Aktuální číslo časopisu Ekonom
Po letech debat se Česká republika dočkala uzákonění takzvaného kurzarbeitu.1 💬 Tento institut je využíván v případech dočasného propadu ekonomiky za účelem předejití propouštění zaměstnanců a následnému prohlubování nepříznivé finanční situace podnikatelů. Zaměstnavatelé mají při vyhlášení kurzarbeitu možnost nechat zaměstnance doma „na překážkách“ z důvodu poklesu poptávky či odbytu, přičemž náhrada mzdy, která jim v takové situaci náleží, je částečně nebo zcela kompenzována státem. Tato kompenzace má být poskytována ve formě příspěvku v době částečné práce.
Cílem příspěvku na náhradu mezd je pomoci zaměstnavatelům udržet určitou úroveň zaměstnanosti, tedy udržet pracovní místa, za situace vážného ohrožení ekonomiky, které je způsobeno živelnou událostí či jinými neočekávanými mimořádnými okolnostmi. Mezi tyto případy patří například přírodní pohromy, kybernetické útoky či právě epidemie. Kurzarbeit by tak měl zaměstnance uchránit před propuštěním, zaměstnavatelům snížit mzdové náklady a státu pomoci předcházet zvyšování výdajů souvisejících s růstem nezaměstnanosti a udržet tím úroveň domácí spotřeby podporující hospodářský růst.
Podle parlamentem přijaté novely zákona o zaměstnanosti je kurzarbeit oprávněna vyhlásit vláda na základě svého nařízení, přičemž tento krok musí předem konzultovat s tripartitou. V daném nařízení vláda určí
- den, od kterého je možné žádat o příspěvek na náhradu mezd;
- celkovou dobu trvání kurzarbeitu;
- rozsah pracovní doby, po kterou není zaměstnavatel schopen přidělovat zaměstnancům práci;
- okruh zaměstnavatelů, kteří mohou příspěvek na náhradu mezd čerpat.
Kurzarbeit může být vyhlášen nejdéle na dobu šesti měsíců a následně prodlužován, a to vždy maximálně o další tři měsíce. Celková doba poskytování státního příspěvku v rámci kurzarbeitu nesmí překročit délku 12 měsíců. Důvodem této úpravy je, aby vláda byla nucena využívat tento institut pouze v nezbytně nutných případech a po nezbytně nutnou dobu.
Čerpání příspěvku je podmíněno tím, že zaměstnavatelé musí i nadále zaměstnancům přidělovat práci alespoň částečně, nejméně v rozsahu 20 procent jejich týdenní pracovní doby. To znamená, že zaměstnanci mohou být v případě klasického rozvržení pracovní doby doma na překážkách maximálně čtyři dny v týdnu. Vláda může svým nařízením stanovit i přísnější kritérium, tedy povinnost přidělovat zaměstnancům práci ve větším rozsahu, nejvíce však v rozsahu 80 procent jejich týdenní pracovní doby. Tato podmínka má být posuzována souhrnně za všechny zaměstnance daného zaměstnavatele. V praxi totiž může dojít k situacím, kdy zaměstnavatel nebude schopen části zaměstnanců přidělovat práci vůbec a části naopak ve větším než minimálním rozsahu. I v tomto případě bude mít nárok na čerpání příspěvku ten zaměstnavatel, který z důvodu mimořádné situace musel pozastavit svou výrobu, nicméně například jeho marketingové oddělení pracuje bez větších omezení dál, což během lockdownových období nebylo ojedinělé.
Poskytování příspěvku může být omezeno na určitý okruh zaměstnavatelů. Kurzarbeit lze rovněž vyhlásit pouze na část území České republiky nebo jen v rámci konkrétního ekonomického odvětví. Současně může být příspěvek určen výlučně těm zaměstnavatelům, kteří odpovídají ukazatelům stanoveným vládním nařízením.
Podmínky pro vyplacení příspěvku
Příspěvek na náhradu mezd je koncipován jako platba poskytovaná státem zaměstnavateli na konkrétního zaměstnance. Vyplácen má být zaměstnavateli za každý kalendářní měsíc, ve kterém nemohl svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu z důvodu některé z překážek v práci, jež vznikla na straně zaměstnavatele v přímé souvislosti s mimořádnými událostmi, pro které byl kurzarbeit vyhlášen.2 💬 Podmínkou pro čerpání státního příspěvku je, že zaměstnavatel musí vyplatit zaměstnancům na překážkách alespoň 80 procent jejich průměrného výdělku jako náhradu mzdy za dobu, kdy nepracovali.
Výše samotného příspěvku pak činí 80 procent částky náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel vyplatil všem svým zaměstnancům na překážkách, včetně odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Maximální částka příspěvku na jednoho zaměstnance je stanovena ve výši 1,5násobku průměrné mzdy vyhlášené ministerstvem práce a sociálních věcí.3 💬
Aby se předešlo zneužívání, zavádí novela některá omezení či zákazy jeho vyplácení. Příspěvek tak nemůže být čerpán zaměstnavatelem na zaměstnance, kteří jsou u něj zaměstnáni po dobu kratší než tři měsíce či na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Rovněž nelze získat příspěvek na zaměstnance, u nichž je uplatněno konto pracovní doby.4 💬 Současně je zakázáno poskytnout příspěvek zaměstnavateli, kterému byla v posledních třech letech uložena pokuta za umožnění výkonu nelegálního zaměstnávání.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
