Návrh zákona o hromadných žalobách1 💬 představilo české ministerstvo spravedlnosti ve stejné době, kdy Evropská unie připravuje směrnici o zástupných žalobách.2 💬 Jejím cílem je zavést institut kolektivního řízení do právních řádů všech členských států a ochránit tak evropské spotřebitele před poškozováním jejich práv a zájmů. Obdobný cíl sleduje i český návrh zákona, avšak v mnoha aspektech se obě předlohy liší. Domnívám se, že na otázky, jaký bude vzájemný poměr obou regulací a jak se evropská směrnice dotýká českého návrhu, je třeba hledat odpovědi ještě před přijetím české úpravy. Téma je o to aktuálnější, že jsme v situaci, kdy již Evropský parlament schválil v prvním čtení pozměňovací návrhy a nyní je posuzují členské státy. Téma jistě ne zcela nové, jak o tom svědčí dosavadní reflexe nauky.3 💬 V krátkém příspěvku se proto zaměřím jen na několik dílčích aspektů obou navrhovaných úprav.

Šíře věcné působnosti

Zásadní otázkou pro aplikaci budoucího zákona je jeho věcná působnost. Evropská směrnice cílí pouze na nároky spotřebitelů, ať již jsou v právní úpravě nazýváni jakkoli − cestující, uživatelé či zákazníci −, proti obchodníkům, kteří porušují unijní právní předpisy určené k jejich ochraně. V příloze k uvedené směrnici budou taxativně vymezeny další směrnice a nařízení, na jejichž porušení mají členské státy reagovat právě zavedením kolektivního vymáhání.4 💬 Předpokládá se, že pro zachování aktuálnosti v otázce působnosti směrnice bude seznam Evropskou komisí průběžně aktualizován.

Oproti tomu český zákonodárce počítá v návrhu zákona s působností pro celou oblast soukromého práva. To znamená, že hromadnou žalobu má být možné podat vedle typických spotřebitelských vztahů rovněž v oblastech obchodního práva, nároků zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, hospodářské a nekalé soutěže, ale třeba i sousedských sporů. Jedinou výjimkou mají být práva, o nichž nelze uzavřít smír. Typicky bude vyloučeno kolektivní vymáhání ve věcech statusových, ale také například v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Další výjimkou má být právo na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci.5 💬 Takové vymezení věcné působnosti samo o sobě problematické není, a jistě v něm mohou předkladatelé spatřovat legitimní ratio. Pokud se však zákonodárce odchyluje od koncepce budoucí směrnice, měl by takto široce pojatou použitelnost zákona přinejmenším vysvětlit a zdůvodnit. Důvodová zpráva totiž za nutností přijetí úpravy vidí především netečnost českých spotřebitelů, přičemž o dalších oblastech se podrobněji nezmiňuje.6 💬 Mám za to, že je to právě rozsah aplikace − věcná působnost − zákona, jež je zcela zásadní pro posouzení a vyhodnocení, jak zákon dopadne na spotřebitele, podnikatele, ale i veřejnou správu a justiční systém jako takový, a zda tyto dopady mohou přinést zamýšlené pozitivní efekty.

Ani důvodová zpráva ve své části o hodnocení dopadů regulace nijak zvlášť neanalyzuje dopady na celkové podnikatelské, respektive tržní soutěžní prostředí v České republice. Omezuje se spíše na obecné konstatování, že nová právní úprava bude mít pozitivní vliv na podnikatelské prostředí a zamezí neadekvátnímu a protiprávnímu jednání ze strany podnikatelů zejména v oblasti spotřebitelské, environmentální či v rámci nekalosoutěžního jednání. Právní i socioekonomické posouzení dopadů na celkové podnikatelské prostředí (tedy nejen z pohledu spotřebitelského, nýbrž současně i z hlediska procesního postavení hromadně žalovaných) zvlášť při tak široce vymezeném aplikačním rozsahu přitom napomáhá vyváženosti nové úpravy. "Nevybalancovaná" úprava může namísto kýžené kultivace spotřebitelsko­-podnikatelského prostředí přinést zneužívání hromadných žalob v hospodářské soutěži.

Kdo získá oprávnění podat žalobu

Předpokladem pro zahájení hromadného řízení je existence skupiny osob, jež mají právně či skutkově stejný nebo obdobný nárok vůči jednomu škůdci, tedy budoucímu žalovanému. Evropská i česká úprava se nicméně liší v tom, kdo bude za skupinu vůči soudu jednat.

Projednávaná evropská směrnice navrhuje v článku 4 takzvaný kvalifikovaný subjekt, jenž by měl být − v intenci unijního práva − výhradně neziskové povahy, tak aby byl zcela transparentní, jak co se týče zdroje financování své činnosti, tak i ve vztahu k financování konkrétní zástupné žaloby. Motivem takové úpravy je snaha eliminovat vznik střetu zájmů a zabránit rizikům zneužívání soudních sporů. Typicky tak má jít o spotřebitelskou organizaci, která poškozené spotřebitele v hromadném soudním řízení zastoupí.

Český návrh počítá v paragrafu 15 v rámci odhlašovacího režimu,7 💬 tedy v navrhovaném výchozím principu vedení hromadného řízení, s takzvaným správcem skupiny. Tím může být kterákoliv osoba soukromého práva (fyzická či právnická), jíž zákon přiznává zvláštní procesní legitimaci a která v řízení vystupuje svým jménem v zájmu skupiny, a to s péčí řádného hospodáře. Správce tak do řízení může vnášet své finanční zdroje (má v řízení i své zájmy), hromadné řízení zahájí, získává v něm postavení žalobce, ale především bude mít oproti evropskému návrhu finanční zájem na výsledku sporu. K výkonu činnosti správce se vyžaduje ministerstvem udělená akreditace. Její získání má být podmíněno splněním podmínek bezúhonnosti, důvěryhodnosti a odbornosti.

Je proto otázkou, zda ve srovnání s návrhem směrnice skýtají stanovené podmínky pro českého správce skupiny dostatečnou záruku před existující obavou ze zneužívání hromadných žalob. Existence posuzovacího řízení o přípustnosti hromadné žaloby, povinné právní zastoupení a obecná povinnost správce jednat v zájmu skupiny, jež český zákonodárce navrhuje jako opatření bránící zneužitelnosti hromadného řízení, se nezdá být dostatečná. Zásadní rozpor oproti evropské směrnici spatřuji právě v přímém finančním zájmu správce skupiny na výsledku sporu, jakož i v nijak nekontrolovaném, a tedy netransparentním financování sporu i subjektu správce jako takového. To vnímám jako moment, kdy dáváme silnou zbraň do rukou někoho, kdo zahájí a financuje hromadné řízení s cílem poškodit konkurujícího soutěžitele na trhu. Přitom podle článku 7 odstavce 2 písm. a) navržené směrnice mají členské státy právě takovým situacím zneužití kolektivního sporu zabránit.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.