Stát jim za komunistů sebral pozemky na území dnešního hlavního města Prahy. Jako náhradu jim nabízí třeba skálu někde ne Benešovsku nebo kousek louky u Aše. I takto dnes stát vyrovnává dluh vůči lidem, které poškodil po únoru 1948. Mnohým dodnes nedal náhradu za půdu, kterou jim zabavil v 50. letech či později.

Vývoj ve společnosti ale hraje proti restituentům. Státní administrativa k nim přistupuje jako k někomu, kdo se chce obohatit na úkor státu. Místo aby Státní pozemkový úřad restituce konečně vypořádal, najímá si za desítky milionů korun právníky, aby ochránili majetek republiky. Soudy dávají za pravdu lidem, kteří se soudí o svá majetková práva. Státu hrozí, že za svou liknavost zaplatí desítky miliard. Na spravedlnost stále čekají desítky tisíc lidí.

Advokát Petr Meduna zastupuje řadu restituentů už od roku 1992. "My spory neprohrajeme. Ale už i jako advokáti se bojíme, že se jejich konce nedožijeme," říká. Nápravy majetkových křivd váznou v případech, kdy pole nebylo možné původním vlastníkům vrátit, protože přes ně vedou silnice, nebo na nich vyrostla sídliště, fabriky či jiné stavby. Stát měl za ně nabídnout náhradní pozemky. Kdo chtěl, mohl kývnout na finanční odškodnění. To je ale silně podhodnocené vzhledem k tomu, jak půda podražila. Většina restituentů chce proto pozemky.

Od 1. července jim ale stát nevrátí už ani píď. Po takzvané druhé restituční tečce, se kterou přišla minulá vláda, a schválil ji parlament, bude možné křivdy nahradit už jen v penězích. Odškodnění vychází z cen z roku 1991, což restituenti berou jako další příkoří. Nevědí, co bude po restituční tečce, proto se mnozí brání soudními žalobami.

Třeba rodina Červených, která historicky vlastnila několik parcel v pražské Chuchli. Dnes je na nich dostihové závodiště. Stát parcely rodině i dalším původním vlastníkům nevrátil, závodiště i s částí pozemků koupil na sklonku minulého roku developer Radovan Vítek.

Majetkové nároky na papíře drží kolem 45 tisíc restituentů. Jejich celková hodnota je zhruba 400 milionů korun. Pozemkový úřad inicioval restituční tečku, protože půda prý došla. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tedy další složka státu, přitom vloni rozprodal pozemky za 400 milionů. Státní pozemkový úřad má ve správě stále kolem 130 tisíc hektarů, pro uspokojení restituentů by stačilo asi deset tisíc hektarů.

"V letošních třech termínech připravujeme dostatečnou nabídku pro vypořádání nároků za zhruba 200 milionů," oznámila ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Předpokládá, že půda bude stačit pro ty, kteří mají o vydání náhradních pozemků zájem. V prvním lednovém kole nabídl úřad pouhých 573 hektarů v různých koutech republiky, včetně svahů a skal.

Úřad opakovaně tvrdí, že nabídky byly dostatečné. Vinu za nedokončené restituce přičítá lidem, že pozdě reagovali a nehlásili se do veřejných nabídek. Restituenti namítají, že stát pro ně uvolňoval jen malé, nekvalitní pozemky, mnohdy zatížené nějakým břemenem. Navíc o ně museli soutěžit a přeplácet jiné zájemce.

"Stížnosti se objevují ze strany především těch restituentů, kteří pravděpodobně nemají prioritu v zemědělském hospodaření, ale hledají dlouhodobě lukrativní pozemky pro další obchodní aktivity," tlumočí postoj Státního pozemkového úřadu šéf odboru komunikace Hynek Jordán. Rolí státního úřadu ovšem není posuzovat, kdo jak s náhradou za vyvlastněný majetek naloží. Před restituenty dával stát přednost zemědělcům. Půdu jim prodával za nízké ceny na třicetileté splátky. Tehdejší Pozemkový fond také nezabránil, aby se k lukrativním pozemkům ve správě státu dostali spekulanti. Celkem stát zprivatizoval asi 660 tisíc hektarů, z toho jen asi osminu vydal na nápravu majetkových křivd.

Řada lidí se ovšem také nehodlá smířit s výší restitučního nároku, jak ji stanovili státní úředníci. U soudu se proto dožaduje adekvátní náhrady za zabavený majetek. Přestože soudy jim v poslední době vesměs dávají za pravdu, Státní pozemkový úřad neústupně trvá na své metodice.

"Pokud bychom provedli nějaký přepočet finančních náhrad pomocí míry inflace a indexů růstu ceny zemědělské půdy, půjde o částky, které zatíží státní rozpočet v řádu stovek miliard korun," uvedl ředitel sekce majetku státu pozemkového úřadu Václav Kohlíček v nedávném rozhovoru pro Českou pozici.

Naději nyní dává restituentům Ústavní soud. Skupina 18 senátorů u něj vloni napadla restituční tečku. Už jednou – v roce 2005 – ji Ústavní soud zrušil. Ponechal ji jen pro ty, kteří majetkové nároky nakoupili. Původním vlastníkům a jejich dědicům ponechal tehdy naději, že je stát odškodní náhradními pozemky.

Související