Překvapivě dlouho dopředu prezidentem republiky vyhlášený termín podzimních parlamentních voleb vedle povinností souvisejících s financováním jejich volebních kampaní vymezil politikům čas, dokdy musí rozhodnout o osudu stovek navrhovaných právních předpisů. Ty, které stávající složení sněmovny nestihne schválit, spadnou pod stůl. Ve výčtu návrhů zákonů v různých fázích legislativního procesu přitom nechybí předpisy, jejichž přijetí na dlouhou dobu ovlivní peněženky každého z nás, stejně jako například délku dovolené. Co tedy lze od roku 2021 čekat?

Daně

Takzvaný daňový balíček, tedy zákon č. 609/2020 Sb. provázel pohnutý osud. Ač jde o materiál připravený vládou, sněmovnu opouštěl v podobě, na které nepanovala shoda ani v rámci kabinetu. Počítal totiž s vyšší daňovou slevou na poplatníka a pro samosprávy by vládní verze znamenala výpadek příjmů v objemu 130 miliard korun ročně. Premiér Andrej Babiš proto po Senátu požadoval úpravy a horní komora mu vyhověla, když posvětila dvě sazby daně z příjmů − 15 a 23 procent, základní daňovou slevu zvýšila pro příští rok jen o tři tisíce korun a městům a obcím výpadek kompenzuje zvýšením jejich výnosů z daní. Když už to vypadalo, že kvůli postoji prezidenta zákon nepodepsat ani nevetovat vstoupí daňový balíček v účinnost k 1. únoru, postaral se v závěru roku o rozruch sám Miloš Zeman neobratnou formulací v dopise předsedovi sněmovny, kterou rozpoutal mezi ústavními právníky vzrušenou debatu, jestli zákon přece jen nevetoval. V poslední den roku 2020 však daňový balíček novelizující tři desítky jiných zákonů vyšel ve Sbírce, čímž už od ledna například zavedl daňovou podporu peněžního příspěvku zaměstnavatele na stravování (alternativa ke stravenkám), nebo v oblasti odpisování dlouhodobého majetku obnovuje mimořádné odpisy pro nový majetek v první a druhé skupině s možností odpisu během jednoho, respektive dvou let, a to i pro majetek pořízený již loni. Součástí balíčku je rovněž zveřejňování účetní závěrky ve sbírce listin vedené obchodním rejstříkem prostřednictvím daňového přiznání. Poprvé se to ale bude týkat až účetní závěrky za letošní rok. Naopak pro nemovitosti nabyté už letos se prodlužuje časový test pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob z pěti na 10 let. Pro hypotéky na bytové potřeby pořízené od Nového roku dochází ke snížení maximálního daňového odpočtu z 300 tisíc korun na polovinu. Původní vládní návrh přitom počítal s úplným zrušením odpočtu, a to také až od příštího roku. Nakonec se limit maximálního odpočtu jen snížil, zato však i na letošní úvěry.

Také pravidla pro podávání daňových přiznání upravená daňovým řádem doznala změn. Kdo podává daňové přiznání sám a využije některou z forem elektronického podání, tedy buď přes datovou schránku, autentizaci elektronickým podpisem, nebo přes e-tiskopis, může bez sankce podat přiznání až o měsíc později. U papírových formulářů platí původní termín na konci března. Další novinkou je snížení pokuty za papírové přiznání v případě, kdy má poplatník zřízenu datovou schránku. Až dosud takový hříšník za nesplnění povinnosti komunikovat s berními úředníky elektronicky dostával pokutu dva tisíce korun. Nově se snižuje na polovinu a bude vyměřována pouze těm, kteří mají datovou schránku povinně, ze zákona, ne těm, kdo si ji nechali zřídit dobrovolně.

Soudní spory podraží

Hlouběji do peněženky budou lidé muset sáhnout, pokud své spory budou chtít hnát před soud. Přetíženou justici se resort spravedlnosti rozhodl vyřešit zvýšením vybíraných soudních poplatků. Návrh, který čeká první čtení, počítá s tím, že žaloba na dlužnou částku přijde vždy nejméně na dva tisíce korun, bránit se proti nezákonným rozhodnutím bude stát šest tisíc, a kasační stížnost dokonce 10 tisíc korun. Důvodová zpráva k návrhu koneckonců nijak nezastírá, že jednou z klíčových motivací pro zdražení je odradit účastníky od řešení sporů soudní cestou a podporovat spíše alternativní cestu, zejména potom mediaci.

Digitální ústava

Od Nového roku platí také zákon o právu na digitální služby přezdívaný jako "digitální ústava". Lidem dává právo s úřady komunikovat elektronicky a úředníkům povinnost s nimi jejich problémy touto formou řešit. Úřady by také neměly požadovat údaje, které si mohou samy zjistit ve svých registrech. Odpadá tím povinnost prokazovat se různými průkazy či oprávněními, pokud si úředník může informaci o právu nebo splnění povinnosti vyhledat sám v příslušném rejstříku.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.