Už šestým rokem reguluje prodej zemědělských a potravinářských produktů v Česku zákon o významné tržní síle. Norma řeší korektní vztahy mezi obchodními řetězci a jejich českými dodavateli. Když řetězec překročí povolenou mez, hrozí mu správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Jenže zjišťování takových pochybení, a hlavně trestání řetězců bylo v minulosti komplikované. "Zákon je od počátku terčem kritiky z různých stran, a to zejména z důvodu své nepřehlednosti," říká Bořivoj Líbal, řídící partner PwC Legal.

Vláda proto připravila novelu, která má úřadu uvolnit ruce. "Cílem je chránit zemědělce a potravináře při prodeji jejich produktů, zejména před nekalou konkurencí ze strany velkých řetězců," říká předkladatel zákona, premiér Bohuslav Sobotka.

Změny od základů

Novela, kterou má nyní na stole prezident Miloš Zeman, předně zjednodušuje samotnou definici významné tržní síly a jejího zneužití. Významné bude podle ní takové postavení odběratele (tedy řetězce), v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Významnou tržní sílu má pak automaticky například řetězec, jehož obrat v Česku přesáhne pět miliard korun.

"Novela následně ruší přílohy zákona, které obsahovaly desítky skutkových podstat deliktů, jež mohly být úřadem stíhány," popisuje Líbal s tím, že byly nově nahrazeny souborem devíti deliktů, které jsou uvedeny slovem "zejména". Zneužitím tak bude například sjednávání nebo uplatňování podmínek, které vytváří výraznou nerovnováhu mezi řetězci a dodavateli, vracení neprodaných potravin dodavateli, diskriminace dodavatele nebo provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele.

"Touto dikcí je tedy možné předpokládat, že úředníci budou mít nově možnost stíhat jako delikt široký počet jednání řetězců, což však může vyústit ve velké množství výkladových sporů a tím i prodlužovat řízení před úřadem a soudy," dodává Líbal s tím, že by mohl mít Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na druhou stranu "usnadněnou" práci i tím, že nebude muset dokazovat, že řetězec má významnou tržní sílu nebo že jeho praktiky mají vůbec dopad na trh či na konkurenční prostředí.

Zákon vychází vstříc dodavatelům. Například povinností dodržovat dobu splatnosti faktur mezi odběratelem a dodavatelem, která je 30 dní, anebo nemožností přenášet na dodavatele obchodní rizika. "Sporné je téma takzvaných zpětných, růstových či cílových bonusů nebo marketingových poplatků za zařazení položek do letáků, vůči kterým musí nastat na straně odběratele relevantní protiplnění," říká Radek Dráb z PwC Advisory. Podle jeho slov není jasné, co odpovídající protiplnění znamená a jaká by měla být jeho výše.

Kritika pravice

Někteří politici, například Jaroslav Kubera z ODS nebo Ivo Valenta ze Strany soukromníků, tvrdí, že na novelu doplatí malí producenti jídla a zákazníci supermarketů. "Na zákazníka dopadne růst cen jak v důsledku přísných podmínek zákona a ještě přísnějších hrozících sankcí pro obchodníky, tak v důsledku zmíněného snížení počtu subjektů na maloobchodním trhu," říká Valenta. To je ale třeba podle antimonopolního úřadu nepravděpodobné, už jen díky silně konkurenčnímu českému trhu. "Konkurence je tak obrovská, že si obchodní řetězec nedovolí zvýšit ceny a říkat, že je to kvůli novele zákona o významné tržní síle," dodal k tomu v DVTV ministr zemědělství Marian Jurečka.

Řetězce podle kritiků ve výsledku raději sáhnou po zahraničních dodavatelích. "Postoj k zákonu má zřejmé odpůrce i sympatizanty a u obou stran lze vidět jak validní argumenty, tak používání řady zavádějících údajů, které jsou spíše tendenční a jejichž cílem je podpořit argument ve prospěch strany, která s ním přichází," varuje ale Radek Dráb z PwC Advisory. Proti jsou podle něj kromě pravicových stran i obchodní řetězce, které se jím cítí omezovány na úkor dodavatelů.

"Má-li zákon sloužit k ochraně slabších dodavatelů, je naprosto nadbytečný. Takovou ochranu totiž dostatečně poskytuje právo soukromé, zejména v podobě žaloby na náhradu újmy, která výslovně zakazuje jakékoli zneužití hospodářského postavení silnější strany vůči slabší straně," zhodnotil na svém blogu advokát Martin Škrabal z Vrána & Partners.

Rekordní pokuta

Novela budila vášně již před přijetím. Zástupci osmi velkých obchodních řetězců třeba vyzvali dopisem premiéra Sobotku k jednání o smysluplnosti celého zákona. Podle obchodníků norma může ohrozit jejich podnikání v Česku a narušit tržní prostředí. Proti navrhovaným změnám byl i Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Na zákon v minulosti doplatil třeba řetězec Kaufland, který s většinou svých dodavatelů dojednával lhůty splatnosti delší než 30 dní. Zaplatil za to pokutu přes 22 milionů korun. Celkově pak do dneška Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil celkem devět správních řízení s řetězci a vydal čtyři rozhodnutí, z nichž dvě jsou pravomocná.

Článek vyšel 21. ledna v časopise Ekonom.

Související