Dohromady čtyři stěžovatelé (manžel, syn a rodiče poškozené), se pokoušeli po smrti poškozené domoct pomocí žaloby na ochranu osobnosti odškodnění dohromady za 4 miliony korun. Krajský soud v Ostravě nárok na odškodnění zamítl, a to i přesto, že byla uznána některá pochybení v lékařském postupu. Ve svém rozsudku se soud obrací na Common law, když zdůrazňuje procentuální šance na přežití v souvislosti s odškodněním. Vrchní soud odvolání stěžovatelů potvrdil, v dovolání Nejvyšší soud označil projednání nepřípustné pro neexistenci právní otázky. 

Šance na přežití

V rozsudku Krajského soudu v Ostravě bylo rozhodnuto, že i přes chyby v lékařském postupu zařízení M-VIA NOVA spol. s r. o. po porodu poškozené v roce 2003, není možné vyhovět žalobě na ochranu osobnosti, a to z důvodu absence přímě a kauzální souvislosti pochybení se smrtí.

Pochybení totiž znamenala šanci na přežití v rozsahu 20%, což znamená příčinnou souvislost mezi jednáním a následkem. Soud se inspiroval anglickým systémem common law, který určuje, že pro založení odpovědnosti je potřeba prokázat alespoň 51% souvislost protiprávního jednání s následky.

Nejvyšší soud a Ústavní soud

Stěžovatelé se u Nejvyššího soudu bránili rozhodnutí o více než 50% pro odvození sankcí z titulu porušení práva na ochranu osobnosti. Soud však otázku neotevřel s tím, že se nejedná o právní otázku, ale o výlučně skutkovou otázku.
Ústavní soud pak dal za pravdu stěžovatelům, když rozhodl o důvodnosti dovolání a otázku označil za otázku právní povahy. Stěžovatelé se totiž nedovolávali proti znaleckému posudku, který vymezil již zmíněných 20%, což by bylo možné označit za otázku skutkovou. Ústavní soud zrušil však pouze rozsudek Nejvyššího soudu, jako soudu, který má sjednocovat judikaturu. Nejvyšší soud bude tedy rozhodovat znovu.

Celý text nálezu je přístupný zde

Související