Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin DrtinaPřípravu nového trestního práva procesního mají na starosti dvě komise: takzvaná velká, jíž předsedá ústavní soudce Pavel Šámal a která projednává podklady připravené malou komisí, tedy pracovní skupinou ministerstva spravedlnosti pro trestní řád. Té předsedá soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. Za dobu existence této komise se ve vedení ministerstva vystřídalo pět ministrů. K obměnám ale docházelo i ve vedení a též ve složení uvedené pracovní skupiny připravující nový procesní předpis.
Odkdy se uvažovalo o tom, že je nutné trestní řád změnit?
Úvahy sahají do 80. let minulého století. Na intenzitě nabraly po celospolečenských změnách v roce 1989. Tehdy došlo k novelizacím trestních předpisů. Jednotlivé vlády postupně schválily tři věcné záměry rekodifikace trestního práva procesního, v roce 1999, 2005 a pak v roce 2008. Tehdy, v návaznosti na rekodifikaci trestního práva hmotného, schválila vláda poslední věcný záměr k trestnímu řádu, na nějž navazujeme. V roce 2014 totiž bylo rozhodnuto, že se nový věcný záměr schvalovat nebude, neboť by se tím práce na novém trestním řádu odkládaly. Namísto toho byla schválena Východiska a principy nového trestního řádu, která byla později jednou revidována a doplněna.
Nebylo lepší připravit obě normy najednou, mít nový trestní zákoník i trestní řád?
Byl by to ideální stav. Někteří akademici, třeba profesor Jelínek, opakovaně kritizuje, že u nás došlo k poloviční rekodifikaci, zatímco na Slovensku se v roce 2005 podařilo obojí najednou. Ale je třeba chápat tu situaci, už jenom to, že trestní zákoník byl schválen až na podruhé. Kdyby k tomu měla přibýt i procesní část, bylo by to mnohem obtížněji prosaditelné než tímto způsobem. To ale neznamená, že když trestní zákoník procesní pravidla předběhl, že v rámci rekodifikace nemůže docházet i k jeho změnám.
Soudcem je od roku 2006. Začínal u Obvodního soudu pro Prahu 2, kde byl pověřen zastupováním místopředsedkyně soudu pro věci trestní. Od roku 2013 byl tři roky předsedou senátu Městského soudu v Praze. Nyní je soudcem Nejvyššího soudu.
Předsedá pracovní skupině Komise pro nový trestní řád Ministerstva spravedlnosti a je i členem Komise pro trestní právo Legislativní rady vlády. Podílel se na řadě učebnic a komentářů v oblasti trestního práva.
Dodnes platný trestní řád má zhruba 120 novel. Jak dlouho vydrží připravovaný nový trestní řád?
Nejsem vizionář, nemám křišťálovou kouli a nedokážu to odhadnout. Mohou přijít významné celospolečenské změny a bude všechno jinak. Ve 20. století se krize opakovaly co dvě desetiletí. Z tohoto pohledu už poměrně dlouho významně "přesluhujeme". Může se stát, že norma bude připravena a nebude schválena, že schválena bude a změní se společenská situace, anebo bude přijata norma úplně jiná. Zejména u procesních předpisů rekodifikace rozhodně neznamená, že by bylo na nějakou delší dobu takzvaně vystaráno, že by ten předpis zůstal neměnný. Když se podíváme na dodnes platný trestní řád z roku 1961, ze zmiňovaných 120 novel akceleroval počet schválených novelizací až v novém miléniu, kdy jich bylo od roku 2000 přijato zhruba 90. Právo je v podstatě živý organizmus, je třeba reagovat na nové jevy, takže i ke změnám nových předpisů u nás dochází i několikrát ročně. Především je třeba urychleně reagovat na naše mezinárodní závazky k určité právní úpravě vybraných institutů. Jako se vyvíjí společnost, dochází k technickému i vědeckému pokroku, vyvíjí se i právní úprava, která na nové jevy musí reagovat. Proto nelze čekat, že by se rekodifikací zakonzervoval stávající stav a dlouhá léta by ke změnám nedocházelo.
Kdy odhadujete, že by návrh měl být hotov? Ministryně spravedlnosti v dřívějším rozhovoru řekla, že je to úkol na celé volební období, ale že by byla ráda, kdyby zásadní výstupy byly hotové do konce letošního roku.
Nejsem si jist, co se míní oním "zásadním výstupem", ale mám za to, že tento úkol už dnes splněný máme nebo ho na konci roku splněný mít budeme. Podstatné pasáže trestního řádu už hotové jsou. Některé z nich prošly velkou komisí, jiné jsou připravené pracovní skupinou. Značnou část prvního pololetí se práce zpomalily v důsledku koronavirové krize. Hotová jsou úvodní ustanovení, ustanovení o subjektech trestního řízení a další přidružené otázky včetně příslušností, to bylo projednáno už vícekrát i ve velké komisi. Dále máme hotové a velkou komisí projednané pasáže k zajištění věcí a osob, dokazování, jakož i ke stěžejním stadiím trestního řízení, konkrétně jde o úpravu přípravného řízení a řízení před soudem prvního stupně. Finalizujeme text ke zvláštním způsobům řízení a nově k otázce, kterou současný trestní řád neobsahuje, a sice řízení o uložení ochranných opatření. K projednání velkou komisí máme připravenu část týkající se opravných prostředků, a to jak řádných, tak i mimořádných. V tomhle směru ty stěžejní pasáže připravené jsou.
Dá se říct, kolik procent práce na rekodifikaci zbývá, a odhadnout, kdy by se to mohlo stihnout?
Různých termínů, dokdy by to mělo být hotové, jsem slyšel už vícero. Každý z politiků měl svou představu. Práce se snažíme nijak nezdržovat. Chceme, aby to bylo projednáno odborníky, kteří k tomu mají co říct. Máme cíl, abychom do konce roku mohli předložit buď celý trestní řád, nebo jeho podstatnou část. Na procenta se to těžko uvádí, protože my se neustále vracíme i k tématům už projednaným. Když upravíme nějakou pasáž, musíme se vrátit jinam a zkorigovat související ustanovení, která umožní funkčnost nového institutu. Teď jsme zrovna řešili řízení o ochranných opatřeních a ve spojitosti s tím se musíme vracet k otázkám nutné obhajoby. To jsou "můstky", jež vás vedou zpátky k pasážím, které už projednány byly. Velká část, která ještě není projednána, je vykonávací řízení. Zahrnuje sice mnoho paragrafů, ale jde o ustanovení často technického rázu. Tam nepředpokládám zásadní koncepční problémy, na kterých by rámcově nepanovala shoda. Zkrátka nebudou takovým předmětem zájmu teoretiků a dalších osob.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
