Andrej Babiš
Andrej Babiš
autor: HN – Václav Vašků

Rodící se vláda hnutí ANO a sociálních demokratů chce splnit podmínku komunistů a zdanit církevní restituce. Premiér Andrej Babiš přitom musí počítat s tím, že záměr vzít církvím na dani ročně 380 milionů korun, tedy celkem přes devět miliard, pravděpodobně skončí u Ústavního soudu.

Komunisté o víkendu prohlásili, že zdanění církevních náhrad je jejich nová podmínka, aby tolerovali vládu ANO a ČSSD. Bez jejich poslanců by druhý Babišův kabinet nezískal důvěru ve sněmovně.

KSČM prosazuje novelu, která počítá se zavedením 19procentní srážkové daně na každoroční peněžní kompenzace církvím. Tuto předlohu na začátku roku schválila menšinová vláda ANO v čele s Babišem. Už tehdy ovšem připustila, že návrh může narazit u Ústavního soudu.

59 miliard

korun určil restituční zákon na finanční náhrady církvím. Vyplácení je rozvrženo na 30 let.

"Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, (…) nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný," uvedl kabinet v příloze k lednovému usnesení.

Někteří ústavní právníci upozornili, že náhrada za zabavený majetek není zdanitelným příjmem, ale nápravou majetkové křivdy. "Je to, jako kdyby vám vrátili dům a vy jste z toho měl zaplatit poplatek. Platit daň z ukradeného majetku, který se vrací zpět, je nehoráznost," řekl Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Podobné argumenty zdůrazňují také církve. Pokud parlament zdanění náhrad schválí, chtějí se na Ústavní soud obrátit prostřednictvím opozičních poslanců nebo senátorů.

Druhou cestou je podnět od církevní právnické osoby poté, co jí finanční úřad vyměří daň.

Babiš se možného napadení novely o zdanění církevních restitucí u Ústavního soudu neobává. Počítá prý s tím, že sociální demokraté mají plán, jak u soudu případně obhájit výtky, že zákon funguje retroaktivně.

"Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějaké podpoře KSČM," řekl Babiš v pondělí.

Pro zdanění je i předseda sociál­ních demokratů Jan Hamáček. "Návrh zákona na zdanění náhrad poslanci ČSSD jednoznačně podpořili v prvním čtení a nechystáme se na tom nic měnit," napsal na Twitteru.

V současnosti komunistickou novelu projednávají sněmovní výbory. V prvním hlasování v únoru ji kromě ANO, komunistů a většiny poslanců ČSSD podpořili také zástupci SPD Tomia Okamury.

Kromě hrozící stopky u Ústavního soudu je se zdaněním náhrad spojený ještě jiný problém. Více než majetnější katolíky by takové řešení postihlo ostatní, menší církve, hlavně druhou nejpočetnější Českobratrskou církev evangelickou a třetí Československou církev husitskou.

Zatímco katolíci dostali zpátky větší část původního majetku, včetně lesů a budov, s nimiž mohou dál hospodařit, ostatní církve jsou více závislé na peněžní složce vyrovnání. Jednak měly mnohem méně nemovitostí, zároveň se na ně restituce mnohdy nevztahovaly.

"Znamenalo by to krácení peněz, které jdou v naší církvi mimo jiné na rozvojové projekty, budování škol a sociálních služeb," říká synodní kurátor Českobratrské církve evangelické Vladimír Zikmund. "Ještě významnější je ale morální hledisko. Sedmdesát let poté, co se komunisté dostali k moci, podmiňují toleranci vládě pohrdáním zákony a uzavřenými smlouvami. To by demokratická společnost neměla dovolit," dodal.

Evangelíci i husité se v Ekumenické radě církví v březnu připojili k prohlášení, že jednání o náhradách je smutnou ironií. "Odehrává se právě teď, kdy si připomínáme výročí komunistického převratu v roce 1948 a oběti totalitního režimu, který následoval," uvedla rada. Zdanění by se dotklo i Federace židovských obcí. Podle jejich předsedy Petra Papouška by změna způsobila "obrovský problém" v dlouhodobém plánování.

Církevními restitucemi se už v roce 2013 zabýval Ústavní soud. Žádosti na zrušení restitučního zákona tehdy nevyhověl. Kalkulacemi, podle kterých byl majetek pro restituce oceněn, se ale soud odmítl zabývat. Poznamenal jen, že výměra původního majetku "nevykazuje znaky libovůle či omylu zákonodárce, nýbrž má rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje".

Objem majetku pro restituce a finanční náhrady stanovily církve a stát už v roce 2007 na 134 miliard korun. Východiskem pro ocenění byly údaje od církví a náboženských společností, Pozemkového fondu ČR a Lesů ČR. Při ocenění se vycházelo z průměrné ceny nemovitostí v Česku, výpočet podpořily studie od Výzkumného ústavu zemědělského a poradenské společnosti Ernst & Young.

Babiš v pondělí zopakoval, že ocenění náhrad je podle něj nadsazené. Podrobněji ale svoje připomínky k dřívějším výpočtům nerozvedl.

Navrácení se týká majetku, který zůstal ve vlastnictví státu, tedy nikoliv vlastněného kraji, obcemi, lidmi nebo firmami. Finanční kompenzace činí úhrnem 59 miliard korun, 75 miliard se vrací v podobě majetku, především katolické církvi. Finanční část náhrady se vyplácí po dobu 30 let s přihlédnutím k výši inflace.