Občanský zákoník z roku 2014 byl pro české právo převratný. Už se ale dočkal své první novely.
Občanský zákoník z roku 2014 byl pro české právo převratný. Už se ale dočkal své první novely.

Občanský zákoník přinesl v roce 2014 největší změny v právu pro každodenní život i podnikání za posledních 50 let. Práce na něm trvala odborníkům zhruba deset let. Hned od chvíle, kdy začal být účinný, ale nastaly debaty o tom, že potřebuje další změny. Novelu občanského zákoníku začalo ministerstvo spravedlnosti v čele s Robertem Pelikánem (ANO) připravovat ještě v roce 2014. Pelikán její nutnost odůvodňoval tím, že zákon obsahuje nejednoznačné úseky, které připouští více výkladů.

Historicky první novela zákoníku loni prošla parlamentem a po podpisu prezidenta vyšla na sklonku loňského roku ve Sbírce zákonů. Teď byla nominována v anketě Zákon roku, kterou pořádá advokátní kancelář Deloitte Legal a veřejnost v ní vybírá předpis s nejlepším dopadem na byznys. "Novela řeší jen zřejmé nedostatky a odstraňuje zbytečnou administrativu," vysvětluje nominační komise. Dodala, že se tak občanský zákoník v zásadě podařilo ubránit před většími změnami, na které neuzrál čas.

Změněný zákon je účinný od března tohoto roku s určitými výjimkami, které vejdou v platnost až od ledna roku 2018. A podnikatelé i odborníci se shodují, že důvodem nominace novely na Zákon roku je právě fakt, že není příliš rozsáhlá a řeší jen to, co změnu skutečně potřebovalo.

Seriál Zákon roku 2016

◼ 19. 4. – Elektronická evidence tržeb
◼ 26. 4. – Směrnice o ochraně know-how a novela zákona o svobodném přístupu k informacím
◼ 3. 5. – Zadávání veřejných zakázek a zrušení devizového zákona
◼ 10. 5. – Novela občanského zákoníku

"Novela splnila přesně to, proč byla realizována, tedy odstranila nedostatky občanského zákoníku technického charakteru, které vyplynuly z praxe a zbytečně vyvolávaly četné konfliktní situace," uvádí právnička Veronika Ježková z organizace Pro bono aliance, která propojuje právníky s lidmi, kteří potřebují pomoc. Podle Ježkové by čekání na to, jak sporná místa vyřeší praxe nebo soudy, mohlo mít nevratné následky na právní postavení osob i na jejich majetek a nemajetková práva.

Předpis má ale i svoje kritiky. "Novelu vydávalo ministerstvo spravedlnosti za urgentní, naléhavou, řešící nejpalčivější problémy. O její neodkladné potřebě nejlépe svědčí její dvouleté putování legislativním procesem," uvádí profesor Karel Eliáš, autor občanského zákoníku z roku 2014. "Novela nepřinesla nic, co objektivně vyžadovalo změnu," dodává.

Změny nebyly nutné ani podle Františka Korbela, který se na přijímání občanského zákoníku podílel jako náměstek ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. "Je-li zákon stabilní, praxe si s ním poradí sama. Mnohem větší problém naší legislativy je, že se zákony mění tak často, že ani žádná praxe nestačí vzniknout," říká Korbel. "Pozitivem této novely je tedy hlavně to, že je tak malá a byla přijata tak pozdě, že příliš nenarušuje stabilitu občanského zákoníku jako celku," dodává.

Místo notářského zápisu ověřený podpis

Novela přináší řadu technických změn. Jednou z nich je třeba to, že pokud bude podnikatel chtít založit společnost a nechat se při tom někým zastoupit, nebude k notářskému zápisu společnosti potřebovat další notářský zápis plné moci, ale bude mu stačit pouze plná moc s úředně ověřenými podpisy. Ověřit podpisy pak může zajít třeba na poštu nebo na úřad. "Toto opatření by mělo výrazně ulehčit právní styk a snížit transakční náklady," uvádí Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti.

Nový zákon dále umožní dětem, které dovršily 15 let, aby si sjednaly práci, přestože ještě neukončily povinnou školní docházku. Nastoupit do práce ale budou moci až po jejím dokončení. "Jako pozitivní lze označit také zrušení nesmyslného ustanovení, které opravňovalo zákonného zástupce mladistvého do 16 let zrušit jeho pracovní poměr," uvádí Zdeněk Tomíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Novela dále upřesňuje to, že nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu jedním manželem nezakládá společné členství manželů, i když podíl je majetkově ve společném jmění manželů. To dříve vyvolávalo pochybnosti, protože to nebylo v zákoně upřesněno.

Změny se dočkaly i svěřenské fondy. Ty by měly být od ledna 2018 zapisovány do evidence svěřenských fondů, kterou povedou rejstříkové soudy. Podle důvodové zprávy k novele dosavadní stav právní úpravy, podle které jsou svěřenské fondy evidovány jen u jednotlivých notářů, znemožňuje orgánům veřejné moci vykonávat nad těmito fondy dohled a dostatečně tak chránit práva třetích osob. Podle Karla Eliáše je ale novinka mnohem přísnější, než jsou nejpřísnější zákony v dalších státech Evropské unie. "Novela svěřenské fondy jako nástroj majetkové správy a investování prakticky zabíjí," uvádí Eliáš.

Oživené předkupní právo

Do zákona se také vrací předkupní právo pro spoluvlastníka nemovitosti. To bylo v zákoně do roku 2013, poté z něj ale vypadlo, a každý ze spoluvlastníků tak mohl se svým podílem nakládat podle své vůle, nezávisle na ostatních. Od ledna 2018 už to tak nebude, a pokud se někdo rozhodne svůj podíl prodat, měl by jej nově nejdříve nabídnout ostatním spoluvlastníkům a až pak jiným kupcům.

Znovuzavedení předkupního práva vyvolalo kritiku jako nekoncepční krok a zásah do struktury občanského zákoníku. "Jde o to, že se znovu po krátké době mění přístup k věci," uvádí Zdeněk Tomíček. "Na základě občanského zákoníku bylo předkupní právo zrušeno a praxe se tomu nějak přizpůsobila. Nyní se má zase vracet zpět," vysvětluje.