Americké i evropské firmy si již zvykají, že jim může technologie blockchainu pomoci při řadě různorodých aktivit. Tak třeba společnost Votem nechala prostřednictvím blockchainu hlasovat do Rokenrolové síně slávy. Zapojily se téměř dva miliony lidí ze sta zemí světa a získané zkušenosti teď chce Votem využít pro tvorbu aplikací pro volby do zastupitelských orgánů. V Nizozemsku zase tuto novou technologii použili pro řešení krádeží jízdních kol. Speciální zámek na kolo ukládá do blockchainu informace o kole, jako jsou například GPS souřadnice jeho polohy. "Policie okamžitě vidí, kde kolo naposledy bylo a jestli bylo zamčené," popisuje viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková. Díky tomu, že jsou klíčové informace zaznamenány v blockchainové databázi, si tak instituce nemusí "vyměňovat" papírové dokumenty, jako to nyní funguje v Česku. Třeba vyplácení pojistného při krádežích kol v Nizozemsku se tak zkrátilo na týden.

Česká (ne)cesta

Cesty, jak využít blockchain, už hledají i české podniky. Zatím u nás ale žádný plně funkční projekt neexistuje. "Vývoji často brání zastaralá právní úprava, která nepočítá například s elektronickou formou obchodního dokumentu nebo zápisem cenného papíru do decentralizované databáze," vysvětluje výkonná ředitelka České fintech asociace Maria Staszkiewicz. Spolu se Svazem průmyslu a dopravy proto asociace vytvořila iniciativu Blockchain Republic, která koncem listopadu podepsala memorandum o spolupráci s vládou. V rámci té mají formální omezení blockchainu z českých zákonů postupně zmizet.

"Jako první je třeba odstranit formální omezení především v sektorech významných pro otevřenou ekonomiku ČR, jako jsou mezinárodní obchod a logistika," říká vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla. Právě k tomuto tématu nyní probíhá veřejná konzultace ministerstva financí. Zájemci se do ní mohou zapojit do 21. ledna. "Její součástí je i popis možných změn způsobu evidence zaknihovaných cenných papírů tak, aby do blockchainové databáze bylo možné zapsat například náložný list," dodává Dzurilla.

Právní akty a metodiky, které by neměly uniknout vývojářům a zájemcům o blockchain
  • CNIL: Premiers éléments d'analyse de la CNIL – Blockchain
  • The Malta Virtual Financial Assets Act
  • Lichtenstein: The Blockchain Act
  • Guidance of the Swiss Financial Market Supervisory Authority on ICOs
  • SEC: Statement on Digital Asset Securities Issuance and Trading
  • ISDA with King & Wood Mallesons – whitepaper – Smart Derivatives Contracts: from Concept to Construction
  • ISDA/Linklaters: Smart Contracts and Distributed Ledger – A Legal Perspective
  • ICO Guidelines issued by the Lithuanian Ministry of Finance

Zdroj: Kinstellar, Squire Patton Boggs

Ministerstvo financí v konzultačním materiálu naznačuje, že by mohl vzniknout zcela nový zákon o evidenci cenných papírů. Do něj by se přesunula právní úprava evidence zaknihovaných cenných papírů z nyní platného zákona o podnikání na kapitálovém trhu i část úpravy z občanského zákoníku. "Úpravu cenných papírů by bylo nutné zobecnit, konkrétně stanovit požadavky na kvalitu evidence, za jejichž plnění by byl zodpovědný sám emitent," uvádí resort financí. Emitent by si pak mohl vybrat, jestli bude zaknihované cenné papíry dál evidovat v centrální evidenci, anebo je zanese do soukromého blockchainu.

Technologie blockchainu zároveň není "všespasitelná". Je založená na distribuovaném registru, který se musí "replikovat" na více míst, proto není vhodná pro "rychlý" zápis a zpracování velkého množství transakcí. "Blockchain tedy zaplní jen ta místa, kde se IT s centrálním modelem nebylo schopné prosadit," myslí si enterprise architekt společnosti IBM Petr Čermák. A právě mezinárodní obchod stále ještě ve velké míře staví na používání skladištních či náložních listů v papírové podobě. Pokud Česká republika dokáže rychle zareagovat a přijmout potřebnou legislativu, můžeme být jednou z prvních zemí, které tyto dokumenty budou akceptovat v elektronické podobě. "Tím se vytvoří podmínky pro to, abychom přilákali více transakcí mezinárodního obchodu. Je to vlastně stejné, jako když někde dopravcům nabídnou lepší dálnici a jednodušší systém pro výběr mýta. Prostě se tam stáhnou," argumentuje Čermák.

Česko přitom při tvorbě nových předpisů pro zahraniční obchod nemusí stavět na zelené louce. V červenci 2017 schválila Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo modelový zákon o elektronických převoditelných instrumentech, pro nějž se v odborných kruzích vžila zkratka MLETER (z anglického Model Law on Electronic Transferable Records). Předpis stanovuje základní pravidla pro uznávání cizích elektronických dokumentů. Staví na třech základních principech, kterými jsou funkční rovnocennost, nediskriminace na základě původu a technická neutralita. A právě princip neutrality umožňuje pro elektronické dokumenty v mezinárodním obchodě využít jakékoliv technologické řešení zajišťující funkční rovnocennost, tedy například i řešení založené na technologii blockchain.

Začátkem loňského roku zavedení pravidel z MLETER v Česku ministerstvo průmyslu a obchodu konzultovalo s veřejností. "Konzultace ukázala zájem o elektronizaci neinvestičních cenných papírů, a to i s ohledem na vývoj v oblasti mezinárodního obchodu, který směřuje k transakcím prováděným výlučně v elektronické formě," uvedl mluvčí resortu Milan Řepka. Během loňského roku pak ministerstvo průmyslu možnosti elektronizace neinvestičních cenných papírů konzultovalo s dalšími resorty, do jejichž gescí by novinka zasáhla. Jde hlavně o ministerstva spravedlnosti, vnitra a financí. S naplněním principů modelového zákona ministerstvo financí počítá i ve svém plánu na přijetí nového zákona o evidenci cenných papírů.

Na hraně ochrany osobních údajů

Mezinárodní obchod nebo elektronizace cenných papírů obecně ovšem nejsou jedinými oblastmi, kde právní řád využití blockchainu brání. "Dobrou ukázkou je i zdravotnictví, kde jsou možnosti aplikace blockchainu značně zbrzděny. Je to odůvodněno trvalou snahou o maximální úroveň ochrany údajů," upozorňuje vedoucí specializace Právo ICT v Rowan Legal Josef Donát.

Úroveň ochrany osobních dat v rámci Evropské unie loni zvýšilo i obecné nařízení GDPR. V době, kdy vzniklo, ale jeho dopady na blockchain nikdo netestoval. Nová technologie byla tehdy teprve "v plenkách". A i teď závazný evropský výklad nařízení ve vztahu k blockchainu chybí.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.