Ruperta Stadlera zatkla policie na začátku minulého týdne.
Ruperta Stadlera zatkla policie na začátku minulého týdne.
autor: HN – Ondřej Běhal

Zatčení Ruperta Stadlera, šéfa představenstva automobilky Audi, začátkem týdne (18. června) šokovalo nejen celý koncern Volkswagen, kam Audi patří, ale i veřejnost a manažera samotného. Sebevědomý muž, který řídil proslulou firmu s 90 tisíci zaměstnanci, používal firemní letadlo, jednal s předsedy vlád a rozhodoval, kam potečou miliardy eur, musel v pondělí 18. června vyměnit svoji prostornou pracovnu v Ingolstadtu za jednomístnou vazební celu v Augsburgu-Gablingenu.

Státní zástupce v Mnichově ho obvinil z podvodu, neboť Stadler (55) podle úřední verze věděl o tom, že Audi zákazníkům prodává naftová auta s motorovým softwarem umožňujícím manipulovat s měřením emisí oxidů dusíku. Státní zástupce rovněž dospěl na základě odposlechů Stadlerova mobilu k závěru, že se manažer snaží ovlivňovat jak svědky, tak vyšetřované manažery Volkswagenu.

Rupert Stadler, jemuž dozorčí rada Audi pozastavila výkon funkce, tráví nyní čas v mužské věznici, jež byla dokončena v roce 2015 a patří k nejmodernějším v Německu. Lze v ní umístit až 609 lidí, na které dohlíží 218 zaměstnanců.

Obviněný manažer byl v tomto týdnu několikrát vyslechnut, ale vyšetřovatelé nejsou s tím, co sdělil, vůbec spokojeni, informují německá média. Stadler proto nemůže počítat s tím, že by byl brzy propuštěn na svobodu. Zůstane za mřížemi blíže neurčenou dobu a čekají ho další nepříjemné výslechy.

V Augsburgu-Gablingenu se Stadlerovi vede stejně jako ostatním vězňům. Nepožívá žádných privilegií. Nosí modrý "mundúr" a jí to, co všichni ostatní.

K výslechu se může dostavit v manažerském obleku, ale musí o to předem požádat.

Společnost Audi, dceřiná firma Volkswagenu, je právem považována za "líheň" mnoha technických inovací, jež následně slouží celému koncernu. To platí i pro vývoj moderních naftových motorů. Technici Audi začali od roku 2004 programovat software, který pro emisní zkoušky vyvinula firma Bosch.

Od vypuknutí skandálu ve druhé polovině roku 2015 představenstvo Audi opustilo šest lidí, včetně šéfa vývoje.
Předseda Stadler svoji pozici uhájil, přestože jeho odchod z funkce požadovalo několik členů dozorčí rady. Stál za ním i předseda dozorčí rady Volkswagenu Hans Dieter Pötsch i hlavní vlastníci – rodinná dynastie Piëchových a Porscheových.

Dozorčí rada koncernu mu pár týdnů před zatčením vyslovila důvěru s odkazem na dosavadní výsledky interního vyšetřování, které Volkswagen svěřil americké advokátní kanceláři Jones Day. Avšak ukázalo se, že mnichovské státní zastupitelství má o vnitřním šetření značné pochybnosti. Proto také jeho pracovníci doprovázení policií v pondělí 18. června před sedmou hodinou ranní zazvonili u Stadlerovy vily nedaleko Insgolstadtu. Stadler, který se chystal na zasedání představenstva, putoval na příkaz soudkyně do předběžné vazby, aby nemohl ovlivňovat průběh vyšetřování Dieselgate.

Rupert Stadler stanul v čele Audi začátkem roku 2007, kdy vystřídal Martina Winterkorna. Ten odešel do Wolfsburgu řídit celý koncern jako generální ředitel a předseda představenstva.

Stadler měl ve srovnání s kolegy zastávajícími u Volkswagenu ředitelské posty jeden handicap. Nebyl vzděláním technik, nýbrž podnikový ekonom zaměřený na finanční kontrolu, obchod a marketing. Prosadil se díky své ctižádosti a píli, umocněné vysokou inteligencí.

Proto také zaujal Ferdinanda Piëcha, brilantního technika a tvrdého manažera, který řídil Volkswagen v letech 1993–2002. Poté do dubna 2015 předsedal dozorčí radě. Stadler od roku 1997 asi pět let řídil sekretariát představenstva, takže podléhal přímo Piëchovi. Na tomto postu se podrobně seznámil s tím, jak koncern funguje.
Z postu šéfa sekretariátu vedla cesta rovnou do představenstva Audi, jehož členem se stal v roce 2003 a o čtyři roky později usedl do předsednického křesla.

Firma za jeho jedenáctiletého vedení zvýšila roční tržby ze 34 na 60 miliard eur, což loni představovalo 26 procent tržeb celého Volkswagenu. Audi v minulém roce zvýšila provozní zisk o 6,3 procenta na 5,1 miliardy eur, to je 37 procent koncernového ukazatele.

Volkswagen, jež je největším výrobcem aut na světě, kontrolují dvě rozvětvené rodiny Piëchových a Porscheových, které prostřednictvím rodinného holdingu Porsche SE v koncernu drží 52,2 procenta hlasovacích práv.

Tento "klan" v dubnu 2015 přišel o svoji dominantní figuru mající značný vliv na chod celého koncernu. Rodinný patriarcha Ferdinand Piëch (nyní mu je 81 let) po sporu s generálním ředitelem a šéfem představenstva Martinem Winterkornem o budoucím směřování Volkswagenu složil funkci předsedy dozorčí rady a stáhl se do ústraní.

Piëchovu úlohu převzal jeho bratranec Wolfgang Porsche (75). Muž, který podobně jako Stadler nemá technické vzdělání (ve Vídni studoval světový obchod), je od roku 2007 předsedou dozorčí rady automobilky Porsche a dozorčí rady rodinného holdingu Porsche SE. A ještě sedí v dozorčích radách Volkswagenu a Audi.

Hlavní vlastníci se během vyšetřování emisního skandálu důsledně drží stranou. Německý server Automobilwoche.de poznamenává, že "Dieselgate" je hodně znejistil. K zásadní obměně na vrcholových postech se ale majitelé držící nadpoloviční většinu hlasů neodhodlali. Jak se zdá, vsadili na osvědčené "staré kádry", jimž léta důvěřují. Zájmy rodinné dynastie ve dvacetičlenné dozorčí radě Volkswagenu hájí čtyři lidé.

Širší rodinný okruh odhadem zahrnuje asi 80 lidí, jejichž kariéra a obchodní zájmy se liší. Zdaleka ne všichni jsou přímo spojeni s automobilovým průmyslem. Podnikají třeba v designu, právních službách nebo nemovitostech.

Autoři: Václav Lavička