Výzkum HSBC Bank je dokonce v rámci průzkumu jednotlivých odvětví zařadil mezi tři nejnovější tahouny českého exportu, a to spolu se strojírenstvím a energetikou. „Na rozdíl od energetiky a strojírenského průmyslu pro nás nanotechnologie byly do jisté míry příjemným překvapením,“ řekl Tomáš Nymburský z pražské pobočky HSBC Bank.

Toto překvapení sdílí patrně všichni, kdo náš zahraniční obchod trvale sledují. Běžné celní statistiky jsou totiž na rozdíl od sice „měkčích“, ale cílených průzkumů, na rozeznání podílu zejména těch nastupujících technologií poměrně krátké. Určitě by také bylo zajímavé vědět, zda jde o aplikace v oblasti medicíny či nových antibakteriálních textilií, do jaké míry se tato nová technologie na nových výrobcích podílí, jak velké trhy obsazujeme a kde nám kromě společnosti ELMARCO vycházejí další „nanohvězdy“.

To jistě ukáží další měsíce, neboť zahraničně úspěšné technologické šampiony v Čechách utajit nelze. V tuto chvíli je však naprosto zásadní vzkaz, že 29 procent respondentů zmíněnou technologii pro svůj vývoz aplikuje. Právě zacílení na nanotechnologie by mohlo postupně osvobodit náš vývoz, alespoň částečně, od příliš velké závislosti na činnosti známé pod již poněkud profláknutou nálepkou „montování“.

Nanotechnologie jsou zároveň příležitostí k tomu, aby stát změnil svoji podporu vědy a výzkumu směrem ke komerčně nadějným řešením. Některé nanotechnologické koncepty jako umělá fotosyntéza, obnovující se materiály či automobilové solární střechy nám z pohledu dnešních uživatelů připomínají spíše scény z vědecko-fantastických filmů. V zemích jako je například Německo, však jde nejen o jasně strukturovaný pohled do budoucnosti, ale též o transparentní součást inovační politiky, která je schopná k novým nápadům přilákat investory.