jarvis_5ba21966498ecc37bab17af0.jpeg
Přes dvě stovky stížností na směnárny dostala loni centrální banka. Většinou lidé kritizovali nevýhodné směnné kurzy a přemrštěné poplatky.
autor: Adam Hecl

Velké české banky zvažují, že přestanou poskytovat směnárenské služby. Důvodem je plán vlády dát spotřebitelům právo odstoupit od výměny peněz. Vláda tím chce chránit hlavně turisty z ciziny. Někteří nepoctiví směnárníci jim totiž mění peníze ve velmi nevýhodném kurzu anebo jim za své služby účtují přemrštěné poplatky. Jenže podle bank by bylo vracení peněz příliš komplikované.

Novela zákona o směnárenské činnosti, která možnost storna výměny zavádí, čeká na schválení ve sněmovně. Poslanci by ji měli v prvním čtení projednat na aktuální schůzi. Vláda v ní počítá s tím, že by lidé dostali možnost odstoupit od výměny peněz do dvou hodin od uskutečnění směny. Pokud by směnárník odmítl peníze vrátit, prodloužila by se lhůta pro odstoupení až na šest měsíců a bylo by ho možné provést také korespondenčně.

Bude to drahé

Jenže bankám novinka vadí. "Navržená opatření budou pro banky znamenat vysoké náklady na úpravu informačních systémů a interních postupů tak, aby bylo možné provést zpětně storno směnárenského obchodu," varuje výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek. V bankách jsou totiž aplikace pro směnárenské operace zpravidla součástí systému, přes nějž běží veškeré transakce. Změnit ho a proškolit personál tak nebude snadné.

Banky se rovněž obávají, že by nový nástroj mohli při náhlé změně kurzu zneužívat spekulanti. Obavy finančních institucí nerozptýlilo ani to, že částka, u níž mohou zákazníci žádat storno, má být omezena na 1000 eur.

"Novela zákona může v některých případech zhoršit spokojenost klientů a způsobit provozní problémy," říká Filip Hrubý z České spořitelny. Zvlášť u exotických měn se totiž může stát, že ve chvíli, kdy se zákazník na pobočku vrátí a bude žádat odstoupení od směny, nebude už mít pokladník danou měnu k dispozici.

Přes dvě stovky stížností na směnárny dostala loni centrální banka. Většinou lidé kritizovali nevýhodné směnné kurzy a přemrštěné poplatky.

Náklady na úpravu IT systémů a tiskopisů tak, aby bylo možné odstoupení od smlouvy zákazníkům v praxi nabídnout, Česká spořitelna odhaduje na několik milionů korun. "V tuto chvíli intenzivně analyzujeme možné dopady a jedním z možných závěrů analýzy je i ukončení směnárenské činnosti," říká Hrubý.

Obdobným způsobem uvažují i další banky. "Při plnění legislativních povinností by ČSOB musela přistoupit například k úpravám předsmluvních informací, k rozšíření informací na dokladu o provedení směnárenského obchodu, zcela změnit přístup ve způsobu evidence směnárenských transakcí, zavést nový doklad a proces pro řešení odstoupení od smlouvy," popisuje očekávané dopady novinky mluvčí banky Patrik Madle. Ukončení směnárenské činnosti je proto i v ČSOB ve hře. S konečným rozhodnutím nicméně chce banka počkat až do chvíle, kdy bude známá finální podoba novely.

Komplikované a drahé bude zavedení novinky také pro směnárny. Zvýšené náklady chtějí promítnout do poplatků a kurzů. "Celkem vzato bude služba pro zákazníka dražší," varuje ředitel sítě směnáren Interchange pro Českou republiku Marek Nácovský.

Návrhu pak směnárníci vytýkají také to, že ruší takzvané předsmluvní informace − dokument, v rámci kterého směnárníci sdělují zákazníkovi mimo jiné výši kurzu a přesnou částku, již bude muset za výměnu požadovaného obnosu zaplatit. "Nyní je zapotřebí, aby si zákazníci informace přečetli a podepsali, že souhlasí se směnou," popisuje současný postup Nácovský. To by ale po přijetí novely mělo platit už jen pro směny, jejichž hodnota převyšuje 1000 eur. U ostatních obchodů se předsmluvní informace nově podepisovat nebudou, zákazník dostane jediný doklad až po provedení výměny peněz.

Předsmluvní informace přitom v Česku zákazníci směnáren dostávají sotva pět let. Nový zákon o směnárenské činnosti je tehdy zavedl právě s ohledem na transparentnost obchodů s cizími měnami a zajištění dostatečné informovanosti zákazníků. Plán na jejich zrušení u obchodů do 1000 eur, které ale zároveň na trhu převládají, se nelíbí ani organizacím chránícím práva spotřebitelů.

"Podle našeho názoru by měla být zachována předsmluvní informační povinnost pro všechny směnárenské obchody. V opačném případě může dojít ke zhoršení ochrany zákazníků," říká vedoucí právní poradny spotřebitelského sdružení dTest Lukáš Zelený. Už dnes podle něj část zákazníků peníze nevymění, když vidí podmínky "černé na bílém". Pokud se systematické informování zákazníků před obchodem zruší, bude jen víc těch, kteří pak budou výměny rušit. To zvýší náklady, které budou banky a směnárny se stornem mít.

Přínosem pro spotřebitele by naopak měl být zákaz inzerovat VIP výhodnější kurzy v prostorách směnáren a jejich blízkém okolí. To je další novinka, kterou novela přináší. Podle zjištění České národní banky se totiž často stávalo, že VIP kurzy zákazníci zaměňovali s běžným kurzovým lístkem. "Zavedení této změny považujeme za správné, neboť spotřebitel získá relevantní údaje srozumitelnějším způsobem," míní Zelený.

Na návrh centrálních bankéřů

Změny v pravidlech pro směnárny navrhlo ministerstvo financí, iniciovala je ale Česká národní banka. Ta jen loni dostala na chování směnárníků 231 stížností. Většina z nich se týkala právě nevýhodného směnného kurzu nebo výše poplatků za provedení směny. Nemůže ale proti tomu efektivně zasáhnout. "Výše směnných kurzů ani výše úplat za provedení směnárenského obchodu nejsou právními předpisy regulovány a jejich stanovení je plně v kompetenci osob oprávněných provozovat směnárenskou činnost," vysvětluje mluvčí banky Denisa Všetíčková. Není tak výjimkou, že některé pražské směnárny dávají zákazníkům za jedno euro jen 16 korun. Jenže pokud směnárna neporuší právní předpis jinak, za nižší kurz, než je ten běžný, ji centrální banka potrestat nemůže.

Českou spořitelnu bude stát zavedení storna miliony. Novinka jí způsobí provozní problémy a může zhoršit i spokojenost klientů se službami banky.

Právo odstoupit od smlouvy navíc není v Česku žádnou novinkou, osvědčilo se už v e-shopech, kde se ho zákazníci mohou dovolávat dokonce dva týdny od převzetí zboží, ale i na finančním trhu. "Příkladem je možnost odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru či od některých pojistných smluv. Návrh tedy nezavádí institut, který by české právo dosud neznalo," připomíná Filip Běhal z ministerstva financí.

Návrh naopak ostře kritizoval resort spravedlnosti. Ačkoliv se mu snaha kultivovat směnárenské obchody zamlouvá, vadí mu způsob, jakým se do toho ministerstvo financí a centrální banka pustily. Obává se, že zakotvení práva na odstoupení od smlouvy u služby, jejíž využití mohl zákazník předem dobře zvážit, získat si o ní informace a případně si její využití rozmyslet, by mohlo zavést nebezpečný precedens. Žádat zavedení práva na vrácení peněz by tak brzy mohly spotřebitelské organizace a další zájmové skupiny i u jiných služeb často využívaných cizinci − například pro jízdy taxíkem z letiště nebo nákup suvenýrů v turisticky vyhledávaných lokalitách.

Jenže resort spravedlnosti nakonec svým kolegům z financí ustoupil s tím, že ochrana proti nekalým obchodním praktikám na směnárenském trhu není v jeho gesci. Návrh tak teď posoudí poslanci. Ministerstvo financí doufá, že se novelu podaří schválit tak, aby mohl chránit turisty už v příští letní sezoně.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.