Analytik České spořitelny Michal Skořepa ve svých výpočtech zjistil, že úspory, kvůli kterým byl zaveden letní čas, jsou zanedbatelné. Roční úspora elektřiny se totiž pohybuje kolem 30 milionů korun pro celou republiku. "Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle," uvádí skořepa. Otázkou zrušení letního času se zabývala například i Evropská komise, která se však vyjádřila, že ke zvážení rušení času potřebuje informace o dopadu případné změny. Vláda ČR již rozhodla o tom, že v příštích 5 letech se bude letní čas aplikovat.

Zavedení letního času

Od roku 1979 do roku 1995 trval zimní i letní čas na území ČR 6 měsíců, poté se však Česká republika po vzoru EU rozhodla aplikovat letní čas trvající o měsíc déle. V současné době začíná o poslední březnové neděli a končí na konci října. Přechod na zimní čas letos čeká Čechy ze soboty 29. října na neděli 30. října.

Těžko se s ním loučí

Podle Skořepy je zrušení letního času příkladem toho, že se těžko ruší něco, co již bylo zavedeno. To má být důvod, proč se ho i přes nejasný smysl vláda drží.
Dosud je však letní čas součástí většiny států Evropy. Výjimkou je Rusko, Bělorusko, Island, Grónsko a norské ostrovy Jan Mayen a Svalbard.

Boj za zrušení

Iniciativa „For only one time“ (Pouze pro jeden čas) kolem poslance Petra Šilaka se snaží o zrušení letního času. Odpůrci změny stále argumentují úsporami energie, které jsou ovšem zanedbatelné, což přiznala i samotná Evropská komise i ministerstvo práce a sociálních věcí. Na programu jsou ale však i další možné problémy, které prosazení zrušení letního času může přinést. Mezi ně patří i změna biorytmu, která může u některých lidí způsobit například únavu.

Související