Předloni jsem v Právním rádci publikoval článek s názvem Evropa hledá pravidla pro umělou inteligenci, který byl jakousi úvahou nad etickými i právními otázkami v oblasti aplikované umělé inteligence v širším slova smyslu tohoto pojmu, a to zejména ve světle dokumentu Rady Evropy "Evropské justiční systémy − efektivita a kvalita justice" a iniciativy Evropské unie směřující ke sjednocování pravidel v této oblasti. S odstupem času, byť ne tak dlouhým, se k této otázce vracím zpět, a to primárně z pohledu evropské legislativy. Co se změnilo a kam legislativci pokročili?
Co to vlastně je ona umělá inteligence?
Na začátku bychom si měli říct, co se pod pojmem umělá inteligence skrývá, jak ho definovat, jak ho pochopit a následně vykládat. Odpověď to není zrovna jednoduchá a zřejmě se bude měnit ve světle vývoje technologií, společenského konsensu i práva. Navíc z pohledu různých oborů bychom patrně došli k trochu odlišným definicím. Odborníci na umělou inteligenci by vám patrně řekli, že to, co se běžně pod pojem umělé inteligence zahrnuje, umělou inteligencí vůbec není a jedná se pouze o procesy založené na statistických výpočtech, předem nastavených vzorcích či ne až tak složitých algoritmech.
Umělou inteligenci sama EU na stránkách Evropského parlamentu zjednodušeně definuje jako schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. S touto jednoduchou definicí bychom si však vystačili jen krátce. Z pohledu práva je pak odpověď o to složitější, že definice musí často reflektovat různé právní i legislativní souvislosti.
Definic tak lze nalézt více. Jako "softwarové (ale také hardwarové) systémy vytvořené lidmi, kterým je dán komplexní úkol jednat ve fyzické nebo digitální dimenzi za pomoci vnímání svého okolí sběrem dat, interpretace sbíraných strukturovaných nebo nestrukturovaných dat, odůvodňování znalostí nebo zpracovávání informací získaných z dat a vybírání nejlepšího jednání za účelem dosažení stanoveného cíle" ji definuje uskupení High-Level Expert Group on Artificial Intelligence. Zjednodušenou definici umělé inteligence pak můžeme najít v Bílé knize Evropské unie, dle které se jedná o "soubor technologií, které kombinují data, algoritmy a výpočetní sílu". Jak jsem již polemizoval výše, definice budou patrně ještě podrobeny vývoji v čase. Odbočme tedy od názvosloví ke konkrétním novinkám v rámci legislativních plánů Evropské unie. Byť i samotná definice je bezesporu základním kamenem právní úpravy jako takové.
Přeskočíme od teorie a názvosloví k legislativní praxi. A zůstaneme na půdě Evropské unie. Ta vyhodnocuje umělou inteligenci ve snaze co nejméně omezit vývoj technologií za současného zajištění ochrany práv ostatních. Koneckonců některé vývojářské společnosti vyjádřily své obavy z omezení vývoje umělé inteligence již v rámci zveřejnění výše uvedené právně nezávazné Bílé knihy EU. Cílem je nejen takto bezpečné právní ukotvení umělé inteligence, ale také podpora důvěry lidí v tyto technologie.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111