Finanční správa prohrála další spor o zajišťovací příkazy.
Finanční správa prohrála další spor o zajišťovací příkazy.
autor: HN - Jakub Plíhal

Odvolací finanční ředitelství neuspělo u Nejvyššího správního soudu v dalším sporu o zajišťovací příkazy. Těmi předloni zabavilo firmě Naryner Construction 2,3 milionu korun údajně kvůli nedůvěryhodnému subdodavateli a obavě, že firma proto v budoucnu vyměřenou daň nezaplatí. Zajišťovací příkazy finanční správa používá, když se důvodně obává, že daný subjekt nezaplatí v budoucnu daně.

Jenže zajištění peněz Naryneru označil již koncem loňského roku Krajský soud v Ostravě za nezákonné. Odvolací finanční ředitelství proti tomu podalo kasační stížnost, ale tu Nejvyšší správní soud odmítl. "Obavy z nedobytnosti předmětné daně nejsou namístě," napsal Nejvyšší správní soud ve verdiktu, který zveřejnil minulý týden a jako první na něj upozornil web podnikatel.cz.

Kasační soud poukázal na to, že firma dokonce nabízela zřízení zástavního práva ke svým nemovitostem. "Tyto okolnosti vyvracejí odůvodněné obavy, že v době její vymahatelnosti bude daň nedobytná," konstatoval soud.

Firma nyní připravuje žalobu a bude požadovat odškodné. "Přežili jsme jen díky tomu, že jsme si půjčili peníze a také kvůli nezměrné trpělivosti obchodních partnerů," řekl serveru iHned.cz jednatel firmy Michal Kramoliš, který nyní čeká až bude hotov znalecký posudek, jenž celkovou škodu vyčíslí. O tom, kolik bude požadovat, odmítl spekulovat. "Měl by být do měsíce," řekl.

Finanční správa přitom ani po původním verdiktu loni v listopadu nechtěla firmě zadržované peníze vrátit. Udělala to až poté, co se Kramoliš obrátil na média a ta případ popsala. "Nebýt medializace, tak jsme tehdy peníze nedostali," je přesvědčen.

Bydliště na radnici a datová schránka

Spor začal koncem roku 2016, kdy Finanční úřad pro zlínský kraj kontroloval účetnictví stavební firmy Naryner Construction. Finančnímu úřadu byl totiž podezřelý jeden z jejích subdodavatelů, firma Premix. Ta je podle něj nedůvěryhodná, protože nezveřejnila své účetní závěrky, sídlí na virtuální adrese a komunikuje s finančním úřadem pouze prostřednictvím datové schránky. Původní jednatel měl navíc trvalý pobyt nahlášen v sídle městského úřadu.

Finanční úřad si také prověřil majetek firmy Naryner a když zjistil, že jeho pasiva přesahují aktiva, v prosinci 2016 vydal celkem 17 zajišťovacích příkazů, jímž přikázal firmě zaplatit 2,3 milionu korun.

Naryner podal žalobu k soudu, v níž argumentoval tím, že byl klasický přeprodejce stavebního materiálu za tříprocentní provizi a existence zboží nikdo nezpochybnil. A navíc odmítl, že by měl nedostatečný majetek – s ohledem na předchozí hospodářské výsledky je prý doložitelné, že by si na v budoucnu splatnou daň vydělal. A v neposlední řadě také poukázal na to, že jednatel firmy Michal Kramoliš nabízel zřízení zástavního práva na svých nemovitostech.

Příkazy nemají vést k likvidaci

Krajský soud dal Naryneru loni v listopadu zapravdu a zajišťovací příkazy zrušil. Přiznal sice, že obavy správců daně nebyly bezdůvodné. Pokud je ale přiměřeně pravděpodobné, že daň bude uhrazena postupně ve splátkách, musí dát správce daně "přednost této variantě před okamžitým uspokojením s ekonomickou likvidací subjektu". "U fungujícího podniku se měly finanční orgány více zabývat použitím jiných přiměřenějších prostředků," konstatoval soud, podle něhož nebylo zřejmé, proč úřady dovodily, že Naryner je rizikovým subjektem.

Odvolací finanční ředitelství proti zrušení příkazů podalo kasační stížnost, ale Nejvyšší správní soud ji označil za nedůvodnou. A postupy finačních úřadů ostře zkritizoval.

"Daňové řízení zásadně neslouží k trestání daňových subjektů. Nejvyšší správní soud musí odmítnout přístup, kdy zajišťovací příkaz může být vydáván ihned poté, co byly zjištěny jakékoliv nesrovnalosti. Zajišťovací příkaz zásadně nemá vést k ekonomické likvidaci subjektu a odčerpání všech jeho disponibilních příjmů," konstatoval předseda senátu nejvyššího správního soudu Petr Průcha.

Průcha zdůraznil navíc to, že Kramoliš ihned po vydání zmíněných příkazů souhlasil se zřízením zástavního práva ke svým nemovitostem. "Byl jsem si jistý, že je vše v pořádku, tak jsem nabídl veškerý svůj majetek," říká Kramoliš.

Autoři: Marek Pokorný