Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová Národní elektronický nástroj obhajuje.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová Národní elektronický nástroj obhajuje.
autor: HN – Václav Kozák

Nákup služeb a zboží za státní peníze jinde než přes vládou pověřené "veřejné tržiště" je dnes cestou k pokutám a rušení výběrových řízení. Alespoň tím zadavatele menších zakázek straší ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Hrozba se týká asi pěti set orgánů státní správy, všech institucí, které jim podléhají, ale i velkého počtu firem. Povinně musí vypisovat výběrové řízení na dodavatele každá státní instituce. A rovněž i soukromé firmy, které svůj projekt z větší části financují z vládních nebo evropských dotací. Takových zadavatelů je v Česku asi 17 tisíc. Dosud byli zvyklí soutěžit zakázky malého rozsahu přes soukromá elektronická tržiště. Jejich souhrnná hodnota dosahuje několika miliard korun ročně. Do konce června jejich provoz dotovalo MMR. Ročně soukromníkům platilo asi 44 milionů korun. Přes e-tržiště stihlo ještě například ministerstvo obrany vybrat svého dodavatele na opravu Dukelských kasáren v Lipníku nad Bečvou. Hodnota zakázky přesahovala pět milionů korun. Jednalo se o jednu z posledních, které se přes e-tržiště soutěžily zdarma.

MMR v minulosti utratilo už přes půl miliardy korun za státní systém − Národní elektronický nástroj (NEN) −, který měl zadávání veřejných zakázek sjednotit a e-tržiště nahradit. Proto se nyní snaží donutit zadavatele, aby ho využívali. Těm se ale přechod na státní systém nelíbí − prý nefunguje správně technologicky, a navíc nabídka s poptávkou není provázaná.

V NEN se zaregistrovalo pouze 778 dodavatelů, kteří se účastní zakázek malého rozsahu. Oproti tomu e-tržiště evidují desítky tisíc těchto dodavatelů a to je pro uživatele e-tržišť rozhodující. "Naše společnost ročně realizuje asi pět zakázek malého rozsahu, nejčastěji na nákupy softwaru. Pokud budou naši zákazníci zadávání přes e-tržiště upřednostňovat, budeme je i nadále využívat. Výhrůžky ministerstva chápeme jako snahu prosadit NEN, protože hrozí, že tak velká státní investice bude hodnocena jako neúspěšná," potvrzuje například František Kolář, strategický manažer společnosti Solitea Business Solutions.

Povinně nepovinný nástroj

V odlišné situaci je Úřad pro civilní letectví, který dodavatele svých zakázek do konce června vybrat nestihl. "Dosud jsme využívali soukromé nástroje. Nyní přecházíme na státní systém, takže aktuální zakázky odložíme a ty nedokončené na komerčním tržišti zrušíme," uvádí Vítězslav Hezký, tiskový mluvčí Úřadu pro civilní letectví. Úřad přes e-tržiště dosud ročně soutěžil desítky zakázek, například na nákup padákové techniky nebo radiostanic. Respektujeme stanovisko ministerstva pro místní rozvoj, a jiné tržiště proto využívat nebudeme," vysvětluje Hezký.

infografika: Zakázky realizované na e-tržištích

Provozovatelé e-tržišť si na veřejných zakázkách vybudovali milionový byznys, o který nyní nechtějí přijít. Služby tedy nabízí za poplatek a počítají, že ho uhradí vítězný dodavatel. To je ale problém. "Domníváme se, že od dodavatele nemůže být ze zákona požadována jakákoliv platba spojená s použitím elektronického tržiště pro zadání veřejné zakázky," vysvětluje tisková mluvčí MMR Veronika Vároši. Její stanovisko potvrzuje i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

"Placený model je v rozporu se zákonem. Použití elektronického nástroje musí být pro dodavatele bezplatné," tvrdí předseda ÚOHS Petr Rafaj a upozorňuje na milionové pokuty nebo možnost úplného zrušení výběrového řízení.

Do boje proti státnímu systému

Výklad zákona je ale různý. Jinak se na věc dívají odpůrci státního NEN, kteří ho využívat odmítají. "Prohlášení MMR nás nijak neovlivnilo, protože výklad zákona o zadávání veřejných zakázek je podle nás takový, že na zakázky malého rozsahu se vztahuje výjimka. Samotný postup uveřejňování si upravují sami zadavatelé," popisuje Jana Hybšová, vedoucí odboru veřejných zakázek z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Elektronická tržiště využíváme dál a stejný pokyn máme i od ministerstva zdravotnictví, které je zřizovatelem naší nemocnice," dodává Hybšová. Stejně se na věc dívají i provozovatelé a tvrdí, že pokud slouží pouze zakázkám malého rozsahu, zákon je nijak neomezuje. Je ovšem známou skutečností, že se velké zakázky rozdrobují na malé právě proto, že podléhají volnějšímu režimu.

Zakázky malého rozsahu,

tedy do výše dvou milionů korun, v případě staveb do šesti milionů korun, jsou nejčastějším typem veřejných zakázek. V Česku se jich účastní asi 17 tisíc zadavatelů, ke kterým patří například školy, finanční úřady i mnoho firem.

Na čí straně je pravda, si momentálně nejsou jistí ani odborníci z právní praxe. "Situace je nepřehledná. Chápu snahu státu o prosazení centrálního systému pro zadavatele i dodavatele, NEN a jeho technická podpora nejsou ve stavu, kdy by mohly zefektivnit postup zadávání," komentuje například Adéla Havlová z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Cílem NEN je dostat všechny veřejné zakázky na jedno místo a jejich zadávání zpřehlednit. "Informace o obchodních příležitostech dostanou dodavatelé zdarma do e-mailu. Na rozdíl od e-tržišť je zde navíc možné soutěžit i velké zakázky v režimu zákona," obhajuje NEN ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Přes poslední dvě tržiště, která byla dosud v provozu, se loni soutěžilo asi 48 tisíc zakázek téměř za 9 miliard korun. V NEN proběhla soutěž o 487 veřejných zakázek malého rozsahu za necelých 387 milionů korun. Provozovatelé elektronických nástrojů navíc spojili síly a chtějí NEN konkurovat. Testují novou platformu, na které bude možné za poplatek soutěžit i velké zakázky v režimu zákona, což je dosavadní výhodou státního systému. Spustit ji plánují příští rok.