V současné době má jen deset členských států Evropské unie ve svých právních řádech přijatou úpravu, která chrání takzvané whistleblowery, tedy oznamovatele protiprávního jednání v rámci organizace, v níž působí. V ostatních zemích EU je jim ochrana poskytována jenom částečně nebo platí pouze pro určité sektory či kategorie zaměstnanců. To by se však do dvou let mělo změnit.

V loňském roce v dubnu přijala Evropská komise návrh směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva unie.1 💬 Ten byl následně předložen Evropskému parlamentu a Radě EU. Evropský parlament zohlednil připomínky Rady EU a návrh v pozměněném znění2 💬 přijal letos v polovině dubna. Předpokládá se tak, že ve druhé polovině roku 2019 bude směrnice Radou EU schválena v podobě přijaté Evropským parlamentem. Do národního práva jednotlivých členských států ji pak bude nutné implementovat do roku 2021.

Samotný návrh se v současné době skládá ze sedmi kapitol s celkem 29 články a jedné přílohy. Hlavním účelem nové právní úpravy je zajistit účinnější vymáhání práva EU za pomoci plného využití institutu oznamovatelů a za současného vytvoření dostatečných ochranných mechanismů pro takové osoby.

Předmět právní úpravy

Whistleblowing bude nově podporován v nejvýznamnějších sektorech, které jsou již nyní regulovány EU. Jedná se zejména o oblasti veřejných zakázek a soutěží (veřejná podpora a finanční zájmy EU), ochrany hospodářské soutěže a vnitřního trhu, finančních služeb, bezpečnosti produktů a přepravy, ochrany životního prostředí, potravin, veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů a ochrany osobních údajů. Členským státům je přitom dovoleno tento seznam dále rozšířit. Oznámit bude možné jakékoliv porušení unijních předpisů − ať už k němu došlo jednáním či opomenutím, nebo bylo již uskutečněné či teprve chystané.

Směrnice respektuje zásady profesní mlčenlivosti. Advokáti či lékaři v případě, že se dozvědí nějaké kritické informace, nebudou oprávněni bez souhlasu klienta, respektive pacienta, je komukoli sdělovat. Totéž platí pro vyhrazené (například vojenské) údaje. Oznamovatelem může být fyzická osoba, která získá informace v pracovním kontextu. De facto se jedná o pracovní a jakýkoliv obdobný vztah, včetně osob samostatně činných, společníků v obchodních korporacích a statutárních orgánů.

Hlavním pilířem směrnice je ochrana oznamovatelů. Ta je jim ovšem poskytnuta pouze v případě, že prokážou, že měli racionální a důvodné přesvědčení o tom, že zveřejněné informace jsou pravdivé. Oznámení lze provést třemi způsoby: jednak interně v rámci společnosti, či instituce, typicky vůči nadřízenému, případně vlastníku společnosti, jednak externě příslušným orgánům − například policii či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nebo veřejně (do médií).

Je vhodné, aby společnosti vyčlenily speciální osobu, vůči které lze oznámení učinit. K tomuto účelu je možné využít externích poradců. Společnost by měla před takovým rozhodnutím zvážit zejména následující otázky: Existuje v rámci společnosti osoba, která je dostatečně proškolená k vyšetření informací tvrzených oznamovatelem? Má takový vyšetřovatel odpovídající morální kredit a je dostatečně nestranný, případně jak bude nestrannost zajištěna při vyšetřování? Jsou k dispozici technické zdroje k zajištění anonymity? Pokud na většinu z výše uvedených otázek bude zodpovězeno negativně, má podle našeho názoru smysl vyšetřování předat externím specialistům.

V praxi se nabízí alternativa využití externích zdrojů jako smysluplná a efektivní, zejména s ohledem na to, aby byl zaručen neutrální pohled při vyšetřování a anonymita oznamovatele. Ve Spojených státech například platí již zcela zaběhlá praxe, kdy po krátkém interním prošetření a vyhodnocení situace je následně povolán tým advokátů. Ten situaci vyšetří a vyhodnotí z hlediska dalších rizik a opatření pro společnost.

Jako výchozí variantu pro oznámení protiprávního jednání směrnice upřednostňuje interní hlášení. Za tím účelem budou společnosti nově povinny vytvořit vnitřní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.