Odhlédnu nyní od detailů takového kroku, neboť ještě nebyly představeny – zda půjde o subjekt s účastí státu, jak může soukromý invetor být zainteresován na veřejném statku, kdo a jak je bude vybírat a zřizovat atd.
Zcela chápu záměr, že ministr Bárta potřebuje někoho, kdo mu ohlídá cenu i kvalitu oprav. Soukromník, jak známo dle ekonomických pouček, je v tomto směru výkonnější než stát. Co se ale při takovém kroku stane s výběrem dodavatele na danou opravu?
V jednoduché úvaze mne napadá, že stát zřejmě ošetří ve smlouvě se soukromým investorem, že na opravu bude muset vypsat tendr odpovídající podmínkám zíkona o veřejných zakázkách (smlouvu připraví právnická firma vybraná na základě jiného nabídkového řízení?). A firma, přestože by se jako privátní subjekt mohla o svém dodavateli rozhodnout na základě jiných kritérií, bude postupovat podobným způsobem jako stát – buď sama, nebo ve spolupráci s administrátorem nastaví kritéria výběrového řízení a podle nich bude postupovat.
A jsme oklikou – administrativní i finanční - u stejného problému: kdo a jak nastaví kvalifikační kritéria. Zda účelové s.r.o., nebo odborník na slovo vzatý. Zde ale do problému vstupuje i druhý faktor – bude-li investor brát jako klíčovou cenu, dokáže státu zajistit odpovídající kvalitu? A pokud ne, bude ho moci stát potrestat?
Pokud by si veřejná sféra uměla vybrat takového administrátora veřejných zakázek, který zaručí opravdu kvalitní výběr, byl by možná mezistupeň soukromého investora zcela zbytečný.
