Věcný záměr připravovaného civilního řádu soudního nepovažuje nový místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk za povedený. V rámci konference Pražského právnického podzimu na jeho adresu prohlásil, že ve vztahu k dovolání považuje za správné jen název tohoto mimořádného opravného prostředku a to, že o něm rozhoduje Nejvyšší soud. "Nástin tezí civilního řádu soudního jde špatným směrem, vrací nás zpátky o desítky let," říká s poukazem na to, jakou roli by mělo plnit dovolací řízení.

S odstupem času, zůstává váš postoj k připravovanému procesnímu kodexu konzistentní, nebo jste v mezidobí některé navržené změny třeba začal vnímat smířlivěji?

Jde-li o úpravu dovolání, na tom svém pohledu neměním vůbec nic. Největší slabinou, největší bolestí je, že návrh vznikl bez diskuse, od zeleného stolu. Je to projekt, který se nastavil takříkajíc za zavřenými dveřmi. Vůbec tu neproběhla analýza toho, kde nás tlačí proces, kde máme problémy, co se má měnit a co třeba zůstat. Naprosto souhlasím s tím, že se máme podívat minimálně po okolních státech, že se máme z venku inspirovat. Ale proč zrovna z Rakouska, to netuším.

Máte něco proti Rakousku?

Vůbec ne, nekritizuji procesní předpis, který je v Rakousku. Ani nevadí, že se tu přebírají pravidla z jiné země či že se jimi inspirujeme. Problém je, že ta pravidla jsou více než sto let stará. Žijeme v 21. století. Rakušané jsou velmi konzervativní a ke změnám přistupují s velkou rozvahou, diskutují o tom strašně dlouho. Ale když se bavíme s rakouskými soudci, tak když zjistili, že se jimi chystáme inspirovat, pozastavili se nad tím, že je to tak trochu staromódní. Mně to přišlo jako laskavé vyjádření toho, že své předpisy sice nekritizují, ale myslí si, že je potřeba se posunout. Pro mě je velký problém prostě to, že se tady jako králík z klobouku bez jakékoliv argumentace vytáhl jeden vzor, který opisujeme a chceme ho k nám implementovat. A ono to přitom vůbec nereflektuje naší společenskou situaci.

Petr Šuk

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po dvouleté praxi v pražských advokátních kancelářích se specializací na obchodněprávní agendu se vydal na dráhu soudce, napřed Okresního soudu Liberci, dále pak Krajského soudu v Ústí nad Labem. Od roku 2008 je soudcem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu. Jeho soudní oddělení se specializuje na zejména na právo obchodních korporací, dalších právnických osob a svěřenských fondů, právo kapitálového trhu a právo investičních nástrojů. V únoru 2021 jej prezident jmenoval do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu, kde vystřídal Romana Fialu.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk

V čem?

Tak třeba advokátní proces. Mně by se moc líbilo, kdyby se v maximální míře advokáti účastnili procesu, protože jako profesionálové v branži prostě zjednoduší řízení. Pomůžou jak účastníkům, tak nakonec i tomu soudci ve vedení řízení. Na druhou stranu udělat to jako povinnost znamená, že musíme zároveň říct, kdo to zaplatí. Jestli donutíme lidi, aby to platili ze svého, a komu potom pomůžeme. Už dnes stát pomáhá těm nejchudším. Řekněme, že možná není úplně dobře nastaveno to, jak se o tom rozhoduje, nepovažuji zrovna za šťastné, že se znovu a znovu přezkoumávají žádosti týchž lidí (o osvobození od soudních poplatků − pozn. redakce) u různých soudů, u více sporů. Ale to je jiný příběh. Co ale budeme dělat s těmi, kteří jsou na té střední příjmové úrovni? Rodina, která má průměrné příjmy, tak nějak rozumně přežije, ale nemůže si dovolit vynaložit desítky nebo možná stovky tisíc korun na vedení složitého sporu.

Nepřibližujeme se tím americkému modelu, kde soudní řízení je enormně drahé a boj za spravedlnost vás může připravit o dům, přivést na mizinu?

Byl bych strašně rád, abychom se v americkém modelu v tomto směru nezhlíželi. Ale souvisí to s celými pravidly civilního řízení. Ta diskuse se má vést ještě malinko jinak. Neumíme nastavit civilní řízení jednodušeji, minimálně v těch standardních sporech? Je tu nějaké standardní řízení sporné a tam se ptám, proč se neinspirovat v úpravách, které jsou mnohem jednodušší, proč nehledat cestu, aby to pro normálního člověka vlastně nebyla natolik složitá houština, že se bez pomoci advokáta neobejde.

Říkal jste, že Rakousko tou cestou není, máte jinou zemi, kudy bychom se mohli ubírat?

Mám své favority, ale berte to s jistou rezervou. Protože abych odpověděl, znamená to, že musím dopodrobna nastudovat procesní pravidla, která tam platí, a to zdaleka nemám. Kam bych se chtěl podívat, to jsou země, kde mají o něco modernější procesní kodexy. Neříkám, že to odtamtud máme opsat, spíš je to o hledání způsobu, jak to nastavit v těch standardních sporech prostě a jednoduše. A já jsem přesvědčený, že procesní právo je nástroj, a ne cíl.

Co by ten nástroj měl umět?

Má vlastně jen garantovat to, že bude poskytnuta právní ochrana, že proces bude férový, a to nemusí být složité. Stejně tak jsem přesvědčen, že občanský zákoník nepotřeboval tři tisíce paragrafů. Bohužel, máme je tady. To je prostě trend, který je vidět v celé Evropě. Jsme zasypáváni paragrafy, zákony. Tady je utkvělá představa, že právní pravidla vyřeší každý lidský problém. Že je potřeba mít všechno do detailů zregulováno. Klasika, která se uvádí u občanského zákoníku, je ustanovení upravující, komu patří roj ulítlých včel. Proč jdeme do takovýchto detailů? Nechci ale jen kritizovat, není jednoduché takový kodex napsat.

Můj kolega Petr Gemmel z Nejvyššího soudu vždycky říká, že procesní civilní kodex má mít dva paragrafy. První má znít, že soudce má mít rozum. A druhý paragraf, že tento zákon nabývá účinnosti toho a toho dne. Je to samozřejmě velká nadsázka, na druhou stranu se nad tím zamysleme. Vždycky k tomu ale s úsměvem jako varování dodávám, že kdybychom to přijali, někteří z nás se mohou začít bát o svá místa.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.