Deset let řídil František Myška v Husitské ulici v Praze na Žižkově bar Richi, v jehož zadní místnosti byla - poslední dva roky nelegální - herna. Tu formálně provozovalo občanské sdružení Život je hrou, jehož byl Myška místopředsedou.

Provoz nelegální herny ukončila v dubnu 2013 policie, která v ní zabavila 14 nelegálních hracích automatů. Myšku obvinila z neoprávněného provozování loterie, za něž hrozí až šestileté vězení.

Letos v únoru Obvodní soud pro Prahu 3 udělil Myškovi půlroční podmínku. Tento čtvrtek měl případ na stole odvolací Městský soud v Praze. Ten sice verdikt zrušil, ale moc nadějí Myškovi nedal. Prvoinstančnímu soudu totiž přikázal, aby projednal případ znovu s přísnější právní kvalifikací.

Prvoinstanční soud totiž Myšku odsoudil "pouze" k pomoci při trestnému činu - svého zaměstnance měl navést. "Shromážděné důkazy svědčí, že nebyl jen návodcem, ale pachatelem," řekl soudce Václav Kašík a poukázal na to, že automaty Myška provozoval vědomě a byl i jediným nájemcem daných prostor.

"Jestliže si na to sjednal obsluhu, neznamená to, že tento člověk je místo něj zodpovědný," dodal Kašík s tím, že prvoinstanční soud má zvážit i udělení peněžitého trestu.

Policie a soudy se to učí

Případ Františka Myšky je ale jedním z mála, který trestní soudy řeší. Přesto, že policie spolu s celníky v zemi odhalila stovky černých heren a zabavila tisíce nelegálních hracích přístrojů.

Ač stát tažení proti nelegálnímu hazardu zpřísnil, posílat provozovatele černých heren do vězení se mu nedaří, i když se počty pravomocně odsouzených za nelegální hazard pomalu zvyšují. Stačí pohled na statistiku: V roce 2014 byl pravomocně odsouzen jeden člověk za provozování nelegálního hazardu, v roce 2014 čtyři a loni pak 15 lidí. Nejčastěji šlo - stejně jako v případě Myšky - o provozovatele, kteří se zaštiťovali hlavičkou sdružení Život je hrou.

"Byť je zatím nízký počet odsouzených, v minulosti byl přesně nula. Vývoj ukazuje, že jak policie, tak žalobci a soudy se již konečně učí tuto trestnou činnost efektivně trestat," reaguje optimisticky Martin Svoboda z občanského sdružení Občané proti hazardu, který je sám bývalý gambler a nyní v boji proti nelegálním hernám pomáhá.

Drobné v automatu jako dar sdružení

Prostřednictvím sdružení Život je hrou se pokoušeli provozovatelé automatů obejít rozhodnutí měst a obcí, které na svém území hazard zakazovaly. Herny proto fungovaly pod jeho hlavičkou jako pobočky - v době jejich boomu jich v republice bylo až několik set.

Každý, kdo si chtěl zahrát, se tak musel formálně stát členem sdružení a dostal kartičku. Každá vhozená částka do automatu byla dar sdružení, a pokud někdo vyhrál, tak výhra byla naopak darem sdružení danému členovi.

Sdružení Život je hrou již prakticky neexistuje. Soudy jednají o jeho zrušení, o které požádalo státní zastupitelství. Policie i obvinila dva hlavní představitele sdružení - zakladatele Jaroslava Skryju a Jiřího Mazala. Soudní líčení by mělo začít během prázdnin.

Po členských příspěvcích kvízomaty

Provozovatelé nelegálních heren proto zkusili využít další trik, tzv. kvízomaty. Ale i v těchto případech narážejí. Konkrétně na speciální policejní tým Výhra, který se jimi zabývá.

"Tým Výhra vede několik trestních řízení a bylo jím zajištěno více než 1040 tzv. kvízomatů a finanční hotovost ve výši více než 4,9 milionu korun," uvedla mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. Kolik bylo zabaveno automatů celkově - tedy nejen kvízomatů - ale není schopna říct, protože řízení vedou územní policejní správy samostatně a celková statistika neexistuje. Odhady nicméně mluví o nízkých tisících.

Od počátku letošního roku pak kontroly v hernách i možnost stíhání začali řešit i celníci, kteří mají v některých oblastech větší možnosti než policie.

"Mají například pravomoc ty automaty rovnou zabavit," říká na adresu celní správy státní zástupkyně z Loun Alena Červená, která upozorňuje na to, že když zátahy dělali v minulosti policisté, muselo se o zabavení přístrojů vést složité správní řízení. Podle Černé, která dovedla do pravomocného rozsudku tři z dvacítky odsouzených kauz, může být boj s nelegálním hazardem nyní efektivnější.

A čísla z celní správy to naznačují - za první čtyři měsíce celníci provedli 530 kontrol a porušení zákona našli v každé čtvrté herně. A při kontrolách zabavili 371 automatů. Byť nikoho z provozovatelů nelegálních heren zatím podle mluvčí Hany Prudičové neobvinili. I když celníci pravidelně udělují i pokuty, jejich celkovou výši nechtěla říct s odůvodněním, že kromě jedné zatím nejsou pravomocné.

Přijdou nové způsoby, jak zákon obejít

Podle Prudičové se objevují další triky, jak hazardní zákon obejít. Konkrétnější být ale nechce. "S ministerstvem financí to diskutujeme, ale nic bližšího není vhodné z taktických důvodů v tuto chvíli zveřejňovat," uvedla.

Podle Janusze Konieczneho z Nadačního fondu proti korupci, který nelegální herny mapuje, si jejich provozovatelé například důkladněji hlídají, koho dovnitř pustí. Herny většinou vydávají za soukromé kluby, do nichž je omezený přístup.

"Někdy je třeba i několikanásobná kontrola. Jeden den si požádáte o členství, ale hrát můžete až další den, než si vás prověří. Jinde vás vezmou jen v případě, že se nějaký současný hráč za vás zaručí," popisuje.

Konieczny odmítá argumenty těch, kteří tvrdili, že se zakazováním legálních heren dělá prostor pro černé herny. "Náš monitoring ukazuje, že se do nelegálního prostoru přesunulo jen deset procent z nich," říká.

Za hazard na internetu vysoké pokuty

Od počátku roku začalo ministerstvo financí regulovat i hazard na internetu. A začalo využívat i nové možnosti včetně vysokých pokut, jejichž horní hranice je 50 milionů korun. "Uložili jsme pokuty za 115 milionů a budeme v tom dál pokračovat," uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský.

"Z 55 společností, které mířily na české hráče na konci minulého roku bez povolení prostřednictvím internetu, jsou poslední tři," poukázal s tím, že zatím ještě ani nevyužili všechny možnosti, které jim dává nový zákon.

Podle Závodského jich je pět - kromě regulace reklamy, pokut až padesáti milionů či dodatečného zdaňování je to i blokace webových stránek a blokace plateb. "Poslední dvě jsme ještě nevyužili, necháváme si je jako poslední možnost," dodal.

Související