Novela insolvenčního zákona, která nabude účinnosti 1. června letošního roku, přináší mnoho změn. Jednou z nich je i rozšíření, resp. detailnější vymezení definice úpadku.

Dosavadní úprava insolvenčního zákona zakotvuje několik kritérií, která mají indikovat, zda dlužník je, či není v úpadku. Ekonomická realita se však někdy těžko posuzuje optikou zákonných pravidel. Zjištění, zda je společnost v úpadku, je přitom naprosto zásadní, a to zejména v situacích, kdy statutární orgán rozhoduje o výplatě dividendy či podání insolvenčního návrhu.

Od června bude v těchto situacích dlužníkům napomáhat institut "mezery krytí". Ta bude vyjadřovat rozdíl mezi výší splatných závazků a disponibilních prostředků dlužníka. Dlužník s mezerou krytí nižší, než je desetina jeho splatných závazků, bude považován za solventního. K doložení výše mezery krytí poslouží výkaz stavu likvidity, jehož šablonu bude obsahovat prováděcí přepis.

Dlužník, jehož mezera krytí bude v daný okamžik vyšší než desetina jeho splatných závazků, bude mít stále možnost se závěru o úpadku vyhnout, pokud doloží, že je tuto mezeru schopen pokrýt v přiměřené lhůtě. Jaká však bude tato lhůta, zatím není jasné. Pokud však bude příliš dlouhá, lze se obávat, že namísto včasnějšího podávání insolvenčních návrhů poskytne novela statutárům další prostor k váhání.

Autorka je advokátkou v KPMG Legal.

Související