Lubomír Poul.
Lubomír Poul.
autor: Grafika HN - Petr Puch

Úřad vlády nemusí vydat čtvrt milionu korun, které si ve svém trezoru v rozporu s předpisy uložil jeho tehdejší ředitel Lubomír Poul. Peníze spolu s dalšími 3,5 milionu korun, které si tam údajně uschovali Poulovi rodiče, objevili policisté při legendární razii v červnu 2013, která vedla k pádu kabinetu premiéra Petra Nečase.

"Vlastnické právo žalovaného soud za prokázané nemá," uvedla soudkyně Iveta Nedozrálová.

Poul jako důkaz předložil své čestné prohlášení, že jsou peníze jeho. To potvrdil i ve výpovědi před soudem. Soudkyni to ale nestačilo. "Z těchto důkazů nemá to vlastnické právo soud za prokázané, protože žalobce dostatečně neosvětlil, z jakých důvodů měl ve své kanceláři v hotovosti prostředky v požadované výši, a to i v kontextu k další částce, svěřené jeho rodiči," konstatovala Nedozrálová.

Žalobci nalezené peníze po razii nejprve zabavili, ale zhruba po roce je vrátili Úřadu vlády - nepodařilo se jim prokázat, že by souvisely s trestnou činností. Úřad vlády je poté Poulovi, který nyní pracuje jako ředitel Náboženské matice, odmítl vydat.

"Měli absurdní požadavek, že pan inženýr Poul má prokázat, že ty peníze byly jeho, ačkoliv byly v trezoru, který jako šéf Úřadu vlády užíval. A nikdo jiný klíče od toho trezoru neměl," řekl minulý týden Poulův advokát Vladimír Řičica. K pondělnímu vynesení rozsudku se on ani Poul nedostavil.

Jedním z argumentů Úřadu vlády bylo, že interní směrnice nedovolovala v trezoru přechovávat vlastní majetek. "Prý tam byl pracovní řád, že člověk tam nesměl mít soukromé peníze. Ale není přece možné mu je kvůli tomu zabavit," argumentoval Poulův právník Vladimír Řičica.

Ten navíc poukázal na to, že pokud by státní zastupitelství shledalo na původu peněz něco podezřelého, tak by je Úřadu vlády nevracelo. "Doložili jsme čestným prohlášením pana Poula, že šlo o jeho vlastní peníze. Úřad vlády absurdně reagoval, že to považuje za nedostatečné. Peníze chtěl poukázat na nějaké dobročinné účely, že to je věc nalezená," uvádí.

Úřad vlády vysvětloval, že peníze nemůže vydat, protože prý nezná jejich původ. A poukázal, že Poul byl 13. června 2013 při otevírání svého trezoru s uvedenými penězi, ale tehdy se k nim nepřihlásil. To udělal až o více než dva roky později, když státní zástupci zabavené peníze vrátili Úřadu vlády.

Poulovy příjmy nebyly zanedbatelné a bez problémů by z nich uspořil i celou uvedenou částku. Například za prvních šest měsíců roku 2013 měl plat 779 680 korun a na odměnách dostal dalších 968 000 korun. S průměrnou měsíční mzdou přes 290 tisíc korun tak bral víc než premiér.

Policie při razii v červnu 2013 zadržela celkem osm lidí. Původně mezi nimi byl i Poul. Jeho jediného ho pak ale nakonec propustila bez obvinění. Když měl v březnu 2015 svědčit v kauze poslaneckých trafik, zdržel se na svědecké lavici jen několik desítek vteřin. Odmítl totiž vypovídat, protože by si mohl přivodit trestní stíhání. A ze stejného důvodu odmítl vypovídat o rok později, když se jiný soud snažil zjistit, jakým způsobem se podnikatel Ivo Rittig dostal k tajným zprávám BIS. Poul k nim přitom měl jako ředitel Úřadu vlády přístup.

Úřad vlády před soudem zastupoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jeho mluvčí Radek Ležatka nechtěl spekulovat, odkud peníze - pokud soud neuvěřil Poulovi, že byly jeho - mohly být. "O tom nebudu spekulovat. Jsme rádi, že jsem zvítězili," řekl Ležatka.

Peníze jsou zatím na depozitním účtu Úřadu vlády, kde zřejmě ještě zůstanou. Poulův advokát Vladimír Řičica již dříve řekl, že v případě, že soud žalobu zamítne, se odvolají.

Na soudě leží ještě jedna žaloba, v níž Poulovi rodiče požadují vydání zbylých 3,5 milionu korun - které si u něj údajně uschovali. O té soud dosud nezačal jednat. Není přitom jasné, kde mohli jeho rodiče uvedenou sumu získat. Poulova matka totiž, jak v minulosti upozornil server iRozhlas.cz, pracovala jako prodavačka a otec byl řadovým pracovníkem v továrně.

Autoři: Marek Pokorný