Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováSkupina KODAP dokazuje, že celorepubliková síť poskytující daňové a právní poradenství nemusí mít centrálu v Praze. Celkem 140 daňových a účetních poradců, právníků a auditorů spolumajitel skupiny Vlastimil Sojka řídí z Liberce. Mimopražské sídlo považuje dokonce za konkurenční výhodu. "V Liberci i v dalších regionech máme řadu schopných kolegů, kteří preferují blízkost k přírodě a o život v Praze nestojí. I díky tomu stavíme na stabilním odborném kádru a bez větších potíží jej rozšiřujeme," říká. Jeho společnost se úspěšně zapojuje i do mezinárodní spolupráce. Je součástí nadnárodní skupiny European Tax & Law. A po vzoru velké čtyřky vybudovala vedle sítě poradců i samostatnou advokátní kancelář. Její hlavní tváří je David Hejzlar.
Jak ovlivňuje liberecký původ skupiny složení vaší klientely?
Vlastimil Sojka: Nijak významně. Máme řadu významných klientů po celém Česku, v Praze zvláště. Na pražský Prosek z Liberce přijedete za podobnou dobu jako z Modřan. Kvalita poradce nebo advokáta se přece nehodnotí podle dojezdové vzdálenosti, zvlášť v době moderních komunikačních prostředků. Když řešíme odborná zadání s manažery pražských firem, zjišťujeme, že i oni často denně dojíždějí z poměrně vzdálených lokalit.
KODAP letos oslavil 25 let existence. Jak se za tu dobu změnil trh, zákony v oblasti daní a účetnictví?
Vlastimil Sojka: Prodělal úplně zásadní přerod. Můžeme začít tím, že zákony před čtvrtstoletím byly co do objemu v porovnání s dneškem zhruba desetinové. Nebyly jsme v Evropské unii, nebyla tedy propojenost české právní úpravy s evropskou regulací. Tím bylo všechno mnohem jednodušší − i vstup do daňového oboru. Dnes už jen málo lidí začíná činnost tím, že si otevřou vlastní daňovou a účetní kancelář, protože ten obor už je tak komplexní, že vyžaduje práci více lidí podle principu víc hlav víc ví. Proto teď na trhu převažuje tendence, které se ostatně držíme i my, že spolupracujeme tři firmy − právníci, daňoví poradci a auditoři. Obrovskou změnou prošly i technologie, které využíváme. Teď jsou základem.
se daním věnuje od roku 1991, nejprve jako ředitel finančního úřadu a od roku 1994 jako daňový poradce. Skupinu KODAP řídí od roku 2011. Dlouhodobě se specializuje na problematiku mezinárodního zdanění a správy daní, které se věnuje i ve své lektorské činnosti a práci v rámci Komory daňových poradců ČR. Je také členem disciplinární komise komory. Patří ke kolektivu autorů knihy Mezinárodní zdanění příjmů, smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů.
V čem konkrétně propojení Česka s evropskou regulací daňové právo zkomplikovalo?
David Hejzlar: Po vstupu do Evropské unie je vedle našich zákonů třeba brát v potaz evropská nařízení a směrnice, přihlížet k judikatuře Soudního dvora EU a dalších nadnárodních soudních orgánů. Někdy má smysl reflektovat i judikaturu jednotlivých členských států. Transpozice evropského práva do našich zákonů vnesla řadu nových témat, která se navíc stále vyvíjejí. Na druhou stranu právě skutečnost, že se můžeme podívat na uplatňování práva v jiných zemích jako na funkční inspiraci, považujeme za výhodu.
Ministerstvo financí teď připravuje nový zákon o účetnictví, který se má více opírat o mezinárodní standardy − takzvané IFRS. Na jaře k tomu zahájilo veřejnou konzultaci. Jak hodnotíte snahu přiklonit český zákon blíže k tomu, co je běžné v zahraničí?
Vlastimil Sojka: Podle mého názoru je i nyní platný zákon o účetnictví hodně přiblížený mezinárodním účetním standardům. V posledních patnácti letech došlo k výrazným změnám v oblasti vyhlášek, což nám dalo možnost účtovat podle mezinárodních standardů. Příkladem je třeba komponentní odepisování. Jeden předmět se rozdělí na komponenty podle toho, jak dlouho ten který díl vydrží, a každý se odepisuje samostatně. Tato možnost, jak by se mělo účtovat podle mezinárodních účetních standardů, v našem zákoně je, ale u našich auditovaných klientů to nikdo nevyužívá. Ve výši výsledného ročního odpisu je jen nepatrný rozdíl, tak podniky raději využívají postup, na který jsou historicky zvyklé.
Proč takový stereotyp?
Vlastimil Sojka: Máme pocit, že ekonomická a účetní oddělení jsou ve velkých podnicích těžce poddimenzovaná. Je to tlakem na efektivitu, který vychází od managementu. Jakékoliv změny metodiky je navíc hrozně těžké dělat také proto, že tyto podniky používají komplikované a drahé softwary, kde každé přenastavení stojí velké peníze.
Účetnictví je v Česku provázané se základem daně z příjmů. Už od počátku tisíciletí se na ministerstvu financí objevují snahy oddělit je. Zatím se tak ale nestalo. Jak to hodnotíte?
Vlastimil Sojka: Daňové zákony se postupem času hodně zkomplikovaly a dá dost práce dopracovat se účetního výsledku, tedy toho, co se bude danit. Oddělením účetnictví od základu daně by se to ještě více ztížilo. Vedle klasického účetnictví bychom museli pracovat paralelně s daňovým účetnictvím. De facto bychom tak museli vedle účetnictví průběžně udržovat rozsáhlý systém úprav, kterými bychom docházeli k základu daně. To může být pro účetní jednotky komplikací, a pokud se to umožní, nelze očekávat, že se na to všichni vrhnou jako na senzační novinku.
David Hejzlar: Pokud by k oddělení účetnictví od daňového základu došlo povinně, mělo by to být odstupňováno podle velikosti podniku. Protože pro malé firmy by taková libůstka byla drahým luxusem.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
