Nová celoevropská pravidla pro danění velkých firem Česko nakonec nejspíš podpoří. Ministerstvo financí je nejdřív odmítlo. Vláda ale podle informací HN buď ve středu, nebo v pondělí schválí nové stanovisko. Česko v něm své "ne" změní na opatrné "ano": novou formu zdanění už nevidí negativně, ale v principu k ní dá souhlas.

Evropská komise chce návrhem nových pravidel docílit toho, aby velké firmy své zisky uměle neodlévaly do jiných států EU, kde si vyjednají lepší daňové podmínky. Nedávné případy společností jako Apple nebo Starbucks ukázaly, že jejich skutečná daňová sazba pak může být i nižší než jedno procento.

Nová pravidla by znamenala, že by ve všech zemích EU platila stejná definice toho, co je základ daně − tedy to, z čeho pak firmy daň odvedou. Dnes může každý stát sám podnikům určovat, z čeho budou nebo naopak nebudou platit daň. Jde třeba o odpočty nákladů na vědu a výzkum nebo tvorbu nových pracovních míst.

6 mld. Kč

ročně navíc může Česko díky návrhu vybrat na daních od velkých firem podle studie výzkumnic z Mendelovy univerzity.

Návrh EK

◼ Podniky by namísto danění zisků či ztrát v jednotlivých členských zemích platily daň z konsolidovaného základu, ve kterém se budou zisky a ztráty z jednotlivých zemí sčítat a zdaní se celkový výsledek dosažený v celé EU.
◼ Firmy by daň odvedly v té zemi, kde skutečně dosahují zisků.

To, co je předmětem daně, je tak leckdy důležitější než samotná výše daňové sazby. Tu by si každá země nadále určovala sama, její sjednocení Brusel nenavrhl. Odlévání zisků do daňově výhodnějších států chce ale zabránit tím, že firmy budou v každé zemi povinně danit celou hodnotu, kterou v ní vytvoří. Návrh se jmenuje "Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob".

Na nové formě zdanění by Česko vydělalo, tvrdí studie Danuše Nerudové, vedoucí Ústavu účetnictví a daní Mendelovy univerzity v Brně, a její kolegyně Veroniky Solilové. Státní rozpočet by podle nich ročně získal šest miliard korun navíc. To je víc než pět procent daní, které firmy v Česku odvádějí.

Ministerstvo financí se koncem loňského roku původně postavilo proti evropskému návrhu. "Korporátní daň je v pravomoci členských států," řekl tehdy HN ministr Andrej Babiš (ANO), který se včera k věci nevyjádřil. Česko tradičně patří k zemím, které jsou citlivé na snahy sjednocovat jakékoli aspekty v oblasti daní.

Poté, co HN psaly o zamítavém stanovisku ministerstva financí, se ale ozval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Návrh bychom neměli předem zamítat, jak to činí ve svém mediálním stanovisku ministr financí. Boj proti daňovým únikům je prioritou, na níž se naše koalice shodla, a nehodláme z ní ustupovat," prohlásil Sobotka. Vláda Babišovu úřadu zadala vypracování podrobnější analýzy.

Její text mají HN k dispozici. Ministerstvo v něm připouští, že návrh přispěje "k omezení daňových úniků zejména nadnárodních skupin uvnitř EU". Zároveň poukazuje na některé problematické body a nejasnosti, které chce v jednáních na evropské úrovni vyřešit.

Vláda by tak měla podle zdrojů HN rozhodnout o tom, že Česko při jednáních s ostatními zeměmi EU bude usilovat o doladění návrhu, ale v principu je pro jeho přijetí.

Nový způsob danění by se týkal velkých společností s celosvětovými příjmy nad 750 milionů eur, tedy přes 20 miliard korun. V Česku působí téměř tisícovka takových firem, například Škoda Auto, ČEZ, O2 nebo Agrofert.

Společnosti změny většinou nechtějí komentovat, protože se zatím jedná jen o záměr. Škoda uvedla, že návrh v principu podporuje.

Šéf daňového oddělení jedné velké firmy HN mimo záznam řekl, že podle jeho informací s návrhem souhlasí většina velkých firem v Česku. "Zavedení nových pravidel by do daní napříč Evropou vneslo transparentnost a velmi by nám to usnadnilo život," dodal. Má ale výhrady ke konkrétní podobě návrhu, jak ho představila Evropská komise. Jde mu například o váhu, kterou má mít pro rozdělení zdanitelného zisku mezi země EU počet zaměstnanců společnosti v konkrétním státě.

Česko se může snažit návrh komise změnit v rámci vyjednávání, které členské země unie o návrhu nyní vedou. K jeho přijetí je nutný jednomyslný souhlas všech států EU. Podle diplomatů budou jejich vyjednávání vzhledem k citlivosti tématu trvat dlouhé měsíce či roky.

Související