Pravidla jako pro podnikání. Poslanec za piráty Jakub Michálek navrhuje změny pro Airbnb.
Pravidla jako pro podnikání. Poslanec za piráty Jakub Michálek navrhuje změny pro Airbnb.
autor: DVTV

On-line zprostředkovatel turistických pronájmů Airbnb se v Česku možná dočká nových pravidel. Podle pirátské strany by původně sanfranciská firma měla státu pravidelně posílat přehledy, z nichž bude jasné, kdo jejich prostřednictvím byty pronajímá a kolik na tom vydělává. Současně by podle nich bylo vhodné, aby místní poplatky za ubytované turisty odvádělo státu přímo Airbnb.

Stát si stále neví příliš rady, jak se k podobným digitálním službám stavět. A jak si poradit s výběrem poplatků a daní od lidí "schovaných" pod platformou, kteří se placení často vyhýbají proto, že se nepovažují za hoteliéry. Nastavení jasných podmínek pro Airbnb nebo Uber má ale současná vláda v demisi ve svém programovém prohlášení. Evropským státům navíc otevřel dveře k regulaci služeb digitální ekonomiky prosincový verdikt Soudního dvora EU nad alternativní taxislužbou Uber. Ten úřadům usnadnil způsob získávání údajů o řidičích.

Na změnách teď pracuje skupina na ministerstvu pro místní rozvoj. "Některé návrhy jsou již připraveny a jejich zveřejnění lze brzy očekávat," uvedl mluvčí resortu Vilém Frček. Na přijetí jasných pravidel tlačí například právě piráti, jejichž poslanec Jakub Michálek je členem zmíněné skupiny. "Na soustavné pronájmy se musí vztahovat pravidla jako na podnikání," říká Michálek. Ten za svou stranu navrhuje, aby měla firma Airbnb povinnost poskytovat údaje o pronajímatelích daňové správě a hlavně aby za ně hromadně odváděla patřičné poplatky. Dnes musí člověk hlásit městské části, které byty ke krátkodobému ubytování slouží, platí místní poplatek a ještě musí městské policii hlásit ubytované osoby. "Navrhoval jsem, aby tato data dostávala daňová správa, která určí výši příslušného poplatku. Ten by byl zahrnutý v ceně za ubytování. Tím dosáhneme toho, že všichni poskytovatelé budou poplatek platit, a mohli bychom upravovat výši poplatku, aby měl regulační efekt," vysvětluje Michálek s tím, že dnes určuje výši poplatků vyhláška, ale efektivně je nikdo nevymáhá a platí je jen část poskytovatelů. "Jsou navíc nízké. Někdo vydělá na bytě v centru Prahy 80 tisíc, ale zaplatí za to tisícovku," uvádí poslanec.

2,1 miliardy

korun je podle vládní analýzy ze září celkový roční výnos pražských pronajímatelů přes Airbnb.

Zároveň chce stanovit hranici, od níž už pronajímání přes Airbnb není přivýdělek, ale podnikání. Navrhuje, aby úřady člověka považovaly za profesionála, pokud vydělává krátkodobými pronájmy víc než 30 tisíc ročně. Pak by musel mít nemovitost i patřičně zkolaudovanou.

Největší problémy má s kontrolou nad službou hlavní město. Ve středu dokonce pražští zastupitelé z opozičního klubu Zelená pro jedničku upozornili, že se některé byty v majetku Prahy 1 využívají k pronájmu na Airbnb. Jedenáct lukrativních bytů na Václavském náměstí nabízí turistům firma, která je má od radnice pronajaté. Vedení města uvedlo, že se pokouší problém řešit.

Loni přišel Úřad vlády s analýzou sdílené ekonomiky, která ukázala, že Airbnb dnes ovládá skoro půlku ubytovacího trhu v Praze, s tržbami přes dvě miliardy korun, které nejsou z větší části zdaněny. Airbnb se tehdy bránilo poukazem na vlastní data. "Průměrný český hostitel ve svém pronajímaném bytě bydlí celých 17 let," uvedla HN evropská manažerka Airbnb pro styk s veřejnou správou Sofia Gkiousou. Nelze podle ní tvrdit, že Češi nabízejí přes platformu spíš volná obydlí. Vládní analýza ale naopak upozornila, že 15 procent pražských Airbnb pronajímatelů drží víc než polovinu místního trhu této služby. K aktuálně navrhovaným změnám dostalo Airbnb prostor se vyjádřit, do uzávěrky čísla však odpovědi nedodalo.

Jednotné odvádění poplatků přímo firmou by uvítala i primátorka Adriana Krnáčová (ANO). "S Airbnb jednáme o tom, že by místní poplatky městu odváděli sami. Ovšem ten problém se často zužuje jen na tuto jedinou službu, ale velmi rychle se tu etablují i další obdobné projekty," uvádí Krnáčová.

V zahraničí už přitom řada měst přistoupila k ostřejším regulacím. Naposledy Amsterdam, kde se rozhodlo, že lidé budou moct pronajímat nemovitosti jen na třicet dní v roce místo původních šedesáti.

S přispěním Veroniky Neprašové