Prezidentští kandidáti by dali soudcům větší svobodu (ilustrační foto)
Prezidentští kandidáti by dali soudcům větší svobodu (ilustrační foto)
autor: HN - Jiří Koťátko

Pět z devíti kandidátů, kteří se budou již příští víkend ucházet v prvním kole o post prezidenta, je pro zavedení takzvané soudcovské samosprávy. Tedy orgánu, který by prezentoval českou justici jako celek. Vyplývá to z dotazníku Hospodářských novin mezi uchazeči o Hrad. Většina kandidátů je také spokojena s aktuálním složením Ústavního soudu či prací nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

První justiční pravomoc

Jedním z prvních výrazných zásahů do nejvyšších justičních pater, která bude mít ve svých rukách nově zvolený prezident, je jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu. Jeho současný šéf Josef Baxa v září dokončí svůj mandát. "Nedovedu si představit lepšího předsedu Nejvyššího správního soudu, než je pan doktor Josef Baxa. Patří mezi soudce, kteří se nebojí veřejně prezentovat své osobní názory na politické a společenské dění. To je velmi užitečné pro dotváření určitého právního povědomí laické společnosti. Hledání případné náhrady za něj bude extrémně složité," říká kandidát na prezidenta Jiří Hynek. Sám ale konkrétní jméno Baxova nástupce nemá, stejně jako většina dalších uchazečů o Hrad. Marek Hilšer i Michal Horáček by pak vybírali ze současných soudců a nehledali nová jména. "Na Nejvyšším správním soudu je dostatek osobností, které by tento soud mohly do budoucna vést," popisuje Marek Hilšer a zmiňuje dosavadního místopředsedu soudu Michala Mazance či šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou.

Volba Baxova nástupce nebude důležitá jen pro soud samotný. Josef Baxa patří mezi dlouhodobé zastánce takzvané soudcovské samosprávy. Spolu s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem a předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským ji propagují několik let. A to v podobě Nejvyšší rady soudnictví, která by namísto ministerstva spravedlnosti řešila klíčová justiční témata a "hovořila" za všechny soudce. "Činitelé v ústavním systému potřebují mít partnera pro ústavní dialog v rámci dělby moci. Chce-li vláda, parlament nebo prezident republiky mluvit s justicí, nemá s kým," řekl před dvěma lety HN sám Baxa s tím, že v aktuálním modelu nemá nikdo kompetenci vystupovat za celou justici.

Nejvyšší rada soudnictví

Současná hlava státu, prezident Miloš Zeman, soudcovskou samosprávu dlouhodobě podporuje. Nejvyšší radu soudnictví označil za možný stabilizační prvek justice už v roce 2015. Jako jeden z důvodů uvedl časté střídání ministrů spravedlnosti. Na aktuální otázky redakce jeho kancelář do uzávěrky odpovědět nestihla.

Podobný krok by vítal i Jiří Drahoš. "Vytvoření vrcholného orgánu justice, který bude mít možnost rozhodovat o věcech, které se justice bezprostředně týkají, je dobrým řešením," uvedl s tím, že by tak bylo fungování justice méně pod vlivem přirozeně se měnících politických trendů. Její roli by pak viděl například ve výběru soudců na základě jasně stanovených pravidel.

Se zřízením rady by naopak nesouhlasil Pavel Fischer. "Pokud bych měl změnit názor, nechal bych si předložit analýzu zkušeností ze zemí, kde soudcovská samospráva byla zavedena. Vnímám totiž, že staré problémy nevyřešila, a přinesla nové," míní. Podobně její dopad vidí i Mirek Topolánek. "Jsem pro, aby se zvýšila míra soudcovské samosprávy a snížila závislost justice na ministrovi spravedlnosti. Nejsem ale úplně přesvědčen, zda je kvůli tomu třeba zřizovat novou instituci," tvrdí. Upozorňuje také, že v současném modelu může "aktivistický ministr prostřednictvím jmenování soudních funkcionářů, ekonomickými tlaky či širokými kárnými pravomocemi poměrně masivně ohrožovat nezávislost soudců".

Nerozhodnutí pak v otázce soudcovské samosprávy zůstávají Michal Horáček a Marek Hilšer. "O této možnosti se mluví dlouhodobě a je to určitě zajímavá koncepce. Ale třeba sousední Slovensko ukazuje, že koncepce soudcovské samosprávy není bez rizik," říká Horáček. Marek Hilšer dodává, že "orgán soudní samosprávy není všespásný a při nevhodném nastavení může naopak způsobit mnoho problémů".

Spokojenost s Pavlem Zemanem i Ústavním soudem

Prezidentští kandidáti se v anketě HN také většinově ohradili proti omezování či naopak rozšiřování pravomocí státních zástupců. Výjimkou je Petr Hannig, který by žalobcům postavení "snížil". "Státní zástupce na všech úrovních by měl být postaven na roveň advokáta," uvádí. Většina kandidátů je pak spokojena i s prací šéfa žalobců Pavla Zemana. "S nástupem pana Zemana do funkce začalo státní zastupitelství více řešit i politicky citlivé kauzy. To je jednoznačně dobře. Podle mého to ukazuje, že pravomoci jsou dostatečné a záleží zejména na tom, kdo je vykonává," tvrdí Michal Horáček. "Pavel Zeman mi připadá jako kvalitní profesionál, který vzbuzuje důvěru, že zastupitelství nepodléhá politickým vlivům," dodává Marek Hilšer.

infografika: ANKETA MEZI PREZIDENTSKÝMI KANDIDÁTY

Přesto, pokud jde o žalobce, kandidáti nejsou bez výhrad. "Soudci je ne vždy dostatečně kontrolují, takže státní zástupci de facto mají více moci, než jim dává zákon − což se týká například odposlechů," říká Mirek Topolánek. Jiří Hynek pak kritizuje "excesy způsobené absencí osobní odpovědnosti orgánů činných v trestním řízení". Poukazuje také na "trend prolamování advokátního tajemství ze strany státního zastupitelství".

Uchazeči o Hrad v anketě HN komentovali také složení Ústavního soudu. Většina z nich je s obsazením nejvyšší soudní instance spokojena. "Složení zcela odpovídá významu této instituce," míní Jiří Drahoš. "Složení soudu je víc mediální kauzou než otázkou správného fungování. Spíše bych položil otázku politikům, proč tak často zatěžují tento vrcholný orgán kauzami, které by měli být schopni vyřešit na parlamentní půdě," dodává k tomu Vratislav Kulhánek.

I když se posty soudců obmění až v roce 2023, tedy během přespříštího funkčního prezidentského období, v případě předčasného složení mandátu některého ze soudců by měl u Petra Hanniga, Jiřího Hynka i Marka Hilšera šanci třeba profesor Aleš Gerloch.

Autoři: Jaroslav Kramer