Firmy si od agentur najímají hlavně lidi z dělnických profesí (ilustrační snímek).
Firmy si od agentur najímají hlavně lidi z dělnických profesí (ilustrační snímek).
autor: archiv HN

Stále více agentur práce se snaží vyhnout placení daně z přidané hodnoty. Finanční správa varuje firmy před půjčováním zaměstnanců od podvodníků. Berní úředníci mohou v takovém případě DPH vymáhat na nich, protože podle zákona ručí za její zaplacení klient stejně jako agentura.

"Zjistili jsme daňové podvody v oblasti poskytování pracovní síly," říká Jiří Fojtík z Generálního finančního ředitelství. V současné době finanční správa kvůli daňovým podvodům prověřuje desítky agentur. "Počet zjištěných případů stále narůstá," upozorňuje Fojtík.

Některé agentury si podle něj snižují vysoké zisky inkasované za pronájem svých zaměstnanců vypisováním falešných dokladů na neexistující platby a snižují si tak těmito fiktivními náklady i daň z příjmů. Téměř žádné legální náklady spojené se službami agentur přitom neexistují. K zakrytí daňových podvodů slouží nepřehledné struktury, které agentury za účelem krácení daní vytvářejí. "Agentury práce fungují třeba jen několik měsíců a poté jsou organizátorem nahrazovány dalšími," popisuje Fojtík.

Nepoctivé agentury díky podobným praktikám získávají konkurenční výhodu. "Podvodníci se díky obcházení zákona dostávají konečnou cenou, za kterou pracovníky pronajímají svým klientům, na úroveň, která odpovídá jen nákladům, které mají s poskytnutím zaměstnanců poctivé společnosti. S těmito nekalými konkurenčními tlaky se naši členové na trhu často setkávají," potvrzuje Martin Kupec, výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb, která v Česku sdružuje větší agentury.

infografika: Pracovní agentury

Dalším problémem je, že některé agentury se snaží vyhnout odvodům za sociální pojištění, na což doplácejí hlavně zaměstnanci. Účelově zakládají dceřiné společnosti a pracovníci mezi nimi neustále přechází. Pracují přitom pouze na dohodu o pracovní činnosti, za kterou se odvody platit nemusí. "Lidé se stávají obětí takové praxe. Obcházení sociálního pojištění způsobuje, že nejsou pojištěni na důchod a nemocenskou. To je diskriminuje v době nemoci a později i hrozbou nízkého důchodu," varuje Josef Středula, předseda odborových svazů ČMKOS. Takto zaměstnaní lidé si často neuvědomují, že bez smlouvy na hlavní pracovní poměr v budoucnu nedosáhnou například ani na úvěr od banky.

Raději pečlivě vybírat

Podnikatelé by neměli agenturu vybírat pouze podle ceny. Pokud jejich zprostředkovatel pracovní síly neodvede státu DPH a firma, která si od ní zaměstnance půjčuje, si tuto daň odpočte, finanční úřad odpočet neuzná. Navíc bude firma muset velmi pravděpodobně DPH zaplatit za agenturu. "Finanční úřad bude prověřovat, jestli podnikatel mohl vědět, že daň uvedená v daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena nebo se agentura úmyslně dostane do takové situace, kdy daň nemůže zaplatit," vysvětluje Fojtík. Pokud si firma agenturu dostatečně neprověří, může se zapojit do daňových podvodů. Majitelé firem by si měli dát pozor zejména na agentury, které vznikly v nedávné době a nemají obchodní historii, v jejich vedení stojí lidé bez zkušeností v oboru nebo mají zázemí v zemích, kde je cena práce nižší, jako je Ukrajina nebo Bulharsko.

Přísnější podmínky

Vyzrát na podvody kolem poskytování pracovní síly se už delší dobu snaží ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Od konce července platí novela zákona o zaměstnanosti, která má s účelovým zakládáním agentur zatočit. Pro získání povolení k podnikání musí každá nově založená agentura zaplatit kauci půl milionu korun. Již existující agentury musí tuto kauci ministerstvu odvést do poloviny října. Zatím ji zaplatily pouze čtyři agentury z více než dvou tisíc, které na českém trhu působí. Zároveň také firmy nově ručí i za to, že nezaměstnají své pracovníky současně na hlavní pracovní poměr a k tomu ještě jednou přes agenturu. Doposud tak podnikatelé obcházeli limity přesčasových hodin.

S podvody mají bojovat i daňové změny platné od prvního července. V oblasti stavebních a montážních prací už DPH odvádí klient namísto agentury. Ta nyní pouze vystaví daňový doklad, na kterém uvede výši DPH, ale napíše, že výši daně doplní a přizná odběratel. Když se mezi kupujícím a prodávajícím daň neplatí, nemůže docházet ke zneužití jejího odpočtu.

Podle Radovana Burkoviče, předsedy Asociace pracovních agentur, která sdružuje ty malé a střední, jsou ale problém také nelegální agentury, které nemají povolení k podnikání od MPSV. "Tlaky ze strany nelegálních agentur jsou velké, zejména ty cenové. Není normální, když se mě zástupce firmy ptá, jak můžeme být tak drazí. Za hrubou mzdu jednoho agenturního zaměstnance má přece rovnou celou dodávku od podvodníka," tvrdí Burkovič. Protože si s daněmi ani dalšími odvody podvodníci hlavu nelámou, mohou být cenové rozdíly mezi službami velké. "Bývají běžně až 52 procent, na rozdíl od legálních agentur práce navíc nemusí dodržet srovnatelné mzdy svých pracovníků s platy kmenových zaměstnanců objednávajících firem," dodává Burkovič.

Některé agentury kromě toho, že neplatí odvody, najímají pracovníky pouze na dohodu o provedení práce. To přitom agentury ze zákona dělat nesmějí. "Podle zákona agentury práce mohou dočasně přidělit k výkonu práce u firmy pouze ty zaměstnance, se kterými uzavřely pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti," potvrzuje Jiří Vaňásek, náměstek MPSV pro řízení sekce zaměstnanosti. Přesto na dohodu o provedení práce podle informací finanční správy v České republice pracují desítky tisíc lidí, a to zejména v dělnických profesích.