jarvis_5b95677a498ecc37ba41ac3b.jpeg
Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
autor: HN - Matej Slávik

Když vloni v srpnu přišli úředníci finanční správy na kontrolu do papírnictví Heleny Hlásenské ve Slavkově u Brna, zjistili, že prodejna nemá pokladnu na elektronickou evidenci tržeb. Obchod proto okamžitě uzavřeli bez toho, že by to oznámili majitelce. Na místě byla jen prodavačka, kterou poslali domů.

Hlásenská podala žalobu a nyní s ní uspěla. Na její stranu se postavil Nejvyšší správní soud a řekl, že berní úředníci nedodrželi zákon. Podnik nesmějí zavřít, aniž by to sdělili vlastníkovi.

Nejde přitom zdaleka o první případ, kdy soudci vzkázali finančním úřadům, že při snaze vybírat daně jdou za hranu. A naopak se zastali podnikatelů.

V reakci na čerstvý rozsudek ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na dotaz HN potvrdila, že finanční úřady budou muset svůj postup zmírnit. "Musí samozřejmě postupovat striktně podle zákona a vývoje judikatury, kterému musí být neprodleně přizpůsobena vnitřní metodika," uvedla.

E-tržby začaly pro maloobchod platit loni v březnu. Majitelka zmíněného papírnictví si však včas nedokázala zajistit pokladnu s odvoláním na průtahy u dodavatele a opakovaně o tom informovala finanční úřad.

Nyní s rozsudkem v ruce chystá další žaloby na stát. A není vyloučeno, že bude požadovat i náhradu škody, která jí po zavření prodejny vznikla.

Mnohem větší škody než za nezákonné uzavření papírnictví však mohou po státu požadovat majitelé firem, které berní úředníci zlikvidovali zabavením majetku. I v případech desítek takzvaných zajišťovacích příkazů soud rozhodl, že finanční úřady je na podniky uvalily neoprávněně. Finanční správa toto opatření používá, pokud má podezření, že podnik se účastní daňových podvodů. Podle soudu úředníci mnohdy nemají pádné důvody, zabavení majetku v řádu desítek i stovek milionů korun ale firmu okamžitě položí.

Dokládá to příklad velkoobchodu s pohonnými hmotami FAU, který zajišťovací příkazy zničily a který loni uspěl u soudu. Advokát zlikvidované společnosti Alfréd Šrámek odhadl škodu na dvě miliardy korun.

Podobně se soud zastal i podnikatelů ve stížnosti na postup úředníků, kteří jim neuznali náklady na vědu a výzkum. Ty přitom stát právě daňovými úlevami podporuje.

Případů, kdy finanční úřady začaly u soudů s podnikateli prohrávat, přibylo po nástupu současného premiéra Andreje Babiše (ANO) na ministerstvo financí. Sám Babiš, pro nějž je zvýšení výběru daní jedním z politických cílů, na dotaz ohledně přiměřenosti postupu úředníků nereagoval.

Neodpověděl ani Martin Janeček, který je coby šéf Generálního finančního ředitelství za mnohdy nezákonný postup při výběru daní odpovědný. Vyjádřil se pouze mluvčí úřadu Petr Habáň. Finanční správa podle něj v případě zavřeného papírnictví postupovala na základě vlastního výkladu zákona a bezodkladné uzavření provozovny je až krajní řešení. "To znamená, že je spojeno s okamžitou vykonatelností rozhodnutí na místě bez ohledu na doručení rozhodnutí jeho adresátovi," uvedl mluvčí Habáň. I on však potvrdil, že kontroloři začnou respektovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Finanční správa se už musela mírnit při vydávání zmíněných zajišťovacích příkazů. Jejich počet vyrostl ze stovky v roce 2007 na předloňských více než 1600. Až po kritice, že stát likviduje i nevinné firmy, se nárůst zastavil.

Kauzu zajišťovacích příkazů musel Janeček loni vysvětlovat poslancům, opozice žádala jeho odvolání. Na dotaz, jestli nejnovější verdikt soudu může Janečkovu pozici ohrozit, ministryně Schillerová neodpověděla.

Minulý měsíc si ho však povolala, aby jí vysvětlil případ, kdy jeho podřízení chtěli zkontrolovat, zda jistá restaurace pod záminkou svatby nekrátila tržby. Úředníci proto novomanžele vyzvali, aby finanční správě dodali seznam svatebních hostů.

Autoři: Martin Ťopek