Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
autor: HN – Lukáš Bíba

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek přichází s obnoveným návrhem zákona, který umožní kontrolu nad lobbisty. Lidé či firmy, kteří vyjednávají s politiky v zájmu byznysových skupin, by museli být registrováni v seznamu a dodržovat další pravidla vyjednávání. Za přestupky proti těmto pravidlům návrh počítá s pokutou až do výše 100 tisíc korun, v případě lobbistů bude také možné uložit správní trest zveřejnění přestupku nebo zákaz lobbistické činnosti až na dobu tří let.

Cílem návrhu je podle Kněžínka odlišení legitimního a přínosného lobbování v podobě předávání informací veřejným funkcionářům za účelem prosazení například změny zákona od zákulisního a tím pádem záměrně netransparentního lobbování, mnohdy za hranou zákona. V registru by měli být povinně uvedeni nejen lobbisté, ale i ti, na které jejich snahy míří.

"Jak lobbisté, tak lobbovaní budou mít povinnost sami do registru vkládat čtvrtletní zprávy, které budou obsahovat zákonem požadované údaje. Zprávy budou veřejně přístupné, což umožní snadnou kontrolu veřejnosti nad jejich obsahem," stojí v návrhu.

"V současné době nejsou pro lobbing v České republice nastavena žádná pravidla a jako takový je vnímán často velmi negativně," píše Kněžínek v předkládací zprávě.

Dohlížet na vše má Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Otázkou zůstává, zda bude návrh dostatečnou překážkou zákulisních lobbistických jednání a zda se podaří prokázat, že někdo lobbuje, aniž by byl zaregistrován v seznamu.

"Zásadní bude udržet vymahatelnost tohoto zákona. Samozřejmě, že se budou objevovat případy, kde jeden bude tvrdit, že o žádný lobbing nešlo, a někdo jiný bude říkat, že ano," uvedl analytik pirátské strany Janusz Konieczny. Vymahatelnost zákona v takovém případě bude podle něj možná jen pokud budou k dispozici důkazní materiály, například záznamy z jednání nebo fotografie.

Konieczny poukázal na to, že piráti kalendáře svých schůzek už několik let zveřejňují.

Z Legislativní rady vlády, za kterou coby její předseda ministr Kněžínek návrh předkládá, se k uvedené otázce nikdo nevyjádřil.

Poslanec Jan Skopeček z opoziční ODS příliš nevěří tomu, že by zákon dokázal omezit moc lobbistů. "Ten, kdo bude chtít vyvíjet na politickou reprezentaci jakýkoliv tlak, si najde cestičky," řekl. Podle něj hraje roli morální integrita jednotlivých politiků, a řešení tak podle něj mají v rukou spíše voliči, kteří by neměli znovu volit kandidáty, kteří se nechají ovlivnit v zákulisních jednáních. "Věřím také, že kdyby stát přestal přerozdělovat zbytečné dotace, prostor pro lobbing se zmenší," dodal Skopeček.

Zákon vítá významný hráč při vyjednávání s politiky - odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula míní, že návrh zákona má logický záměr. "Je rozdíl, když za vámi přijde předseda odborů, kterého znáte, nebo nějaký pan Novák, o němž nic nevíte," uvedl Středula. Zákon podle něj dokáže nastavit pravidla, která podpoří "věrohodné" lobbisty, kteří se nesnaží skrývat za neznámou identitu.

Podle Konieczného jde návrh správným směrem, bude však vyžadovat jisté úpravy.

"Záznam v registru by měl obsahovat nejenom identifikační údaje lobbisty a lobbovaného, ale i obsah projednávané schůzky včetně závěrů. Pouhá informace o konání schůzky je nedostatečná," uvedl. Zároveň navrhuje rozšířit definici lobbovaných lidí, například o radní veřejnoprávních médií či další lobbisticky exponované funkce.

"Zákon má značný protikorupční potenciál a nepochybně může oslabit klientelistické jednání, nicméně musí do něj být promítnuté připomínky například co se týče záznamu obsahu schůzky," dodal analytik pirátů.

Podobný návrh už chtěla prosadit bývalá vláda v demisi současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Návrh počítal mimo jiné s povinným zveřejněním darů vyšších než pět tisíc korun. Kvůli demisi však minulá vláda nestačila návrh protlačit až do sněmovny.

Autoři: Martin Ťopek