Problematika švarcsystému je věčné téma. Navzdory poměrně dlouhé historii a bohaté judikatuře je stále plné nejasností. Hranice mezi zastřeným pracovněprávním vztahem a legitimním podnikáním je velice tenká a málokdy lze dopředu a s určitostí odhadnout výsledek kontroly inspekce práce, popřípadě soudního přezkumu. Z praxe víme, že výsledky posouzení a výše pokut jsou nekonzistentní − liší se případ od případu. Udělali jsme tedy průzkum rozhodovací praxe všech osmi oblastních inspektorátů práce za poslední tři roky. Rozdíly jsou zarážející.

Nejprve si pojďme stručně připomenout, v čem švarcsystém spočívá. Základem je poměrně častá praxe, kdy podnikatelé zajišťují některé své činnosti prostřednictvím externích dodavatelů − fyzických osob. Pro podnikatele−odběratele služeb či zboží je to výhodné, protože se nemusí zabývat zdaněním vyplácené odměny ani odvody na sociální a zdravotní pojištění, nastavení vztahu navíc nesvazuje zákoník práce.

Dodavatelské nastavení spolupráce má své výhody i pro podnikatele−dodavatele, kteří rovněž daňově ušetří a zůstane jim i určitá volnost, kterou by v pracovním poměru neměli. Na druhou stranu, na rozdíl od klasických zaměstnanců nebudou ustanoveními pracovního práva chráněni, tedy například jejich odpovědnost za škodu nebude omezena 4,5násobkem průměrného výdělku a o práci budou moci přijít ze dne na den bez výpovědní doby.

Obě strany si však musí dát pozor, aby jejich spolupráce nebyla příslušnými orgány posouzena jako zastřený pracovněprávní vztah − tedy takový vztah, který už nemá rysy ryze obchodní spolupráce. Výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah je totiž zakázán a dle ustanovení § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti je považován za nelegální práci − švarcsystém.

Za výkon nelegální práce hrozí oběma smluvním stranám značné sankce. Pokutami až do výše 10 milionů korun pro odběratele a 100 tisíc korun pro dodavatele výčet možných postihů zdaleka nekončí. Zaměstnání v pracovněprávním vztahu totiž podléhá jinému zdanění a odvodům než podnikatelská činnost. Proto může současně dojít i k doměření daňové povinnosti ze strany správce daně (a k uložení s tím souvisejících sankcí), doměření povinnosti úhrady pojistného ze strany České správy sociálního zabezpečení či zdravotních pojišťoven a dále k případnému trestněprávnímu postihu za neodvedení daně a pojistného. S uložením sankce za umožnění výkonu nelegální práce je současně spojen status takzvaného nespolehlivého zaměstnavatele, který značně komplikuje zaměstnávání cizinců.

Švarcsystém, nebo legitimní podnikání?

Zda je vůbec možné určitou činnost vykonávat na základě podnikatelského vztahu, závisí na její povaze. Podle Nejvyššího správního soudu lze činnost "provozovat v zásadě třemi způsoby: V prvé řadě jsou to činnosti provozované výlučně jako nezávislá činnost, ať již z důvodů zákonné úpravy (exekutor, notář) či z důvodů, spočívajících v povaze vlastní činnosti s ohledem na její rozsah či druh (výrobní činnosti, realitní makléř). Druhým typem činností jsou činnosti obojetné povahy, mezi něž lze zařadit drtivou většinu menších živností (zedník, kadeřnice, instalatér, účetní či svobodná povolání). Do třetího typu činností lze zařadit činnosti ryze závislé (například pokladní v supermarketu)."1 💬 Pokud by tedy šlo o aktivitu spadající do třetí kategorie, její výkon dodavatelským způsobem by byl vyloučený − a tedy považovaný za švarcsystém − již ze své podstaty. Výlučně nezávislé činnosti jsou naopak na podnikatelských vztazích založeny.

Vzhledem k tomu, že většina činností spadá do druhé kategorie, nelze tedy u nich automaticky bez dalšího potvrdit ani vyloučit možnost jejich výkonu podnikatelským způsobem, je třeba vztah posoudit detailněji a zjistit, zda v daném případě vykazuje znaky závislé práce.

Infografika: Stát si neví rady s trestáním švarcsystému

Ustanovení § 2 odst. 1 zákoníku práce vymezuje závislou práci jako práci, která je "vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně". Samostatným znakem závislé práce je rovněž soustavnost, která vyplývá z gramatické podoby slova "vykonávána". Pro závěr, že jde o zakázaný švarcsystém, musí správní orgán prokázat naplnění všech těchto znaků2 💬, nikoli už podmínek výkonu závislé práce, jak je uvádí § 2 odst. 2 zákoníku práce.3 💬

Podle Nejvyššího správního soudu je důležitým faktorem pro posouzení a společným rysem všech znaků závislé práce osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli. Pokud jde o odměnu, tak ta sice sama o sobě znakem závislé práce není, nicméně jak soud poznamenal, "jde o významnou skutečnost pro posouzení, zda mezi nimi [stranami] existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti vyplývající z hospodářské závislosti zaměstnance na zaměstnavateli."4 💬

Kromě základních znaků závislé práce existuje i celá řada dalších hledisek a faktorů, které mohou svědčit o tom, že jde v případě určité spolupráce o zastřený pracovněprávní vztah. Významnou roli v neprospěch legitimity spolupráce založené na podnikatelském vztahu může hrát například skutečnost, že dodavatel pracuje pro odběratele dlouhodobě v rozsahu plného úvazku, nemá jiné klienty, je spolu se zaměstnanci odběratele součástí hierarchické struktury, musí respektovat vnitřní předpisy vztahující se na zaměstnance nebo má právo na dovolenou. Podstatné může být i to, zda se dodavatel jeví z pohledu třetích osob jako zaměstnanec odběratele. Správní orgány a soudy tedy při posuzování švarcsystému zkoumají vedle definičních znaků závislé práce vymezených zákoníkem práce i to, nakolik se konkrétní spolupráce reálně podobá pracovněprávnímu vztahu.

Svobodná vůle smluvních stran

Z judikatury Nejvyššího správního soudu dlouhodobě vyplývá respekt ke svobodně projevené vůli smluvních stran zvolit si pro svůj poměr takový smluvní typ, který jim vyhovuje (pokud to umožňuje povaha činnosti).5 💬 Jak však Nejvyšší správní soud upřesňuje, projevená vůle musí být skutečně svobodná: "Pokud se smluvní strany rozhodnou, v souladu s obecnými principy (smluvní svoboda, dobrá víra, nezneužívání ekonomicky silnějšího postavení apod.) do právního vztahu vstoupit se všemi důsledky z toho plynoucími a dojde k jeho skutečné realizaci, nejedná se o právní úkon zastřený. Jinak by tomu ovšem bylo, pokud by stěžovatel např. přiměl k uzavření smluv o dílo druhou smluvní stranu za pomoci ekonomického nátlaku, zneužívaje jejich faktické ekonomické závislosti, a přiměl je tak uzavřít takovou smlouvu, kterou ve skutečnosti neměli zájem uzavřít."6 💬

Je zřejmé, že judikatura akcentuje zejména ochranu zaměstnance (pracovníka/dodavatele) jakožto slabší smluvní stranu, která může jen stěží ovlivnit, jakou formu nebo obsah bude mít její smluvní vztah se zaměstnavatelem (odběratelem), a pro kterou by bylo zásadně výhodnější uzavřít pracovněprávní vztah. Dle našeho názoru je dnes třeba na tuto otázku hledět poněkud odlišnou optikou.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.