Ústavní právník Aleš Gerloch, 2018
Ústavní právník Aleš Gerloch, 2018
autor: Marek Pokorný

"Přímá volba posílila roli prezidenta, který již nemá bezprostřední vztah k parlamentu a v zásadě nemůže být odvolán," říká v rozhovoru pro HN právník Aleš Gerloch. "Ač se o tom mluví, tak nikdo nemá v současné době kompetenci podat k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta, aby neprotahoval jednání o vládě," dodává.

Jsme půl roku od voleb a stále nemáme vládu s důvěrou. Ta je v nedohlednu. Kdy může být?

Ústava stanoví jeden závazný termín. Vláda, která je jmenována jako celek, musí do 30 dnů předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Pokud jde o ostatní otázky, nejsou termínově řešeny. Pokud nezíská důvěru, musí podat demisi a je na prezidentovi republiky, jak rychle se postupuje. Protože on jmenuje předsedu vlády a od toho se odvíjí sestavení vlády a ta třicetidenní lhůta.

Mělo by se jednat bez zbytečného odkladu. Tam, kde zákon či ústava nestanoví žádný termín, vychází, že se postupuje tak, aby věci šly kupředu, tedy že se hodnotí, jestli se vedou reálná jednání.

Ale vláda bez důvěry dělá již čtyři měsíce dost zásadní kroky. Je to v pořádku a v souladu s ústavou?

Pokud jde o rozhodování vlády, tak ta není věcně limitována. Exekutivní rozhodnutí může vláda v demisi činit. Experti opakovaně diskutovali, zda by vláda v demisi neměla být věcně omezena, ale na kulatých stolech, jež loni organizoval předseda Legislativní rady vlády, se dospělo k tomu, že je obtížné stanovit, které otázky by to měly být a co by se dělo, pokud by bylo třeba takové exekutivní věci řešit a vláda je dělat nemohla. Poslanecká sněmovna však musí schválit vládní návrhy zákonů, zákon o státním rozpočtu a tím vládu, jež nemá dostatečnou oporu mezi poslanci, omezuje.

Vy současnou situaci popisujete jako oslabení role Poslanecké sněmovny a emancipaci prezidenta vůči parlamentu. Jak ji posílit?

Role sněmovny je oslabena tím, že prezident republiky je volen přímo. Tedy že prezident sám nemá bezprostřední vztah k parlamentu a v zásadě nemůže být odvolán. Je pouze možnost, že by se obě komory shodly, že nemůže vykonávat úřad, a on se může bránit u Ústavního soudu. Obtížně se také podává ústavní žaloba proti němu. To bylo ústavní novelou, která zavedla přímou volbu, rovněž ztíženo.

Současná situace je důsledkem té ústavní úpravy. V ústavním systému nemůžeme spoléhat na osobní vlastnosti osob, jež jsou aktéry. A vycházet z toho teď bude prezident, který bude silnější, aktivističtější. Přímá volba nepochybně oslabuje vazbu prezidenta republiky na politické strany, protože předtím ho vybíraly politické síly.

A jak roli Poslanecké sněmovny posílit?

Političtí aktéři mají spolu jednat a nacházet řešení, která jsou racionální.

Mluví se o tom, že by mohl Ústavní soud takovou situaci řešit na základě žaloby, jež by chtěla, aby prezident neprotahoval jednání o vládě.

Na základě žaloby koho?

Třeba skupiny poslanců či senátorů.

Žádná skupina k tomu není legitimována. Tady není řešení. To řešení je v politické rovině.

Ale pan předseda Rychetský v rozhovoru pro HN loni v listopadu řekl, že prezident "nepochybně bude pod hrozbou ústavní žaloby".

Teprve napotřetí musí jmenovat předsedu vlády na návrh předsedy sněmovny. Tam teprve může nastat situace, pokud by to prezident republiky eventuálně nechtěl akceptovat. To by se potom mohlo řešit u Ústavního soudu – pak by byl k takovému sporu legitimován předseda sněmovny, že tento jeho návrh musí být akceptován. Ale nevím, jestli chceme, aby se politické otázky řešily právní cestou.

Takže celé čtyři roky může vládnout menšinová vláda v demisi, která se často opírá o podporu SPD a KSČM a může to tak pokračovat dál?

Tady to je na prezidentovi republiky, aby zasáhl a takový stav ukončil. A aby pověřil jinou osobu, popřípadě přímo jmenoval někoho jiného předsedou vlády.

To se však vzhledem k jejich vstřícnému vztahu nedá moc čekat...

To uvidíme. Zdá se ale, že takto se situace vyvíjet nebude a v době několika týdnů se snad najde řešení.

Takže – pokud se nakonec politici v brzké době nedohodnou – do toho nemůže nikdo zasáhnout dřív, než při tom třetím pokusu, kdy má předsedu vlády navrhnout předseda sněmovny.

Ano. Ale může tu být reálný tlak, který může být veden ze strany veřejnosti, politických stran. Je tu podpora dvou dalších stran (SPD a KSČM), ovšem ta nestandardní situace je v tom, že se nevytvořila koalice. Za standardní situace by přece existovala koalice těchto tří stran. A ta by disponovala 115 hlasy. Takže je to i odpor části členů hnutí ANO a části veřejnosti, která brání vytvoření takové koalice.

Ten odpor části ANO je však pouze proti přiznané koalici s SPD a KSČM, pokud bude menšinový kabinet s jejich neformální podporou, tak už takový odpor, zdá se, není…

Ale my to můžeme otočit, ať udělají něco jiné strany, zastoupené ve sněmovně. Opakuji, základ je v politickém procesu. I jiné strany, ať již lidovci, piráti či občanští demokraté, mohou jednat se současným premiérem, za jakých podmínek – protože do koalice určitě nebudou chtít jít – budou tolerovat vznik menšinové vlády. Klíčovou pozici má v tom zřejmě sociální demokracie, která připouští i možnost koalice.

Autoři: Marek Pokorný