Profil typického firemního defraudanta, sestavený poradenskou společností KPMG (http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-svet/c1-52086950-profil-typickeho-defraudanta-ctvrtinu-firemnich-podvodu-spachaji-generalni-reditele), mi v mnohém připomněl reklamy na ten či onen opak "běžného" pracího prostředku.

Posuďte sami. Dle shrnutí studie, publikovaného v HN 15.6.2011, poznáte typického korporačního defraudanta podle toho, že : (a) je mužem ve věku 36 až 45 let, (b) je ve firmě 10 a více let, (c) je členem nejvyššího managementu, který pracuje ve finančním oddělení, (d) odmítá povýšení a nemá pro to rozumné vysvětlení, (e) zřídkakdy si bere dovolenou, (f) jeho osobnní finance nejsou úměrné jeho příjmům, (g) obklopuje se svými oblíbenci nebo lidmi, kteří mu málokdy odporují, (h) má příležitost manipulovat výplatami a odměnami jednotlivců, (i) nepředkládá nebo nechce předkládat záznamy a další informace dobrovolně, (j) šikanuje nebo zastrašuje kolegy. Je nevyrovnaný a náladový, arogantní, se sklony ke konfrontaci a výhrůžkám, případně je agresivní, pokud čelí pochybnostem, a (k) některé zaměstnance řídí příliš detailně, jiné si naopak drží od těla.

Schválně - zamyslete se nad svou vlastní zkušeností s řídícími kádry v businessu a pokuste se najít rozdíly mezi výše uvedeným profilem defraudanta dle KPMG a "běžným" manažerem. Kolik jich máte. Jeden? Ten ohledně odmítání povýšení? Dva? Ještě ten s málokdy vybíranou dovolenou? Tři? Ohledně osobních financí, ovšem spíše proto, že v důsledku netransparentního odměňování nemáte přesnou představu o tom, kolik příklady ve vaší mysli vlastně vydělávají? Čtyři?To už musíte být opravdovým šťastlivcem.

Nechci být zlomyslný, ale docela se bavím představou všech těch zaměstnanců KPMG, kteří si výše uvedený osobnostní profil porovnávají s tím, jakým dojmem na ně působí partneři či další seniorní manažeři firmy. Čímž nechci samozřejmě nijak nasazovat zrovna na KPMG - jinde v businessu to nebude o moc odlišné.

Stručně řečeno: některé studie, publikované z marketingových důvodů konzultanty a analytiky, jsou užitečnější, než jiné. Případně, užitečnost určitých výsledků tohoto výzkumu může někdy spočívat spíše v kouzlu nechtěného.

Chcete-li se o tom, jak fungují lidé v businessu dozvědět něco opravdu užitečného, pak každopádně mnohem spíše než studie "velké čtyřky" doporučuji Dilberta (http://www.dilbert.com/).