Hrozba, že Nejvyšší soud zasáhne do ustálené praxe rejstříkových soudů a bude požadovat vymýcení nekonkrétních předmětů podnikání, visela ve vzduchu poměrně dlouho. Že tak ale učiní způsobem, který donutí společníky téměř půl milionu korporací absolvovat cestu k notáři a změnit své společenské smlouvy, případně zakladatelskou listinu, očekával jen málokdo. Není proto divu, že mezi podnikatelskou veřejností, ale i právníky vyvolalo usnesení ve věci 27 Cdo 3549/2020 oprávněné zděšení.

Předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ má v obchodním rejstříku zapsáno téměř 450 tisíc korporací, mezi nimi i velké akciové společnosti, jako například Agrofert. Jde o definici doslovně shodnou s předmětem podnikání zapsaným v živnostenském rejstříku, který se dále dělí na 82 oborů činnosti, z nichž poslední, zbytkový, je „výroba, obchod a služby jinde nezařazené“. Podle odhadů poradenské skupiny Grant Thornton má takzvanou volnou živnost uvedenu jako předmět podnikání až 90 procent společností.

Přesně podle živnostenského listu

V minulosti přitom rejstříkové soudy odmítaly zapisovat cokoliv jiného, než co bylo uvedeno na živnostenském listu, jímž společnost disponovala. Od této doktríny se ale Nejvyšší soud definitivně odklonil. Podle něj je takto vymezené podnikání ujednáním neurčitým, a tedy zdánlivým (v režimu předchozí úpravy pak dokonce jde o ujednání absolutně neplatné), když „… ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah).“

Soud se přitom v přelomovém usnesení vypořádává i se střetem veřejnoprávní úpravy se soukromým právem. Živnostenský zákon pod živnost volnou zahrnuje předem neohraničený okruh činností, do nějž spadá vše, co není zařazeno v živnostech vázaných, řemeslných nebo koncesovaných. Společenskou smlouvu to ale nijak nelimituje, protože „společníci či členové obchodní korporace mohou předmět podnikání vymezit odlišně, než jak jednotlivé činnosti vymezuje živnostenský zákon“, píše se v usnesení.

Podle představy senátu vedeného předsedou Filipem Cilečkem je věcí živnostenského úřadu, aby předmět podnikání určitě a srozumitelně vymezený ve společenské smlouvě či stanovách podřadil pod příslušnou živnost podle živnostenského zákona a určil, jestli takto vymezený předmět podnikání ponechá pod živností volnou, nebo bude třeba splnit další zákonem určené podmínky v případě živnosti vázané, řemeslné nebo koncesované. V důsledku to znamená, že kreativnější podnikatelé, kteří dají do vínku své korporace méně obvyklé vymezení činnosti, budou vydáni na milost a nemilost úředníků, kteří až následně rozhodnou, co všechno budou k vydání oprávnění požadovat. Zatímco u volných živností postačuje plná svéprávnost a bezúhonnost, u ostatních kategorií jsou nároky vyšší. Žadatel u nich musí prokázat kvalifikaci, praxi v oboru, nebo dokonce získat potřebnou koncesi.

Názorový obrat

Přitom ještě před čtyřmi lety soudy postupovaly přesně obráceně, jakýkoliv jiný způsob označení předmětu podnikání považovaly za nesprávný a vyzývaly společnosti, aby si zápis uvedly do souladu s předepsaným formátem podle živnostenského zákona. „Až do 5. dubna 2017, tedy do rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pod spisovou značkou 7 Cmo 205/2016, rejstříkové soudy aktivně vyzývaly společnosti založené před 1. červencem 2008, tedy před novelou živnostenského zákona, která volnou živnost v dnešní podobě zavedla, ke změně,“ upozorňuje notář Šimon Klein a dodává: „V souvislosti se zápisem podřízení společností zákonu o obchodních korporacích pak byl tento předmět podnikání zapisován rejstříkovými soudy i bez návrhu.“

Klein potvrdil, že jeho kancelář bude za předmět podnikání uvádět i nadále živnost volnou, ale s výjimkou posledního oboru činnosti. „Domníváme se, že tato formulace již netrpí vytýkanou neurčitostí, když předmět podnikání je takto vymezen sice velmi široce, ale obsahově uzavřeně,“ dodává Klein. Nově tak bude do obchodního rejstříku zapisovat formulaci například „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v rozsahu jednotlivých oborů činnosti živnosti volné uvedených pod čísly 1 až 81“.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.