Účastníky konference přivítal úvodním slovem prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který zdůraznil význam problematiky dokazování v trestním řízení. Následovala jednání rozdělená do čtyř bloků, v rámci nichž zaznělo celkem 23 příspěvků.

S úvodním referátem Ústavní pojetí práva na spravedlivý (trestní) proces poté vystoupil doc. JUDr. Karel Klíma, CSc., vedoucí katedry právních disciplín a veřejné správy Metropolitní univerzity v Praze. Věnoval se v něm vztahu ústavního a trestního práva s ústavněprávními souvislostmi dokazování v trestním řízení. Poukázal rovněž na judikaturu jak českých soudů, tak Evropského soudu pro lidská práva, díky které neustále dochází ke zlepšování trestního řízení.

Na jeho příspěvek navázal prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který ve svém příspěvku Dokazování z hlediska budoucí rekodifikace trestního řádu hovořil o již několik let trvající a stále nikam nesměřující rekodifikaci trestního řádu. Poukázal na to, proč se dle jeho názoru v nejbližší době nového trestního řádu nedočkáme. Uvedl, že žijeme v období poloviční rekodifikace, kdy sice máme nový trestní zákoník, ale stále čekáme na nový trestní řád, s tím je však spojeno mnoho problémů. Trestní právo hmotné úzce souvisí s trestním právem procesním a odpovědná rekodifikace trestního procesu znamená nutnost se znovu zabývat některými zásadními otázkami hmotného práva. Zdůraznil, že k takovým krokům však chybí politická odvaha a překážkou je rovněž odpor těch, kteří se podíleli na znění trestního zákoníku. Další důvod spatřuje v neujasněných základních koncepčních bodech trestního řádu a rovněž upozornil na skutečnost, že do koncepce budoucí úpravy trestního řízení podstatně zasáhne Nařízení Rady EU 2017/1939, o zřízení Úřadu evropského žalobce. Upozornil zejména na to, že by bylo vhodné upravit v trestním řádu taxativní výčet důkazních prostředků, výslovně uvést pravidla o procesních důsledcích porušení předpisů o dokazování a rovněž speciálně upravit pravidla prostorových odposlechů.

Následoval příspěvek s názvem Dokazování viny v českém trestním řízení, v němž prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc., Univ. Priv. Prof, místopředseda Ústavního soudu České republiky a člen katedry trestního práva Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně, seznámil posluchače s historickými přístupy k pojmu vina a věnoval se problematice jejího dokazování v trestním řízení, zejména zásadě vyhledávací, presumpce neviny, volného hodnocení důkazů a zásadě materiální pravdy.

Dalším vystupujícím v prvém bloku konference byl JUDr. Ivan Šimovček, CSc., vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Trnavské univerzity v Trnavě, který se věnoval otázce zákonnosti důkazů a procesu dokazování ve slovenské právní úpravě, neopomenul však ani její porovnání s právními řády jiných zemí. Rovněž se zamýšlel nad problematikou přípustnosti důkazů získaných na území jiného státu.

Na konferenci zaznělo množství příspěvků, které nejenže nabídlo zajímavé a nové pohledy na věc, ale rovněž ukázalo šíři oboru a jeho propojení s ostatními právními obory. Jednání také umožnila díky přítomnosti slovenských kolegů komparaci některých procesních institutů v českém a slovenském trestním právu. Z konference vzešel nespočet návrhů de lege ferenda, které by rozhodně neměl zákonodárce při tvorbě nového procesního kodexu opomenout, neboť se jedná o názory předních odborníků v oblasti trestního práva. V připravované kolektivní monografii na téma dokazování v trestním řízení bude otázkám rozebíraným na konferenci věnována potřebná pozornost.

Související