Evropským rozpočtům ročně unikají miliardy na daních od digitálních korporací. Google, Apple nebo Facebook dnes využívají státy s nižšími daňovými sazbami a někdy také složitá schémata na optimalizaci daňové povinnosti.

Evropská komise už loni oznámila, že proti těmto společnostem důrazněji zakročí a navrhne úpravu daňových pravidel v rámci unie tak, aby firmy musely platit daně tam, kde jim vznikají tržby. Finální návrh bude komisí předložen příští středu, jeho předběžné znění se však už dostalo do rukou britského listu Financial Times.

"Kvůli svému stáří nejsou naše daňové systémy uzpůsobeny pro internetovou ekonomiku, ve které lze vytvářet hodnoty bez fyzické přítomnosti. Proto musíme vynalézt systém, který dokáže rozpoznat tvorbu hodnot a digitální přítomnost bez fyzické přítomnosti. O tom v zásadě bude náš daňový návrh," říká evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Pierre Moscovici.

Dosud se Moscovici vyjadřoval právě v tomto duchu. Nová směrnice podle něj měla upravovat především pravidla pro stálou provozovnu. Tu dnes nemusí digitální společnosti ve většině zemí zřizovat, protože tam nemají žádnou fyzickou přítomnost. Bez stálé provozovny se na ně nevztahuje povinnost platit v daných zemích korporátní daň.

Podle Financial Times však Brusel příští týden navrhne pravděpodobně také zavést na digitální služby daň z obratu ve výši tří procent, která by se vztahovala na zprostředkování reklamy Googlem či Facebookem anebo na poplatky placené Applu za aplikace. O tomto řešení už dříve komise uvažovala jako o dočasném, než se dohodnou nová pravidla pro stálou provozovnu.

Celkový dopad nové daně z obratu na rozpočty evropských zemí by měl být podle odhadů komise 4,8 miliardy eur ročně navíc, tvrdí Financial Times. Nová pravidla by se měla podle tohoto listu vztahovat na společnosti s obratem vyšším než 750 milionů eur, avšak přesná hranice je ještě otázkou diskuse.

Digitální společnosti podle odhadů Evropské komise odvádějí oproti tradičním firmám na daních méně než polovinu peněz. Zatímco efektivní sazba daně u tradičních firem je více než 23 procent, u těch digitálních činí jen necelých deset procent.

Jelikož je v EU v daňových otázkách potřeba jednomyslného souhlasu všech členských států, jsou často úpravy v této oblasti zdlouhavé. Proto některé státy uvažují o jednostranném řešení. V Itálii by například podobná daň z obratu ve výši tří procent měla být vybírána od počátku příštího roku. Slovensko a Velká Británie pak o podobných krocích podle svých ministrů financí uvažují. Velkými zastánci podobných opatření jsou i Francie, Německo či Španělsko. Problematickým se však jeví souhlas států, které na současném systému profitují, jako například Irsko či Lucembursko.

Související