Za porušení nočního klidu lze podle nového zákona postihnout i právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající. Do 30. června byla praxe taková, že bylo možné trestat pouze fyzickou osobu – občana.
Za porušení nočního klidu lze podle nového zákona postihnout i právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající. Do 30. června byla praxe taková, že bylo možné trestat pouze fyzickou osobu – občana.
autor: HN - René Volfík

Dávejte si větší pozor na to, jak se chováte, radí právníci. Od července totiž začala platit zbrusu nová právní úprava přestupků. Zvýšila pokuty, které za porušení pravidel hrozí, a úředníkům nalinkovala nové postupy, jak pachatele přestupků stíhat. Až se zaběhnou, měly by jim usnadnit práci.

Pokuty vzrostly v některých případech až na dvacetinásobek. Tak například za poškození tabulky s označením ulice hrozí namísto dřívějších 10 tisíc korun až 200tisícová pokuta. Člověk, který sdělí úřadu nesprávný či neúplný údaj nebo mu informaci zatají kvůli získání neoprávněné výhody, může zaplatit místo 10 až 50 tisíc korun. Pozor by si lidé měli dávat také na to, jak vypadá jejich zahrádka. Pokud úřady dojdou k závěru, že nepořádek narušuje vzhled obce, mohou vlastníkovi nebo uživateli pozemku dát pokutu až 500 tisíc korun.

Nová právní úprava přinesla také zcela nové přestupky, které doposud zákon neznal. Tak například přestupkem proti veřejnému pořádku je nově urážka úředníka. Neukázněný občan za ni zaplatí až 10 tisíc korun.

Nové tresty pro podnikatele

Přísnější sankce hrozí podle nových pravidel i firmám a podnikatelům. Desetinásobně − na 100 tisíc ko­run − vzro­stla třeba maximální pokuta, kterou mohou úřady uložit za ne­oprávněné provozování výdělečné činnosti. "Přísnější postih dopadá též například na neoprávněné užívání obchodní firmy či jakéhokoliv označení zaměnitelného s obchodní firmou nebo označení příznačného pro jiného podnikatele. Za toto protisoutěžní jednání dříve hrozila pokuta v ma­ximální výši 15 tisíc korun, nyní je to nově až 50 tisíc," upozorňuje advokátka z kanceláře Havel, Holásek & Partners Kateřina Staňková.

Šance, že státní orgány budou přestupky stíhat a pokutovat, je kvůli nové právní úpravě větší než kdy dřív.

Až 300 tisíc korun pak zaplatí zaměstnavatelé, kteří nevedou o svých pracovnících zákonem předepsanou evidenci pro účely důchodového pojištění. A pokud živnostník zapomene odevzdat sociální správě přehled o příjmech a výdajích, který se podává do měsíce od odevzdání daňového přiznání, může mu okresní správa sociálního zabezpečení místo dosavadních 20 tisíc korun udělit až 50tisícovou pokutu. Na odhalení přestupků a dokazování navíc dostala "sociálka" víc času. Potrestat chybu může do tří let od chvíle, kdy se o prohřešku dozvěděla. Doposud na to měla jen dva roky.

Podnikatele a obchodní společnosti navíc nově mohou úřady potrestat i za přestupky, které se jich dosud netýkaly. "Například za porušení nočního klidu lze podle nového zákona postihnout i právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající. Do 30. června byla praxe taková, že za tento přestupek bylo možné postihnout pouze fyzickou osobu − občana," upozorňuje vedoucí odboru správních agend pro Prahu 2 Ondřej Jícha.

U živnostníků a dalších podnikajících fyzických osob pak nová právní úprava rozšířila i spektrum osob, za jejichž chování nesou odpovědnost. Vedle zaměstnanců jsou to nově i lidé, které ústně pověří k tomu, aby pro ně něco zařídili, anebo také příbuzní, kteří jim v podnikání bezplatně vypomáhají. "Typickým příkladem je, že manžel vede restauraci, manželka tam chodí dopoledne vypomáhat a nesplní například povinnost elektronicky zaevidovat tržbu. Podle nové právní úpravy se podnikatel nemůže hájit tím, že nešlo o jeho zaměstnance," uvádí příklad Hana Erbsová, právnička Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Firmy na pranýři

Nově to navíc nejsou jen pokuty, kterými mohou státní orgány potrestat živnostníky či firmy za spáchané přestupky. Zákon jim přinesl i zbrusu nový správní trest − zveřejnění rozhodnutí. Ten podle návodu ministerstva vnitra spočívá v tom, že se výrok správního orgánu o přestupku s konkrétním označením pachatele zveřejní na úřední desce a na náklady pachatele také ještě například v tisku, televizi nebo v rozhlase. V Česku zatím mohli pachatelé dostat trest zveřejnění jen od soudu za spáchané trestné činy.

Revoluční změny se ovšem od července dotkly i samotných pravidel pro ukládání správních trestů. Přestupkové řízení se tím přizpůsobuje standardům narýsovaným Evropským soudem pro lidská práva. "Změna se podstatným způsobem projevuje u každého projednávaného přestupku," říká Jícha. Ten, kdo dostane pokutu, se z odůvodnění přesně dozví třeba to, jaké závažnosti jeho čin dosáhl.

Půl milionu za neupravenou zahradu, 200 tisíc za poškození tabule s názvem ulice. Nový zákon zvýšil pokuty za přestupky až dvacetkrát.

Mantinely odpovědnosti za přestupky právnických osob, podnikatelů i běžných lidí navíc nově řeší jeden zákon. "Tímto sjednocením došlo k úpravě jednotného řízení o přestupku," vysvětluje Petr Vinklář z kanceláře primátora Hradce Králové. Zřejmě nejvíc se novinka projeví v trestání podnikatelů a firem. Doposud totiž řízení s nimi upravovalo na 200 různých předpisů. "Manuál", který by nastavil alespoň základní pravidla společná pro všechny delikty, chyběl.

"V důsledku absence obecné právní úpravy měly orgány postihující přestupky a správní delikty doposud ztíženou práci, protože musely mimo jiné hledat analogickou oporu v trestním právu, v judikátech a podobně," říká Staňková z Havel, Holásek & Partners a dodává: "Legislativní zpřehlednění oblasti správního trestání by tedy samo o sobě mělo přispět ke zvýšení efektivity." Tak například ve chvíli, kdy se pachatel dopustí více totožných přestupků spadajících do gesce jednoho správního orgánu, mohou je úředníci nově vyřídit dohromady v jediném řízení. To by jim mělo ulevit od zbytečné administrativy a zabránit tomu, aby ve dvou různých řízeních zbytečně prováděli zcela totožné úkony.

Správní úřady také nově mohou využít institut narovnání. To umožňuje úředníkům nasměrovat pachatele a poškozeného k dohodě. "Poškozený dostane satisfakci a obviněný nedostane záznam o přestupku do evidence přestupků. Má ale povinnost na veřejně prospěšné účely odvést nějakou částku," popisuje základní princip narovnání Erbsová. Takové − kompromisní − řešení snižuje pravděpodobnost, že se pachatel odvolá.

Novinky by tak měly úředníky odbřemenit a ušetřit jim čas, který pak mohou věnovat dalším případům. "Podle nové právní úpravy je mnohem větší pravděpodobnost, že přestupek bude projednáván a stíhán, než byla v minulosti," dodává právnička Deloitte Legal.

Velká očekávání, která nové právní úpravě dala do vínku vláda a která sdílí i právníci, ale zatím zůstávají spíš na papíře. Nová pravidla se vztahují pouze na přestupky spáchané po letošním 1. červenci. U starších deliktů musí postupovat stále podle starých pravidel, ledaže by novinky byly pro pachatele příznivější.

Článek vyšel v týdeníku Ekonom.