Aktuální číslo časopisu Ekonom
Před více než třemi lety nabyl účinnost zákon číslo 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Jeho schvalování bylo spojeno se značnými kontroverzemi, zejména daňoví poradci a advokáti poukazovali na konflikt zákona s obecnými právními principy legitimního očekávání, právní jistoty a zákazu retroaktivity.
Velmi diskutované byly z těchto důvodů zejména dvě výzvy, které může správce daně nově podle tohoto zákona vydat. Jednak je to výzva k prokázání příjmů podle § 38x zákona o daních z příjmů a jednak výzva k podání prohlášení o majetku podle § 38zc téhož zákona.
Výzva k prokázání příjmů
Podmínky pro vydání výzvy k prokázání příjmů jsou následující:
- důvodné pochybnosti správce daně o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání;
- nejsou známy žádné skutečnosti, které by to ozřejmovaly;
- rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním přesahuje 5 milionů korun.
Ve výzvě musí správce daně uvést své pochybnosti, a to způsobem umožňujícím poplatníkovi se vyjádřit a předložit důkazy za účelem odstranění pochybností o původu majetku. Zároveň se určí lhůta k vyjádření, rozhodné posuzované období a uvede se poučení o následcích spojených s neprokázáním požadovaných skutečností a neposkytnutím dostatečné součinnosti. Správce daně nemůže vyzvat poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu.
V souvislosti s výzvou k prokázání příjmů se již objevila první rozhodnutí správních soudů, zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu z poloviny června loňského roku.1 💬 V něm soud uzavřel, že výzvou podle § 38x zákona o daních z příjmů je zahájen postup vedoucí ke zjišťování skutečností rozhodných pro stanovení daně. Tento postup se dotýká práv daňového subjektu již tím, že je správcem daně prováděn, a nemusí vyústit ve vydání rozhodnutí. Soud také postavil najisto, jak se proti tomuto postupu bránit: "Prostředkem ochrany před nezákonnou výzvou k prokázání příjmů, případně před nezákonným postupem na tuto výzvu navazujícím, je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. soudního řádu správního."
Prohlášení o majetku
Pravděpodobně ještě větší znepokojení mezi daňovými poradci a advokáty vzbudila výzva k podání prohlášení o majetku podle § 38zc zákona o daních z příjmů, kterou se v tomto článku chceme primárně zabývat. Obdobné instituty spočívající v prohlášení o majetku obsahují i některé další právní předpisy, zejména občanský soudní řád (§ 260a až § 260h), exekuční řád (§ 50 odstavec 2 a § 52 odstavec 2), insolvenční zákon (§ 214 až § 216) či trestní řád (§ 7a). Podle důvodové zprávy k zákonu o prokazování majetku bylo hlavním inspiračním zdrojem pro formulaci ustanovení § 38zc zákona o daních z příjmů prohlášení o majetku podle § 180 daňového řádu, které se používá pro účely daňové exekuce.
Výzva k podání prohlášení o majetku je jedním z opatření zaměřených na to, aby správce daně mohl ověřit své podezření, že došlo k nepoměru mezi příjmy a nárůstem jmění, spotřebou či jiným vydáním poplatníka. Právě takový nepoměr je totiž předpokladem k dodatečnému zdanění.
Výzva k prohlášení o majetku, je nicméně podpůrným institutem, protože ke zjištění uvedeného nepoměru je nutné primárně využívat standardní mechanismy pro získání informací. Tyto nejsou upraveny v zákoně o daních z příjmů, ale jsou především obsaženy v daňovém řádu. Primárně půjde o nástroje vyhledávací a kontrolní činnosti.2 💬 Předpokládá se tak vlastní aktivita správce daně využívající místního šetření i použití analyticko-vyhledávacích nástrojů monitorujících veřejné i interní zdroje informací, včetně údajů z rejstříků přístupných správci daně.
Nikoliv informace pro trestní řízení
V této souvislosti je však klíčové zdůraznit, že cílem výzvy k podání prohlášení o majetku není získání informací pro účely trestního řízení. Jejím smyslem je, aby správce daně v součinnosti s poplatníkem vyjasnil disproporci mezi příjmy, které poplatník uvedl v daňových tvrzeních, a příjmy, kterými podle indicií fakticky disponuje, pokud předchozí pokus o objasnění této disproporce selhal.
Správce daně si proto v rámci daňového řízení nemůže činit úsudek o tom, že disproporce byla způsobena trestnou činností, respektive že došlo ke spáchání trestného činu zatajením zdanitelných příjmů. Tato úloha náleží pouze orgánům činným v trestním řízení. Správce daně vydává výzvu k podání prohlášení o majetku jen za účelem získání informací pro řádné stanovení daně. Z tohoto důvodu se institut prohlášení o majetku podle důvodové zprávy k zákonu o prokazování původu majetku nedostává do rozporu se zásadou zákazu nucení k sebeobvinění (viz dále).
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
