Řízení (ne)zahajovaná z moci úřední

V oblasti správního práva existuje několik neuralgických otázek, které se pravidelně dostávají do rozhodovací pozornosti Nejvyššího správního soudu. Jednou z takových je i problematika aktivní věcné legitimace žalobce v případě žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu, který na podnět oznamovatele nezahájil řízení z moci úřední. Právě k této otázce zaujal zcela nový postoj šestý senát Nejvyššího správního soudu, který se hodlá podstatně odchýlit od dosavadní rozhodovací praxe.

Věc byla proto příslušným senátem postoupena^1 💬 rozšířenému senátu k posouzení a rozhodnutí. Pokud by se nová tendence náhledu Nejvyššího správního soudu na danou problematiku prosadila, představovalo by to významný posun v ochraně práv osob dotčených nepovolenou stavbou. Rozhodnutí by zároveň mohlo mít dopad i do jiných druhů správních řízení zahajovaných z moci úřední.

V čem tkví podstata věci

Představme si situaci, kdy na našem pozemku začne stavět cizí stavebník bez patřičného povolení dle stavebního zákona. Vznikne tak nechtěná a nepovolená stavba (nemovitá věc), proti jejíž existenci se vlastník pozemku může veřejnoprávně bránit jedině podnětem^2 💬, kterým příslušnému stavebnímu úřadu navrhne, aby zahájil řízení o odstranění stavby.^3 💬

Může se však stát (a nezřídka se tak v praxi bohužel stává), že stavební úřad i přes podaný a dodejme oprávněný podnět řízení nezahájí, a to s lakonickým konstatováním, že dle jeho názoru k tomu nejsou naplněny zákonné důvody.^4 💬 V takovém případě má sice dotčený vlastník pozemku možnost obrátit se k nadřízenému správnímu orgánu formou podnětu k přijetí opatření proti nečinnosti^5 💬, nicméně tím jeho veřejnoprávní možnosti obrany dle stávající rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu končí.

Nejvyšší správní soud totiž doposud zastával vcelku formalistický přístup založený na tom, že "[o]soba, která by byla účastníkem řízení zahajovaného toliko z moci úřední dle § 46 správního řádu, nemá veřejné subjektivní právo na to, aby toto správní řízení bylo zahájeno. Proto se nemůže zahájení takového správního řízení na základě svého podnětu dle § 42 správního řádu úspěšně domáhat ani cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením dle § 82 s. ř. s."^6 💬

Legalizace mlčením

O co v aktuálně projednávané věci jde a na čem stojí odchylné tendence šestého senátu Nejvyššího správního soudu? Žalobkyně v daném případu podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze, který se odmítl zabývat její správní žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Nezákonný zásah měl spočívat v tom, že na pozemcích žalobkyně byla umístěna část golfového hřiště, pro jehož realizaci a provoz nebylo vydáno stavební povolení. Ačkoli se Krajský soud v Praze v rozsudku okrajově dotknul i otázky nezbytnosti příslušného veřejnoprávního povolení, nebyla tato rovina stěžejní pro meritum věci řešené šestým senátem. Ten se totiž detailně zabýval zejména otázkou takzvaného přístupu k soudu.

Krajský soud v Praze v tomto ohledu s odkazem na výše citovanou judikaturu Nejvyššího správního soudu uvedl, že osoba, která by byla účastníkem řízení zahajovaného z moci úřední, nemá veřejné subjektivní právo na to, aby bylo správní řízení zahájeno, potažmo nemá právo na podání žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Šestý senát k tomu předně konstatoval, že jistě není žádoucí poskytovat ochranu všem, kteří se, ať už z jakýchkoli pohnutek, domáhají zahájení řízení o odstranění stavby z moci úřední. Je však dle jeho přesvědčení potřeba poskytnout ochranu těm z nich, jejichž hmotných práv se protiprávní stav přímo týká, tedy těm, kterým je v důsledku existence nepovolené stavby znemožněno užívat nemovitost, a vykonávat tak své soukromé subjektivní právo.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.