisy vydala jen finanční skupina Wüstenrot. O rok později to už ale bylo 525 emisí − většina přitom šla ze soukromých firem. Korunové dluhopisy tak v roce 2012 vydal například výrobce koupelnového vybavení Ravak, dopravce Leo Express, investiční skupina Penta nebo renomované banky.

To ale automaticky neznamená, že by všechny společnosti vydáním korunových dluhopisů porušily zákon. Firmy však musí důvody emise úředníkům při kontrole umět vysvětlit. Řešit se tak bude hlavně to, jestli měl emitent k vydání dluhopisů reálný ekonomický důvod. "Může například doložit, že měl rozvojové investiční plány, na které jeho vlastní prostředky nestačily, a že mu dluhopisy umožňovaly získat lepší podmínky financování než úvěr u peněžních ústavů," popisuje Sojka.

Další otázkou, kterou podle zkušeností daňových poradců berní úředníci při kontrolách pokládají, je důvod rozdrobení emise na jednotlivé koruny. Tu mohou firmy vysvětlit snahou o zvýšení prodejnosti cenných papírů. Takové vysvětlení ale připadá v úvahu jen v případě, že se dluhopisy nabízely široké veřejnosti. Pokud je skoupil vlastník, bude vysvětlování komplikované.

"Jestliže měla firma rozumný poměr aktiv a dluhů, jestliže bylo zřejmé, že byla kredibilní pro banky, a že pro ni proto byly korunové dluhopisy jen způsobem, jak snížit náklady na financování díky daňovému režimu korunových dluhopisů, lze jen těžko hovořit o rozumných ekonomických a organizačních důvodech," upozorňuje Sojka na indicie, které mohou finančním úřadům napovědět, že společnost jen využila mezery v daňových zákonech.

Přes sto trestních oznámení podala daňová správa kvůli korunovým dluhopisům. Žaloby ale kvůli nim míří i na ni. Napadají třeba zákonnost kontrol.

Prověrky finanční úřady obvykle zahajují jako místní šetření. To se pak často velmi rychle přelévá do daňové kontroly. "Informace získané v průběhu místního šetření může kontrolní orgán využít jak v následné daňové kontrole daného subjektu, tak i v dalších řízeních − například při daňových kontrolách jiných osob," vysvětluje daňová konzultantka KPMG Legal Jana Fuksová. Stále častěji se také kontroly korunových dluhopisů přelévají do kontrol plnění podmínek daňové uznatelnosti úrokových nákladů.

Dluhopisy před soudem

Výsledkem kontrol pak jsou daňové doměrky i trestní oznámení. Těch už finanční správa podala přes sto. Ne vždy je s nimi ale u policie úspěšná. "Celkem 18 jich bylo již odloženo," uvádí Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství.

Až k Nejvyššímu správnímu soudu mezitím doputoval případ týkající se zákonnosti probíhajících kontrol. Žalobce v něm tvrdil, že zahájení daňové kontroly dluhopisů nebylo svobodným rozhodnutím daňové správy, ale výsledkem politického nátlaku.

V tomto případě se ale soud nakonec daňové správy zastal. V rozsudku konstatoval, že je běžné, že finanční správa daňovou kontrolu zahajuje nejen na základě vlastní činnosti, ale i na základě podnětů veřejnosti a skutečností získaných od dalších orgánů státní moci. "Celou situaci, která vedla k zahájení plošného prověření využití korunových dluhopisů, vnímáme jako naprosto extrémní test, kterému vedení Generálního finančního ředitelství čelilo. Uvedený rozsudek je pak potvrzením, že v tomto testu neselhalo," říká k rozsudku Křehlová.

Chystá se zdanění starých dluhopisů

Kauza korunových dluhopisů se promítá také do připravovaných zákonů. Ministerstvo financí chce dluhopisy emitované do konce roku 2012, tedy ty, které v důsledku zaokrouhlování nepodléhaly dani, zdanit stejně, jako tomu je u novějších emisí. Na ty se totiž už vztahuje novela zákona o dani z příjmů přijatá s platností od 1. ledna 2013, podle níž se daň nepočítá z každého cenného papíru zvlášť, ale z celkové hodnoty úroků plynoucích ze všech nakoupených dluhopisů. To v řeči čísel znamená, že když daňový poplatník obdrží ze všech svých korunových dluhopisů výnos 5000 korun, zaplatí z něj daň 750 korun.

Návrh na zavedení stejného pravidla i pro úroky ze starších emisí se na ministerstvu financí nyní připravuje. "Bude součástí takzvaného daňového balíčku pro rok 2020," informuje mluvčí resortu Filip Běhal.

Návrh novely ministerstvo zatím nezveřejnilo. Mezi experty ale panují obavy z jeho možné retroaktivity, která by se v budoucnu mohla stát předmětem soudních sporů i mezinárodních arbitráží. "Zpětná aplikace daňových předpisů může narážet na základní právní principy i příslušné smlouvy o ochraně investic," upozornila v nedávné zprávě o korunových dluhopisech advokátka společnosti Deloitte Legal Jiřina Procházková.

Ministerstvo financí chce úroky ze starých korunových dluhopisů zpětně zdanit. Novela ale nezačne platit dřív než od ledna 2020.

Resort financí si ale takové obavy nepřipouští a tvrdí, že novelu napíše tak, aby na podezření z retroaktivity nezakládala. "Předmětem daně je úrokový příjem a ten není vázán v rámci systematiky zákona o daních z příjmů na datum emise dluhopisu. Jedná se o změnu stejného typu, jako kdyby se měnila sazba daně," vysvětluje Běhal.

Ve sněmovně

Průběh daňových kontrol korunových dluhopisů by navíc mohl ovlivnit i letošní daňový balíček, o němž budou během podzimu jednat poslanci a který by měl začít platit od ledna 2019. Ten totiž má do daňového řádu zavést obecné pravidlo proti zneužívání práva. To je běžné v evrop­ském právu − ve svých rozsudcích se na něj odvolává například Soudní dvůr Evropské unie. V českých zákonech ale zatím chyběl.

"Základem tohoto institutu je skutečnost, že nelze poskytnout daňovou výhodu takovému právnímu jednání, jehož hlavním účelem je pouze získání daňové výhody v rozporu s účelem příslušného daňového právního předpisu," upozorňuje daňová konzultantka KPMG Legal Jana Fuksová.

Novinka se má týkat všech daní. Jak signalizují dosavadní rozsudky českých soudů, využitelná bude například u daně z přidané hodnoty nebo daňových slev týkajících se darů. U korunových dluhopisů by se o ni správci daně mohli opřít, když budou rozporovat ekonomické opodstatnění emisí cenných papírů.

Připraveno ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.