Právní jednání je základním předpokladem ke vzniku, zániku a změně právních následků. Procesními úkony se pak rozumí projevy vůle, jejichž prostřednictvím se uskutečňuje činnost soudu a účastníků od zahájení řízení až do vydání pravomocného rozhodnutí. Ačkoliv mezi oběma instituty existuje spojení, je třeba na ně nazírat odlišně. Zatímco u procesních úkonů se při jejich zkoumání vychází z projevu vůle a jeho náležitostí, u právního jednání je třeba zkoumat také samotnou shodu projevu s vůlí. Jak právní jednání, tak procesní úkony se tak staly východiskem rozboru zpracovaného v díle Právní jednání a procesní úkony, vzájemné vztahy a nové aspekty od kolektivu autorů v čele s Miroslavem Sedláčkem a Tomášem Střelečkou.
Publikace tohoto druhu, která by čtenářům objasnila základní pojmy, ale především pak poskytla širší pohled na tuto oblast zkoumání, na českém trhu dosud chyběla. Jak uvádí sám Sedláček v předmluvě: "Je nabídkou k zamyšlení nad tématy, která mohou dále rezonovat."
Kniha vznikla jako výsledek doktorandské civilistické konference konané v dubnu 2019, a tudíž se jedná o kolekci příspěvků jednotlivých doktorandů. Ti v ní čtenářům nabízí svůj individuální a odborně specifický přístup ke zpracování vybraného tématu.
Co autoři tedy považují za "rezonující" témata, která v díle rozebírají? Podle Sedláčka jde o vybrané právní problémy, které dosud nebyly publikovány vůbec anebo byly publikačně rozpracovány pouze okrajově. Záhy čtenář zjistí, že příspěvky doktorandů pokrývají skutečně široké spektrum právních odvětví. Dotýkají se nejen tradičních hmotněprávních a procesněprávních institutů, které autoři podrobují detailnějšímu rozboru, ale i témat, která na českou právní scénu vstoupila teprve nedávno. Na jedné straně se tedy čtenář může dozvědět více o jednání správce svěřenského fondu v rámci obchodních korporací či vztahu rozsudku pro zmeškání na základě fikce uznání, na straně druhé se také dočte o úskalích smart kontraktů či nařízení eIDAS o používání elektronického podpisu. Rozbory vybrané současné právní úpravy doplňuje překvapivě i několik historickoprávních problematik jako například pojednání o rozhodování mimořádného lidového soudu ohledně přechodu soukromoprávních závazků v souvislosti s trestem konfiskace majetku v době po skončení druhé světové války. Petra Feniková v tomto příspěvku popisuje průběh tehdejšího soudního rozhodování a posléze představuje paralelu trestu konfiskace s trestem propadnutí majetku podle současné právní úpravy.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111