Pozvánkou ke kontrole se mohou pro berní úředníky stát například zaokrouhlené údaje o tržbách, výnosech, zisku nebo pořízeném majetku, uváděné na webu nebo ve výroční zprávě firmy.
Pozvánkou ke kontrole se mohou pro berní úředníky stát například zaokrouhlené údaje o tržbách, výnosech, zisku nebo pořízeném majetku, uváděné na webu nebo ve výroční zprávě firmy.
autor: Vojta Šeda

Podáním daňového přiznání nebo vyplněním kontrolního hlášení kontakt mezi podnikatelem a finančním úřadem nekončí. Získat informace o příjmech či ziscích berní úředníci mohou i z dalších zdrojů. Pozvánkou ke kontrole se mohou pro berní úředníky stát například zaokrouhlené údaje o tržbách, výnosech, zisku nebo pořízeném majetku, uváděné na webu nebo ve výroční zprávě firmy. "Jeden z našich klientů pořídil dvě výrobní linky s kotli, přičemž jedna byla rekonstruována a klient se jí nechtěl chlubit. Takže do výroční zprávy napsal, že pořídil jednu. Nicméně v účetnictví v nákladech měl dvě," uvádí příklad daňový poradce společnosti Apogeo Jiří Žežulka. To k firmě přitáhlo pozornost správce daně.

Podezření z nelegálního zaměstnávání pak může typicky vyvolat i překlep v počtu zaměstnanců. Například když podnik ve výroční zprávě tvrdí, že má osm provozoven s dvousměnným provozem, a v přehledu o počtu zaměstnanců nedopatřením uvede, že zaměstnává jen tři lidi.

Pohlídej si účetního

Zkušenosti daňových poradců také ukazují, že řada informací, které by firma úřadům raději sdělovat nechtěla, se k nim dostane při neformálním jednání mezi zaměstnanci a lidmi z finančního úřadu. Stává se totiž, že při zdánlivě nevinném telefonátu, ve kterém chce úředník třeba jen ověřit několik drobností z kontrolního hlášení, účetní v dobré víře vyzradí i informace, které by berňáku vůbec říkat nemusel, například o převodních cenách, za které si převádí společnosti z jednoho holdingu zboží mezi sebou.

V nákladech měla firma dvě výrobní linky, ve výroční zprávě se ale chlubila jen jednou. Daňová kontrola na sebe nenechala dlouho čekat.

"Mezi zaměstnanci převládá názor, že je potřeba berním úředníkům vyhovět za všech okolností," upozorňuje právník advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal Martin Černý a radí: "Je potřeba zaměstnancům říct, že odmítnutí společnost nepoškodí. Je korektní daňovým úředníkům říct: nevím, musím se jít zeptat nadřízených, není to moje náplň práce."

Neformální telefonáty daňových úředníků do firem přitom nejsou ničím neobvyklým. Interní předpis vydaný pro finanční správu Generálním finančním ředitelstvím dokonce připouští, aby úředníci předem telefonicky informovali firmy o chystané daňové kontrole. "O telefonickém hovoru je nezbytné vyhotovit úřední záznam," ukládá metodický pokyn úředníkům. Co v něm má být napsáno, už ale neříká a není ani nutné, aby protokol podepsala osoba, s níž si úředník po telefonu povídal. Je tak jen na úředníkovi, co z telefonátu zaznamená a dál použije.

Chování zaměstnanců mohou šéfové usměrnit interními pravidly, v nichž zakotví například to, že veškerá komunikace mezi zaměstnanci a finančním úřadem musí probíhat písemně nebo u ní musí být někdo z vedení firmy. Získají tak nad ní lepší kontrolu.

Domovní šeptanda

Těžší už je ale ohlídat, co na firmu nebo soukromníky vyzradí jiní. Vyptávat se totiž podle daňového řádu úředníci z finančáku mohou kohokoliv, třeba i sousedů v domě, kde bydlíte nebo podnikáte. Buď si je pozvou na úřad, anebo je mohou oslovit i v místě bydliště nebo podnikání. Informace od sousedů se daňové správě mohou hodit třeba kvůli zdanění příjmů z pronájmu bytu. U cizinců pak tímto způsobem úředníci zpravidla zjišťují, jestli se na české adrese zdržují dost dlouho na to, aby na ně dopadla povinnost platit v Česku daně.

Sousedy si úředníci mohou buď předvolat jako svědky, anebo se jich mohou vyptávat i neformálně, v rámci takzvaného podání vysvětlení. "Častější je užití svědecké výpovědi," uvádí mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. O té musí daňový poplatník, kvůli němuž finanční úřad svědky vyslýchá, vědět a úředníci mu musí dát možnost pokládat svědkům otázky. Výhodou pro úřad je, že informace získané ze svědecké výpovědi může v daňovém řízení použít jako důkaz.

To neplatí o skutečnostech, které se úřad dozví prostřednictvím vysvětlení. Ty jsou jako důkaz nepoužitelné. Přesto i ty mohou být pro správce daně cenným vodítkem, jakým směrem vést další řízení s daňovým poplatníkem. "Vysvětlení dává možnost správci daně zjistit, co třetí osoba o konkrétním případu ví, a podle toho se správce daně může rozhodnout, zda tuto osobu vyslechne v procesním postavení svědka. Jedná se tedy o taktický nástroj," říká Žežulka, který v minulosti působil ve vedení Generálního finančního ředitelství, a zná tak postupy daňových úředníků.

Podat svědectví finančnímu úřadu musí každý. Odmítnout můžete, jen když by výpověď mohla přivodit stíhání vám nebo vašim blízkým.

Odmítnout podat úředníkům informace lidé oslo­vení finančním úřadem prakticky nemohou. "Mohou tak učinit pouze v případě, že by tím přivodili trestní stíhánísobě nebo osobě blízké," upozorňuje advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal Jakub Hlína. A tou soused z činžáku nebo předseda společenství vlastníků zpravidla nebude.

Prověřeno soudy

Ani berní úředníci si ale nemohou dovolit cokoliv. Není výjimkou, že jejich excesy končí u soudu. Tak například letos na jaře jim Nejvyšší správní soud vytkl, že zneužívají takzvané místní šetření. To podobně jako výslechy svědků slouží k zajišťování důkazů o činnosti daňového poplatníka. Na rozdíl od daňové kontroly v něm ale má daňový poplatník mnohem menší práva, nemůže například sám předkládat důkazní prostředky. S výsledkem kontroly musí správce daně poplatníka předepsaným způsobem seznámit a umožnit mu se ke zjištěním vyjádřit.

V případu, který soud řešil, si pracovníci finančního úřadu během místního šetření řekli společnosti Ecoplast, která se zabývá vakuovým zpracováním plastů, o předložení účetnictví a daňové evidence. To ale podle soudu v méně zákonem regulovaném místním šetření nesmí. Pokud chce úřad účetnictví a daňovou evidenci získat, musí zahájit daňovou kontrolu.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.